Jeden z amerických „tunelových krys“ ve Vietnamu, Garza, byl díky své drobné postavě vybrán, aby se odvážil vstoupit do úzkých, černých chodeb tunelů. Garzova jednotka byla během vietnamské války v roce 1969 umístěna poblíž Papouščího vrchu v Kambodži.
Tunelové systémy Cu Chi vedly k podzemním muničním stanicím, kuchyním, protileteckým krytům a nemocnicím. Stěny tunelů byly často opatřeny dráty a výbušnými nástrahami.
Ti vojáci, kteří byli vybráni, aby se po hlavě plazili tunely, vyzbrojeni pouze pistolí, nožem a baterkou, patřili k nejstatečnějším mužům, kteří za války bojovali.
Za léta služby v armádě Spojených států si Garza, obyvatel Atascocity a vrchní zástupce strážníka okrsku 3 v Liberty County, vysloužil mnoho vyznamenání včetně Bronzové hvězdy a Purpurového srdce za zranění, která utrpěl při výbuchu miny. Při výbuchu zahynula většina mužů z jeho roty.
S levou stranou uniformy těžce obtěžkanou lesklými medailemi obdržel Garza nedávno další ocenění udělované americkým vojákům jihovietnamskou vládou.
Ačkoli válka skončila v roce 1973, Vietnamský válečný kříž s palmou udělil Garzovi a jeho příteli Josému Casanovovi 31. ledna 2003 na státním Kapitolu státní zástupce Joe Crabb.
Při předávání medaile oběma mužům Crabb řekl: „Odvaha, kterou projevili američtí občané pod palbou, nemá ve světě obdoby. Tito muži jsou živoucím příkladem takové odvahy a charakterizují to nejlepší, co v Američanech je.“
Garza vysvětlil, že dokud mu Casanova o medaili neřekl, nevěděl, že má na její udělení nárok.
„Nárok mají veteráni z Vietnamu, kteří sloužili mezi 1. březnem 1961 a 29. březnem 1973,“ řekl Garza.
Garza pochází z Corpus Christi v Texasu a byl odveden do armády. „Byl jsem na bavlníkovém poli,“ řekl Garza. „Neuměl jsem anglicky. Odvezli mě do San Antonia a udělali mi test.“
Garza vysvětlil, že test se skládal z obrázků pily, dřeva, kladiva a šroubováku. Prostřednictvím tlumočníka se Garzy zeptali, které z předmětů spolu souvisejí.
„Řekl jsem, že pila a dřevo,“ řekl. „Řekli: ‚Gratuluji! Právě jste složil zkoušku! Řekli mi, co pro mě udělají, jaké peníze si vydělám a že budu mít kde bydlet. Říkali, že už nebudu muset sbírat bavlnu.“
Garza nevědomky podepsal papíry, které ho z pokročilého pěchotního výcviku v Kalifornii poslaly rovnou do Fort Benningu ve státě Ga.
„Byl jsem tam ve škole pro seskoky. Podepsal jsem další papír a poslali mě do Vietnamu. Nevěděl jsem, co podepisuji. Jakmile jsem se dostal do Vietnamu, vybrali mě jako tunelovou krysu. Průměrná délka života tunelové krysy je asi dvě sekundy.“
Garza popsal podzemní tunely jako zrádné.
„Vlezl jsi do díry a vylezl jsi deset nebo patnáct mil daleko. Dole byly domy a nemocnice,“ poznamenal Garza. „Našli jsme spoustu dokumentů, obrázků, munice a beden plných čistého heroinu.“
Garza vzpomínal, že zajal pět vojáků Vietkongu žijících v podzemí.
„Jeden spal v houpací síti,“ řekl Garza. „Další vařil a dva hráli hru podobnou dámě.“
Garza přinutil muže, aby se vzdali.
„Neměl jsem strach,“ řekl Garza. „Čtvrť, ze které pocházím, byla špatná. Pořád se tam střílelo nebo bodalo. Takže jsem byl zvyklý čelit nebezpečí.“
V roce 1971 se Garza vrátil domů do Spojených států. Dobrovolně se přihlásil do armádních záloh a sloužil v zubním úseku 4005. Později vstoupil do Texaské národní gardy jako bojový inženýr 386 a sloužil také v komunikační jednotce 396. Později se stal členem armády. Garza byl z armády třikrát čestně propuštěn.
Po zneškodnění zločince v bance v Daytonu byl Garza občany města považován za hrdinu. Krátce po tomto incidentu zahájil kariéru jako strážce pořádku.
Garza je navíc prostřednictvím protidrogové agentury certifikován v oblasti forenzní patologie, výbušných zařízení, testování narkotik, laboratoře a místa činu a je členem guvernérské jednotky pro chemické úniky.
Jako projev uznání předal Garza cenu za armádní úspěchy svému pastorovi Joelu Osteenovi z kostela Lakewood v Houstonu.
„Dal jsem mu ji, protože je to skvělý Boží muž,“ řekl Garza. „Rád pomáhám lidem a zajímám se o konání Božího díla.
.