S příchodem Facebooku se způsob, jakým spolu lidé komunikují, navždy změnil. Sociální síť umožňující uživatelům sdílet události ze svého života prostřednictvím zveřejňování fotografií a aktualizací statusů, sledovat život svých přátel a komunikovat přímo prostřednictvím zabudovaného messengeru způsobila revoluci v internetové komunikaci a přiměla miliony lidí po celém světě sdílet o sobě nejrůznější informace. Před Facebookem samozřejmě existovaly i jiné sociální sítě, ale žádná z nich si nezískala tak významnou uživatelskou základnu, nezůstala tak vytrvalá a nadále nepůsobila jako účinná forma komunikace jako Facebook. Vedle Facebooku existuje v současné době mnoho dalších sociálních sítí, z nichž každá má své vlastní funkce a účely; všechny však spojuje myšlenka sdílení. Zdánlivě by to mělo pozitivně ovlivnit komunikační dovednosti uživatelů, protože to umožňuje komunikaci i lidem, kteří jsou od sebe daleko nebo nemohou komunikovat naživo. Existuje však řada výzkumů, které dokazují opak: platformy sociálních médií nejenže zhoršují schopnost uživatele sdílet myšlenky, ale narušují komunikační procesy a vytvářejí více problémů, než kolik jich řeší.
Když už mluvíme o pozitivních účincích sociálních sítí, ty leží na povrchu. Podle průzkumů 39 % respondentů uvedlo, že se díky sociálním sítím cítí být blíže svým přátelům, zatímco 26 % vzorku má pocit, že má díky sociálním sítím více přátel (NR Media). Facebook, Twitter, LinkedIn a další podobné služby usnadňují každodenní komunikaci mezi členy rodiny, přáteli a obchodními partnery, jsou dostupnější a nezávislé na okolnostech, jako je vzdálenost. Komunity existující na těchto platformách sjednocují lidi, kteří mají podobné zájmy nebo starosti, a umožňují zástupcům různých kulturních prostředí, aby se navzájem spojili bez jakýchkoli omezení. Pomáhat neznámým lidem setkávat se a umožnit počáteční komunikaci mezi nimi – k tomu jsou sociální sítě rozhodně dobré.
Mnoho výzkumů zároveň dokazuje, že platformy sociálních médií negativně ovlivňují sociální dovednosti lidí. Pravděpodobně nejznepokojivějším jevem spojeným s rozsáhlým využíváním služeb sociálních médií je pokles kvality mezilidské komunikace. Jedním z velkých problémů moderní mezilidské komunikace je nezájem lidí o komunikaci tváří v tvář; i dnes existuje mnoho lidí (zejména mileniálů nebo mladších ročníků), kteří raději řeší pracovní nebo osobní problémy prostřednictvím systémů sociálních zpráv. Přibližně 93 % komunikace je dnes již neverbální, a proto vyžaduje další prostředky, které lidem pomohou vzájemně si porozumět (například smajlíky nebo emotikony), protože text nezprostředkuje celou paletu intonací nebo výrazů tváře. To přináší několik problémů; například bez těchto prostředků je často obtížnější porozumět druhé osobě v systému messenger (klasické „on/ona nevložil/a smajlíky, tak jsem si myslel/a, že se na mě zlobí“); nebo v reálném životě může být obtížnější rozlišit a pochopit skutečné emoce. Podle některých odborníků dokonce rodiny dávají přednost textovým zprávám před osobním rozhovorem. To vše vede k potížím v profesních i osobních vztazích (Rampages.us).
Zaměňování skutečných životních zážitků a událostí s online aktualizacemi ve formátu Facebooku je dalším problémem. Studie ukazují, že asi 11 % dospělých raději zůstává o víkendu doma a na Facebooku zveřejňuje příspěvky o tom, jak se baví, místo aby šli ven a získávali zážitky z reálného života. Podle Husseina Chahina, zakladatele služby Yazino, „se komunikace neustále vyvíjí. Někteří lidé jsou zvyklí vidět online avatara svých přátel stejně jako jejich tvář Lidé stále častěji dávají přednost rychlému a častému zapojení s okamžitými aktualizacemi zpráv před zdlouhavým chatem a také hledají nové způsoby, jak dohnat své přátele z pohodlí svého gauče.“ Mark Clennon, absolvent University of South Florida, říká: „Lidé mají tendenci chtít ostatním ukázat, že se baví, než se skutečně bavit sami Existuje větší touha sdílet s ostatními lidmi, které sotva znáte, než skutečně trávit čas s přáteli a vytvářet vzpomínky“ (USA Today College). To přímo souvisí s dalším problémem: „facebookovou depresí“. Obecně řečeno jde o pocit méněcennosti, který se objevuje, když lidé (většinou teenageři) srovnávají svůj skutečný život s životem svých přátel na Facebooku na základě příspěvků, které tito přátelé zveřejňují na internetu – zcela jim uniká, že to, co vidí, nemusí být nutně pravda (NYBH). V důsledku toho se objevuje zajímavý a znepokojivý jev: mnoho lidí sedí doma, jsou zaneprázdněni vytvářením viditelnosti, že žijí spokojené a šťastné životy, a trpí, když vidí, jak spokojené jsou životy jiných lidí – kteří zase sedí doma, jsou zaneprázdněni vytvářením viditelnosti, že žijí spokojené a šťastné životy. To je dojemný příklad začarovaného kruhu.
Dalším poškozením komunikačních schopností způsobeným rozsáhlým používáním platforem sociálních médií je ochuzení jazyka. Při používání messengerů lidé často používají zkratky a zkrácené verze slov, aby napsali a doručili své zprávy co nejrychleji. Takové komunikační prostředky jsou však mnohem méně účinné než konvenční (nebo spíše tradiční, protože zkratky, slang a zkratková slova jako „brb“, „u r“, „m8“, „dunno“ a podobně se již staly téměř konvenčními) a lidé, kteří si na ně zvyknou, mohou mít potíže v reálné mezilidské komunikaci (Rampages.us). Nemluvě o negramotnosti, která se již stává metlou této generace komunikující prostřednictvím messengerů.
Ačkoli sociální média mohou pomoci lidem navázat prvotní kontakt a pomáhají lidem sdružovat se do skupin podle určitých zájmů, způsobují také řadu problémů. Zejména neverbální komunikace se postupně stává jednou z dominantních forem mezilidské interakce, což negativně ovlivňuje schopnost lidí zvládat osobní kontakt a setkávat se s reakcemi a emocemi druhých lidí v reálném životě. Značné procento dospělých (až 11 %) raději zůstává doma a komunikuje prostřednictvím svých zařízení, než aby šlo ven a získávalo zkušenosti z reálného života. To je spolu s „facebookovou depresí“ a celkovým ochuzením jazykových a komunikačních dovedností alarmující a vyžaduje adekvátní a včasná opatření.
Citovaná díla
Reider, Carson. „Jak sociální média ovlivňují naši komunikaci?“. NRMedia.biz. N.p., b.d. Web. 27. 4. 2017.
„The Negative Impacts of Social Media on Face-to-Face Interactions“ (Negativní dopady sociálních médií na osobní interakce). Rampages.us. N.p., b.d. Web. 27. 4. 2017.
„Úhel pohledu: Why Social Media is Destroying Our Social Skills.“ (Proč sociální média ničí naše sociální dovednosti). USA Today College. Gannett Satellite Information Network, 18. července 2014. Web. 27. dubna 2017.
„Dopad používání sociálních médií na sociální dovednosti“. New York Behavioral Health. N.p., b.d. Web. 27. 4. 2017.