Složeno: 1874
Délka: cca 10 minut
Registrace: pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 trombony, tuba, tympány, bicí (basový buben, činely, závěsný činel, triangl), harfa a smyčce
První provedení Los Angeles Philharmonic: Smetana, který v mládí mluvil pouze německy, ale během revolučního nadšení, které se koncem 40. let 19. století rozšířilo po celé Evropě, se zradikalizoval a stal se skladatelem, který českou národní hudbu učinil životaschopnou v českých zemích i za jejich hranicemi. Novým prvkem, který Smetana do české hudby vnesl, bylo uplatnění lidových stylů jako součásti – rozhodující součásti – samostatného hudebního jazyka, nikoli jejich vkládání jako exotického koloritu do partitur, které mohl napsat i cizinec. Příkladem jeho metody je komická opera Prodaná nevěsta, jiskřivé, bodré polky pro sólový klavír, smyčcový kvartet Z mého života a soubor šesti samostatných symfonických básní Má vlast.
Má vlast vznikala po dobu pěti let: V roce 1874 Vyšehrad a Vltava (německy Moldau), v roce 1875 Šárka a Z českých lesů a polí, v zimě 1878/79 Tábor a Blánik. V době prvního veřejného provedení Vyšehradu a Vltavy na stejnojmenném koncertě v Praze v roce 1875 Smetana v důsledku pohlavní choroby ohluchl, k čemuž se v následujících letech přidala slepota a halucinace a sebedestruktivita, kvůli nimž musel být umístěn do ústavu. Zemřel v pražském ústavu pro choromyslné v květnu 1884.
Smetana původně neuvažoval o souboru symfonických básní, spíše o jediném díle sledujícím tok Vltavy od jejího pramene v šumavských lesích až po její majestátní průchod Prahou. Tento koncept však začal žít vlastním životem a stal se hudebním obrazem české krajiny a epizod z její historie.
Moldau, která dosáhla nejsilnějšího samostatného života mezi šesti symfonickými básněmi, je rondo (s kodou), v němž se strašidelné hlavní téma G dur uvádí horními smyčci a dechovými nástroji, přičemž spodní smyčce naznačují vlny řeky. Cituji básníka-skladatele Václava Zeleného, který vymyslel programy, tedy dějové linie, pro všech šest tónových básní: „Tato skladba zobrazuje tok řeky Moldau. Zpívá o jejích prvních dvou pramenech, jednom teplém a druhém studeném, vyvěrajících v šumavském lese, sleduje, jak se potoky spojují, a sleduje tok řeky přes pole a lesy… louku, kde sedláci slaví svatbu. Ve stříbrném svitu měsíce skotačí říční nymfy, kolem plují hrady a zámky i starobylé zříceniny vyrůstající z divokých skal. Moldau pění a vlní se ve Svatojánských proudech, pak teče širokým proudem k Praze. Na jejím břehu se objevuje Vyšehrad (čtyřhlasé téma z první ze šesti symfonických básní). Řeka majestátně usiluje dál, ztrácí se pohledu a nakonec se poddává Labi.“
Herbert Glass poté, co působil v administrativě Newyorské filharmonie a Sanfranciské opery, byl 25 let kritikem/sloupkařem deníku Los Angeles Times. Psal také pro New Grove Dictionary of Music and Musicians a pro periodika v Evropě a Spojených státech. Nedávno dokončil svou patnáctou sezónu jako anglicky píšící redaktor / anotátor Salcburského festivalu.
Složil: Miloš Šimáček, Miloš Šimáček, Miloš Šimáček: 1874
Délka: cca 10 minut
Registrace: pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 trombony, tuba, tympány, bicí nástroje (basový buben, činely, závěsný činel, triangl), harfa a smyčce
První provedení Los Angeles Philharmonic: Smetana, který v mládí mluvil pouze německy, ale během revolučního nadšení, které se koncem 40. let 19. století rozšířilo po celé Evropě, se zradikalizoval a stal se skladatelem, který českou národní hudbu učinil životaschopnou v českých zemích i za jejich hranicemi. Novým prvkem, který Smetana do české hudby vnesl, bylo uplatnění lidových stylů jako součásti – rozhodující součásti – samostatného hudebního jazyka, nikoli jejich vkládání jako exotického koloritu do partitur, které mohl napsat i cizinec. Příkladem jeho metody je komická opera Prodaná nevěsta, jiskřivé, bodré polky pro sólový klavír, smyčcový kvartet Z mého života a soubor šesti samostatných symfonických básní Má vlast.
Má vlast vznikala po dobu pěti let: V roce 1874 Vyšehrad a Vltava (německy Moldau), v roce 1875 Šárka a Z českých lesů a polí, v zimě 1878/79 Tábor a Blánik. V době prvního veřejného provedení Vyšehradu a Vltavy na stejnojmenném koncertě v Praze v roce 1875 Smetana v důsledku pohlavní choroby ohluchl, k čemuž se v následujících letech přidala slepota a halucinace a sebedestruktivita, kvůli nimž musel být umístěn do ústavu. Zemřel v pražském ústavu pro choromyslné v květnu 1884.
Smetana původně neuvažoval o souboru symfonických básní, spíše o jediném díle sledujícím tok Vltavy od jejího pramene v šumavských lesích až po její majestátní průchod Prahou. Tento koncept však začal žít vlastním životem a stal se hudebním obrazem české krajiny a epizod z její historie.
Moldau, která dosáhla nejsilnějšího samostatného života mezi šesti symfonickými básněmi, je rondo (s kodou), v němž se strašidelné hlavní téma G dur uvádí horními smyčci a dechovými nástroji, přičemž spodní smyčce naznačují vlny řeky. Cituji básníka-skladatele Václava Zeleného, který vymyslel programy, tedy dějové linie, pro všech šest tónových básní: „Tato skladba zobrazuje tok řeky Moldau. Zpívá o jejích prvních dvou pramenech, jednom teplém a druhém studeném, vyvěrajících v šumavském lese, sleduje, jak se potoky spojují, a sleduje tok řeky přes pole a lesy… louku, kde sedláci slaví svatbu. Ve stříbrném svitu měsíce skotačí říční nymfy, kolem plují hrady a zámky i starobylé zříceniny vyrůstající z divokých skal. Moldau pění a vlní se ve Svatojánských proudech, pak teče širokým proudem k Praze. Na jejím břehu se objevuje Vyšehrad (čtyřhlasé téma z první ze šesti symfonických básní). Řeka majestátně usiluje dál, ztrácí se pohledu a nakonec se poddává Labi.“
Herbert Glass poté, co působil v administrativě Newyorské filharmonie a Sanfranciské opery, byl 25 let kritikem/sloupkařem deníku Los Angeles Times. Psal také pro New Grove Dictionary of Music and Musicians a pro periodika v Evropě a Spojených státech. Nedávno dokončil svou 15. sezónu jako anglicky píšící redaktor / anotátor Salcburského festivalu.