Perfekcionismus lze nejlépe popsat jako hledání nedosažitelného nebo nedosažitelného. Jedinci, kteří se ocitli v zajetí perfekcionistického myšlení nebo chování, běžně zažívají značné osobní trápení i chronické zdravotní a emocionální problémy. Takoví jedinci mohou také vyvolávat extrémně negativní reakce okolí kvůli svým nerealisticky vysokým nárokům a snaze vyhnout se selhání a odmítnutí.
Uvědomte si, že perfekcionismus by neměl být zaměňován s touhou dosáhnout dokonalosti. Na rozdíl od perfekcionismu je touha po dokonalosti touhou udělat to nejlepší, co je možné, nikoli snahou o nedosažitelné.
V extrémním případě se perfekcionismus podobá posedlosti. K příkladům perfekcionistického chování patří ujišťování se, že všechno má své místo, že je člověk vždy dokonale organizován nebo že na úkolech pracuje nebo je přepracován po dlouhou dobu. Na mnohé, kteří na této škále dosahují vysokého skóre, se hodí heslo „místo pro všechno a všechno na svém místě“.
Perfekcionismus je založen na přesvědčení, že pokud nejsem dokonalý, nejsem v pořádku. Perfekcionisté věří, že nemohou být šťastní nebo si užívat života, protože nejsou dokonalí. Člověk nemusí být nutkavý organizátor, aby byl perfekcionista. Časté kladení nerealistických požadavků na sebe nebo na druhé může samo o sobě vést ke stresu.
Perfekcionistické myšlení může být také negativní silou v životě člověka. Perfekcionisty obvykle pohání strach, především strach ze selhání.
Perfekcionismus je intenzivní soutěžení se sebou samým. Stejně jako hněv je perfekcionismus jedním z behaviorálních prediktorů ischemické choroby srdeční a dalších fyzických problémů. Vysoké skóre na této škále je důležitým rizikovým faktorem těchto problémů.
Věci, které můžete udělat, abyste pomohli perfekcionismu
Nastavte realistická očekávání Většina perfekcionistů se snaží udělat příliš mnoho najednou a často kladou extrémně vysoké nároky na sebe i ostatní. Nastavení vysokých standardů není problém. Problémem je nastavování standardů, kterých nelze reálně dosáhnout, což může být sebedestruktivní.
Vyhodnoťte očekávání a zjistěte, zda se nesnažíte dělat příliš mnoho a pro příliš mnoho lidí. Určete, zda neočekáváte příliš mnoho od druhých, zejména od těch, kteří jsou vám blízcí, jako je manželský partner nebo dítě. Upravte nerealistická očekávání na úroveň, která zajistí úspěch a oboustrannou spokojenost. Cíle, které lidi napínají, jsou v pořádku. Cíle, které lidi zlomí, nejsou.“
Zbavte se strachu z neúspěchu Protože perfekcionisty motivuje strach z neúspěchu, položte si otázku: „Co nejhoršího by se mohlo stát, kdybych neudělal všechno prostě dokonale?“
Nacvičte si, že některé věci necháte nedokončené nebo ne tak „dokonalé“, jak byste normálně udělali. Většina věcí může den nebo dva počkat. Rozlišujte v životě podstatné a nepodstatné věci, abyste věděli, kam vložit své úsilí a energii. Špatně vynaložené úsilí vede jen k většímu zklamání.
Dejte si pozor, abyste perfekcionistické chování příliš nezobecňovali na všechny aspekty svého života. Některé věci je třeba udělat velmi dobře, jiné můžete nechat o něco méně dokonalé, než byste si přáli.
Přiměřené nároky neznamenají, že nutně vytvoříte horší produkt nebo vyrobíte méně.
Udělejte si čas pro sebe Perfekcionisté často nevědí, jaké jsou jejich skutečné potřeby nebo jak postupovat při jejich uspokojování. Uvědomte si, že vaše potřeby jsou důležité a že vaše snaha být vždy dokonalý může být naučená léty praxe motivované hlasem rodiče, který říká: „Nejsi dost dobrý. Udělej to lépe. Buď lepší. Nikdy nebuď spokojený.“
Pustit Naučte se umění „pustit“. Pamatujte, že je čas vypnout počítač, odložit pero a ukončit práci. Nechat jít je jedna z nejlepších technik, kterou se můžete naučit.