Zemská atmosféra je obrovská a sahá tak daleko, že ovlivňuje i trasu Mezinárodní vesmírné stanice. Jak ale tento obří plynný obal vznikl?
Tedy proč má Země atmosféru?
Krátce řečeno, naše atmosféra je tu díky gravitaci. Když Země vznikla, asi před 4,5 miliardami let, měla roztavená planeta sotva atmosféru. Jak se však ochlazovala, vytvořila se její atmosféra, a to převážně z plynů vyvrhovaných sopkami, uvádí Smithsonian Environmental Research Center (SERC). Tato dávná atmosféra se od té dnešní velmi lišila; podle SERC obsahovala sirovodík, metan a 10 až 200krát více oxidu uhličitého než současná atmosféra.
„Domníváme se, že Země začínala s atmosférou trochu podobnou Venuši, s dusíkem, oxidem uhličitým a možná metanem,“ řekl Jeremy Frey, profesor fyzikální chemie na Southamptonské univerzitě ve Velké Británii. „Pak nějak začal život, téměř jistě někde na dně oceánu.“
Přibližně po 3 miliardách let se vyvinul fotosyntetický systém, což znamená, že jednobuněčné organismy využívaly sluneční energii k přeměně molekul oxidu uhličitého a vody na cukr a plynný kyslík. Tím se dramaticky zvýšila hladina kyslíku, uvedl Frey v rozhovoru pro časopis Live Science. „A to je, dalo by se říci, největší znečištění, které kdy život s něčím udělal, protože to pomalu proměnilo planetu,“ řekl.
V současné době se zemská atmosféra skládá přibližně z 80 procent z dusíku a 20 procent z kyslíku, řekl Frey. V této atmosféře se podle Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) nachází také argon, oxid uhličitý, vodní pára a řada dalších plynů.
Je dobře, že tam tyto plyny jsou. Naše atmosféra chrání Zemi před ostrými slunečními paprsky, snižuje teplotní extrémy a funguje jako peřina zabalená kolem planety. Skleníkový efekt mezitím znamená, že sluneční energie, která dopadá na Zemi, se v atmosféře zacyklí, pohlcuje se a uvolňuje skleníkovými plyny, uvádí NCAR. Existuje několik různých druhů skleníkových plynů; mezi hlavní patří oxid uhličitý, vodní pára, metan a oxid dusný. Bez skleníkového efektu by teplota na Zemi byla pod bodem mrazu.
Skleníkové plyny se však dnes vymykají kontrole. Jak lidé vypouštějí do atmosféry více oxidu uhličitého, skleníkový efekt Země se podle NCAR zesiluje. Na oplátku se klima planety otepluje.
Zajímavé je, že žádná jiná planeta ve vesmíru nemá takovou atmosféru jako Země. Mars a Venuše atmosféru mají, ale nemohou podporovat život (nebo alespoň ne život podobný pozemskému), protože nemají dostatek kyslíku. Atmosféra Venuše je totiž tvořena převážně oxidem uhličitým s mraky kyseliny sírové, „vzduch“ je tak hustý a horký, že by v něm žádný člověk nemohl dýchat. Podle NASA hustá atmosféra Venuše tvořená oxidem uhličitým zachycuje teplo ve skleníkovém efektu, což z ní činí nejteplejší planetu v naší sluneční soustavě. Povrchové teploty jsou tam dost vysoké na to, aby roztavily olovo.
„Skutečnost, že Země má atmosféru, je z hlediska planet sluneční soustavy extrémně neobvyklá v tom, že se velmi liší od všech ostatních planet,“ řekl Frey. Například tlak na Venuši je asi 90 atmosfér, což odpovídá ponoření do hloubky 3 000 stop (914 metrů) pod hladinu oceánu na Zemi. „Původní ruské kosmické lodě, které tam letěly, to jen na pár vteřin zaznamenaly a pak se rozdrtily,“ řekl Frey. „Nikdo nikdy pořádně nepochopil, jaké je tam horko.“
Zemská atmosféra je tedy život – a bez ní by život, jak ho známe, neexistoval. „Země potřebovala správnou atmosféru, aby mohla začít fungovat,“ řekl Frey. „Vytvořila tuto atmosféru a vytvořila okolnosti pro život v této atmosféře. Atmosféra je zcela nedílnou součástí biologického systému.“
- Proč jsou Vermilionské útesy tak červené?“
- Proč se Země otáčí?“
- Jak masivní je Mléčná dráha?“
Původně publikováno na Live Science.
Nejnovější zprávy
.