„Sir Henry Hudson vplouvá do Newyorského zálivu, 11. září 1609, s indiánskou rodinou přihlížející na břehu v popředí.“ Reprodukce obrazu Edwarda Morana (1829-1901). Nizozemská Východoindická společnost najala anglického mořeplavce, aby našel severovýchodní cestu do Indie. Když se mu to ve vodách kolem Norska nepodařilo, vyplul na západ. Kongresová knihovna.
Jeden ze slavných příběhů americké historie se týká prodeje Manhattanu. Podle této legendy byl ostrov Manhattan prodán indiány výměnou za cetky a korálky. Pokud by to byla pravda, jednalo by se pravděpodobně o jeden z největších obchodů s nemovitostmi v historii. Dodnes se neobjevila žádná listina o převodu pozemku, formální vlastnický titul ani kupní smlouva, která by sloužila jako důkaz o této koupi Nizozemci od indiánů. Je tedy tato transakce legální?
V Rijksarchiefu (Nizozemský národní archiv) v nizozemském Haagu je uložen dopis, který se týká prodeje Manhattanu, napsaný nizozemským obchodníkem Pieterem Schagenem a datovaný 5. listopadu 1626. (Kopie dopisu a jeho překlad v nizozemštině a angličtině jsou k dispozici zde.) V tomto dopise Schagen napsal: „Koupili ostrov Manhattes od divochů v hodnotě 60 guldenů.“ V tomto dopise se píše, že „ostrov Manhattes koupili od divochů v hodnotě 60 guldenů“. Schagenův dopis neověřuje ani datum prodeje, ani to, kdo jménem kterého indiánského kmene Manhattan prodal. Historici a badatelé se dále nemohou shodnout na tom, který kmen skutečně obdržel platbu výměnou za Manhattan. V historických zmínkách souvisejících s prodejem Manhattanu jsou uvedeni indiáni Lenape, Manahatin, Canarsie, Shinnecock a Munsee. Indiáni Manahatin, Lenape a Munsee byli podle příslušných historických pramenů původními obyvateli dolního Manhattanu.
V dopise chybí zmínka o cetkách a korálcích. Rovněž chybí jméno osoby, která nákup skutečně provedla. K této historické domněnce chybí mnoho dílků. Je Schagenův dopis bez kupní smlouvy dostatečným právním důkazem k prokázání vlastnického práva k převodu Manhattanu z původních obyvatel na Holanďany?
Podle jednoho z účtů z roku 1626 Peter Minuit, jmenovaný generálním ředitelem Nového Nizozemí Geoctroyeerde Westindische Compagnie (Nizozemská západoindická společnost), koupil Manhattan od Lenapeů neboli indiánů Delaware za obchodní zboží v hodnotě 24 dolarů. Jiné zprávy uvádějí, že Minuit uzavřel dohodu s Kanárskými, kteří ve skutečnosti sídlili na Long Islandu, ale přijali dary výměnou za půdu, která jim nepatřila. Canarsieové údajně dary přijali a pokračovali v cestě domů. Jiné vyprávění tvrdí, že to byli indiáni Munsee, kdo přijal cetky a prohlásil tehdy Manhattan za svou rodnou zemi.
V roce 1613 založili Holanďané na dnešním dolním Manhattanu základnu pro obchod s kožešinami. V roce 1625 byla zahájena stavba pevnosti Fort Amsterdam, rovněž na jižním Manhattanu. Ironií osudu je, že na místě pevnosti Fort Amsterdam se nyní nachází stará budova U.S. Customs House, v níž sídlí Centrum George Gustava Heye v NMAI. Později se objevila listina pro Manhattan, podepsaná ve Fort Amsterdam 14. července 1649. Nizozemci však formálně okupovali Manhattan již od roku 1613, tedy po dobu 36 let. V listině z roku 1649 prohlásil Petrus Stuyvesant, generální ředitel Nového Nizozemí, tři indiány – Megtegichkama, Oteyochque a Wegtakockken – za „právoplatné vlastníky této země“. Tito tři indiáni se na tuto dohodu podepsali. Tato listina provokuje k otázkám: Pokud byl Manhattan jménem Nizozemské východoindické společnosti prodán Petru Minuitovi již v roce 1626, nebyl by Minuit vlastníkem? Nebo měli indiáni ještě nějakým způsobem vlastnické právo?“
Johannes Vingboons (?), Manatus gelegen op de Noot Rivier, 1639. Nejstarší známá evropská mapa Manhattanu. Z popisu Knihovny Kongresu USA: „Na této mapě, která byla pravděpodobně vytvořena na podporu holandského osídlení, jsou zobrazeny plantáže a malé farmy. Tato široce rozptýlená sídla jsou v pravém dolním rohu označena číslem v seznamu uživatelů půdy. V seznamu je uveden mlýn, dvě pily a ‚Quarters of the Blacks, the Company’s Slaves‘. Vymezeno je také několik cest znázorněných čárkovaně a čtyři indiánské vesnice nacházející se na území dnešního Brooklynu.“ Library of Congress.
Tuto legendu komplikuje ideologický rozdíl mezi dvěma kontrastními kulturami, pokud jde o prodej půdy. Pro americké indiány tohoto období bylo správným protokolem vyměnit dary za bezpečný průchod přes jejich území nebo za dočasné obsazení návštěvníky. Domorodému myšlení byl prodej půdy prostřednictvím písemné dokumentace nebo prodej půdy a dalších přírodních zdrojů na věčné časy cizí. Naproti tomu v evropském myšlení byl pro vlastnictví půdy primární písemný právní titul. Po vzniku vlastnického práva stavěli majitelé půdy ploty, zdi a další překážky, aby zabránili vstupu na cizí pozemky. Byly podmínky smluvního prodeje půdy vzájemně srozumitelné oběma tehdejším kulturám?“
Další úvaha, kterou je třeba prozkoumat, je, že v tomto období žilo na ostrově Manhattan více kmenů. Pokud transakci s pozemky na Manhattanu uzavřel jeden kmen, zahrnoval tento prodej i pozemky jiného kmene? Reckgawancové, jejichž území se nacházelo v horní polovině Manhattanu, popírají prodej své domoviny prostřednictvím transakce na dolním Manhattanu. Je toto tvrzení oprávněné?
Slovo Manhattan pochází z lenapského opisu manna-hata, což znamená „kopcovitý ostrov“. Obstálo by bez písemných důkazů o jeho prodeji u soudu, nebo jde o první americkou městskou legendu?