Podle tohoto článku z https://www.wphealthcarenews.com/ poskytuje bezplatná zdravotní péče obyvatelům země pocit bezpečí. Lidé mají přístup k životně důležité péči, kterou potřebují, aniž by museli za svou léčbu po uzdravení platit. Umožnit všem pacientům přístup k veškeré zdravotní péči je však poněkud neúnosné, a proto je třeba najít rovnováhu mezi spravedlností a efektivitou zdravotnictví.
Od svého zavedení v roce 1948 poskytuje britské veřejnosti zdravotní péči Národní zdravotní služba (NHS). Ačkoli tato služba není technicky vzato bez nákladů, protože peníze vynaložené na tuto službu pocházejí z daní široké veřejnosti, je v místě poskytování bezplatná. V současné době více než polovina zemí na celém světě nabízí nějakou formu bezplatné všeobecné zdravotní péče. Ty, které tak nečiní, jsou často zeměmi třetího světa, s jednou světlou výjimkou: Amerika. Zdravotní péče v Americe byla vždy hrazena přímo pacientem, a to buď prostřednictvím pojistného, nebo platby předem. Amerika sotva uvažovala o změně tohoto systému, a tak nám nezbývá než se ptát: co je lepší? Poskytuje placení za zdravotní péči lepší služby, nebo by měla být veškerá zdravotní péče zdarma?“
Privatizovaná zdravotní péče má samozřejmě mnoho výhod, a to jak pro pacienta, tak pro lékaře. Soukromé zdravotní pojištění obvykle umožňuje pacientovi přístup k péči, kterou potřebuje, s většími zdravotnickými prostředky, kratšími čekacími dobami a širší nabídkou služeb. Například léčba vzácných neurologických onemocnění, jako je Tarlovova cysta, nebo dokonce jednoduchá operace, jako je odstranění nezhoubného nádoru, jsou nabízeny pouze v rámci soukromého zdravotnictví – ačkoli je to nákladné. Soukromá zdravotní péče umožňuje uživateli větší kontrolu nad léčbou i uzdravením; pacient si může vybrat nemocnici a lékaře, ke kterému bude přijat. Kromě toho jsou lékaři pracující v soukromém sektoru téměř vždy lépe placeni než lékaři pracující pod státní správou. Mohou si také volněji sjednávat pracovní dobu a pravděpodobně dostanou větší roční dovolenou. Je tedy zřejmé, že poskytování zdravotních služeb, za které si pacienti platí, má své výhody a mohlo by nabídnout lepší zkušenosti jak pro pacienta, tak pro lékaře.
I když však lze tvrdit, že nutnost platit za zdravotní péči by lidem umožnila přístup k modernější a aktuálnější léčbě, zranitelné osoby ve společnosti, jako jsou ekonomicky znevýhodněné osoby, by neměly stejný přístup k potřebné zdravotní péči, a tak je pravděpodobnější, že budou trpět neléčenými nemocemi. Důležitější než efektivita zdravotnictví je možná to, aby měl každý v případě potřeby přístup k určité formě zdravotní péče. V rámci Ameriky, jedné z mála zemí, které nezavedly všeobecnou zdravotní péči, se nerovnosti ve zdraví podstatně zvětšily, protože nejchudší percentil obyvatelstva si nemůže v případě potřeby dovolit léčbu. V roce 2014 bylo v časopise Journal of the American Medical Association poprvé zveřejněno zjištění, že průměrná délka života pěti procent nejbohatších Američanů je o 12 let delší než u pěti procent nejchudších. Naproti tomu v rámci Spojeného království činil rozdíl v délce života pouze 5 let. Se zavedením bezplatného zdravotnictví na celém světě by se tyto nerovnosti časem zcela jistě snížily. Nejchudší část populace by měla přístup k péči, kterou potřebuje, mohla by podstoupit operaci, která jí změní život, a dostávat léky, které potřebuje – aniž by se musela obávat velkého okamžitého dopadu na své finance. Jistě by tedy bezplatné zdravotnictví vytvořilo spravedlivější, rovnostářskou společnost.
Při provozování bezplatného zdravotnictví je nezbytné zvážit, co je to skutečná zdravotní péče. Mirriam Webster ji definuje jako „úsilí vynaložené na udržení nebo obnovení tělesné, duševní nebo emocionální pohody“ , takže ji lze rozšířit i mimo samotnou praxi. Je pravděpodobné, že nemocniční parkoviště, odbavovací hala a kavárna napomáhají udržovat pohodu a pomáhají pacientům i jejich rodinám zajistit co nejpříjemnější pobyt. Pokud by tedy veškerá zdravotní péče měla být bezplatná, musela by vláda zajistit bezplatné parkování, stravování a zábavu milionům lidí, kteří každoročně navštíví nemocnice? To však není schůdný přístup. Místo toho, aby byla veškerá zdravotní péče a s ní spojená zařízení bezplatná, se zdá být reálnější, aby byla bezplatná veškerá zdravotní péče poskytovaná praktickým lékařem. To by se týkalo i lékárníků, psychologů, lékařů a praktických lékařů, fyzioterapeutů a dokonce i těch, kteří pomáhají s rekonvalescencí pacienta.
