Chřipka je nakažlivé respirační onemocnění, které každoročně značně zatěžuje zdraví lidí ve Spojených státech. Podle odhadů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention) je chřipka od roku 2010 každoročně zodpovědná za neuvěřitelných 9,2 až 35,6 milionu onemocnění, 140 000 až 710 000 hospitalizací a 12 000 až 56 000 úmrtí.
Bylo navíc zjištěno, že běžná chřipka způsobuje osobám s roztroušenou sklerózou (RS) a jinými neurologickými onemocněními větší škody než osobám bez ní, protože virus může vyvolat množství imunitních reakcí, které vedou k relapsu.
Ve studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se výzkumníci snažili zjistit, co způsobuje relaps, a získat přehled o mozkové aktivitě pacientů s RS během infekcí horních cest dýchacích.
„Víme, že když pacienti s RS dostanou infekci horních cest dýchacích, hrozí jim relaps, ale jak k tomu dochází, není zcela jasné,“ uvedl v nedávné tiskové zprávě autor studie Andrew Steelman, PhD, odborný asistent, který působí na katedře živočišných věd, v programu neurověd a na oddělení věd o výživě na University of Illinois College of Agricultural, Consumer, and Environmental Sciences. „Obrovskou otázkou je, co způsobuje recidivu a proč imunitní buňky najednou chtějí jít do mozku. Proč nejdou do palce u nohy?“
Pro studii použili badatelé kmen laboratorních myší geneticky náchylných k rozvoji autoimunitního napadení mozku a míchy. Jakmile byly myši vystaveny chřipce, zkoumali badatelé změny v jejich mozku.
Zjištění ukázala, že vystavení chřipce vyvolalo u některých myší příznaky podobné RS, i když se virus v mozku nenacházel, napsali autoři.
„Pokud se podíváte na populaci pacientů s RS, kteří mají příznaky onemocnění horních cest dýchacích, u 27 až 42 % z nich dojde během prvního týdne nebo dvou k relapsu.“ Uvedl Dr. Steelman. „To je vlastně stejný výskyt a časový rámec, který jsme pozorovali u našich infikovaných myší, i když jsme si mysleli, že bude mnohem vyšší vzhledem k tomu, že většina imunitních buněk tohoto kmene myší je schopna napadat mozek.“
Při bližším zkoumání nálezy ukázaly zvýšení aktivace glií v mozku myší infikovaných chřipkou.
„Když se glie aktivují, začnete pozorovat obchodování imunitních buněk z krve do mozku,“ vysvětlil Dr. Steelman. „Myslíme si, že přinejmenším u pacientů s roztroušenou sklerózou, když se glie aktivují, je to jeden z počátečních spouštěčů, který způsobuje přesun imunitních buněk do mozku. Jakmile se tam dostanou, imunitní buňky napadnou myelin, tukové pochvy obklopující axony, a způsobí neurologickou dysfunkci.“
Výzkumníci předpokládají, že glie mohou vysílat signály imunitním buňkám prostřednictvím chemokinů. Jeden z chemokinů, CXCL5, měl zvýšené hladiny v mozku myší nakažených chřipkou a také v mozkomíšním moku pacientů s RS během relapsu. Pro další posílení těchto zjištění jiní vědci nedávno navrhli, že CXCL5 by mohl být použit k předpovědi relapsu.
Přestože tato zjištění poskytují další vhled do toho, jak jsou imunitní buňky signalizovány mozku během infekce horních cest dýchacích, badatelé si stále nejsou jisti, proč imunitní systém napadá mozek.
„Pacienti s RS mají 1 nebo 2 relapsy ročně; předpokládá se, že tyto relapsy přispívají k progresi onemocnění,“ řekl Dr. Steelman. „Pokud dokážeme určit, co je hnací silou faktorů prostředí, jako je infekce, která způsobuje relaps, pak možná budeme moci zasáhnout, když bude mít pacient příznaky nemoci, jako je rýma nebo horečka. Pokud bychom dokázali potlačit relaps o 50 %, mohli bychom teoreticky prodloužit dobu, po kterou bude pacient pociťovat neustálou ztrátu funkce a dramatické postižení.“