Přes domnělé výhody bezplatného systému zdravotní péče to lze považovat za nedosažitelné, zejména pokud vezmeme v úvahu rozmanité zdravotní potřeby milionů lidí. Když byl NHS poprvé zaveden jako zcela bezplatná zdravotní služba, ukázalo se, že je neproveditelný. Původní rozpočet ve výši 108 milionů liber byl překročen a více než zdvojnásoben, takže celkové výdaje činily 248 milionů liber. Ve srovnání s nedávným rozpočtem ve výši 1,5 miliardy liber se to zdá být málo, nicméně při zohlednění inflace by to bylo zhruba 10 miliard liber za jeden rok. Výše uvedené důkazy zkrátka ukazují, že perspektiva bezplatné zdravotní péče je finančně neúnosná. Zatímco většině obyvatelstva je možné nabídnout bezplatnou péči pro základní zdravotní potřeby, není jednoduše možné nabídnout všechny léčebné postupy bez nákladů. V současné době se od pacientů v rámci NHS vyžaduje platba za oční péči, která se sama o sobě nezdá být vyděračská, zejména proto, že běžné prohlídky se konají jednou za dva roky. Zdá se tedy, že pro zajištění účinné zdravotní péče pro všechny je nezbytné vyvážit efektivitu zdravotnictví se spravedlností v oblasti zdraví. Tím, že se po pacientech požaduje, aby za některá ošetření platili, může mít každý přístup k cenově dostupné péči, když je to nejvíce zapotřebí. Vláda tak může i nadále poskytovat péči těm nejzranitelnějším, aniž by se musela obávat o udržitelnost svého přístupu.
Někteří lidé se naopak domnívají, že zdravotní systémy by měly klást důraz na osobní odpovědnost a že by lidé měli být povzbuzováni k udržování zdravého způsobu života. Jedním z přístupů, který by mohl být realizován, je zvýšení nákladů na zdravotní péči pro osoby s nemocemi, kterým lze předcházet, což je donutí k větší odpovědnosti za své zdraví a současně sníží pravděpodobnost budoucí nemoci. Například kuřáci by mohli potenciálně platit za zdravotní péči, která souvisí s kouřením, nebo lidé trpící obezitou by platili za nemoci, které s ní souvisejí. Na druhou stranu řada činností, které mají za následek špatné zdraví, jako je například nezdravá strava, se mnohem častěji vyskytuje mezi chudými lidmi. Proto by taková metoda mohla nepříznivě ovlivnit znevýhodněné komunity a potenciálně zvýšit nerovnosti v oblasti zdraví. Vhodnějším opatřením je spíše zdanění položek, které jsou za tyto nemoci zodpovědné, jako je tabák, cigarety a nápoje s vysokým obsahem cukru. Následně by více peněz mohlo směřovat do NHS, který by je pak mohl použít na léčbu nemocí, které se objeví.
Myslím si, že zdravotní péče by měla být v případě mnoha léčebných postupů poskytována zdarma. Zavedením zdravotní služby, za kterou by lidé měli platit, v podstatě považujete život bohatého člověka za důležitější než život jeho chudších kolegů. Je nehumánní odepřít člověku život zachraňující lékařskou péči, a právě to by v podstatě zajistil soukromý zdravotní systém. Nepochybně není možné zavést zcela bezplatné zdravotnictví tím, že by se veškerá léčba poskytovala zdarma; určitá forma léčby většiny nemocí by však měla být dostupná všem obyvatelům země.
En.wikipedia.org. 2020. Zdravotní péče. Dostupné na: <https://en.wikipedia.org/wiki/Health_care> .
AMADEO, K., 2020. Proč je Amerika jedinou bohatou zemí bez všeobecné zdravotní péče. The Balance. Dostupné na: <https://www.thebalance.com/universal-health-care-4156211> .
I, V., 2020. Americký systém zdravotní péče zvyšuje příjmovou nerovnost. The Atlantic. Dostupné na: <https://www.theatlantic.com/politics/archive/2018/01/health-care-income-inequality-premiums- deductibles-costs/550997/> .
Merriam-webster.com. 2020. Definice pojmu ZDRAVOTNÍ PÉČE. Dostupné na: <https://www.merriam-webster.com/dictionary/health%20care> .
Nicholson, D., 2014. Svět potřebuje bezplatnou zdravotní péči pro všechny, říká bývalý šéf NHS. the Guardian. Dostupné na: <https://www.theguardian.com/global-development-professionals-network/2014/dec/12/the-wor ld-needs-free-healthcare-for-all-says-ex-nhs-boss> .
O autorovi
Amelie je začínající lékařka a ve volném čase se věnuje výzkumu průlomových objevů v medicíně a aktuálních problémů, které jsou spojeny s lékařským průmyslem. Zajímá se zejména o lékařskou etiku a zvažuje, jak pacientovi nejvíce prospět při léčbě
.