Na začátku dvacátého století skončil Calamityin pracovitý, dobrodružný a intenzivní život: v červenci 1903 se usadila v hotelu Calloway (poblíž nechvalně proslulého Deadwoodu) a 1. srpna zde ve věku pouhých 51 let zemřela.
Co na to historici
Někteří historici se domnívají, že život Marthy Canary je silně přehnaný, aby „naplnil romantickou vizi života v pohraničí“ (Mifflin 2005). Stalo se tak i s rozvojem hollywoodských filmů zobrazujících scény z dalekého západu: příkladem je film „Calamity Jane“ interpretovaný žensky půvabnou Doris Day v roce 1953.
V roce 1941 navíc jistá Jean McCormicková napsala paměti, v nichž se prohlásila za Martinu dceru a „vykrystalizoval mýtus Calamity Jane“: teprve o několik desetiletí později se zjistilo, že lhala, a byla tedy podvodnicí (Mifflin 2005).
Naneštěstí neexistuje mnoho dokumentů a záznamů, které by svědčily o Martině životě. Dokonce i její životopis (1886) byl „propagandistický“, a jak uvádí profesor McLaird, „po odstranění romantických dobrodružství je její příběh většinou popisem neradostného každodenního života přerušovaného pitkami“ (Mifflin 2005; citace McLaird). Ve skutečnosti Calamity Jane spíše než čímkoli jiným inspirovala autory desetidílných románů a stala se „hrdinkou desetidílných románů“ (Mifflin 2005).
Starší stránka Calamity Jane
Calamity Jane je nejvíce známá svou dobrodružnou, nebojácnou a chlapeckou povahou. Příležitostí, při nichž Martha projevila svou starostlivou a pečovatelskou stránku, je však několik. Některé případy již byly zmíněny, například úkol starat se od třinácti let o své sourozence; neohroženě bojovat za obhájení smrti muže, kterého milovala.
V knize napsané v roce 1924 „dva průkopníci“ definovali Calamity jako „nic víc než obyčejnou prostitutku, opilou, nepořádnou a zcela zbavenou jakéhokoli pojetí morálky“ (Mifflin 2005). Spisovatelé však nedokázali popřít její vnitřní laskavou povahu a humanitární čin, který podnikla (Mifflin 2005).
O její dobrosrdečné povaze však svědčí i další epizody. Například v roce 1878 se dobrovolně přihlásila jako zdravotní sestra k záchraně obětí trpících neštovicemi: v Deadwoodu všechny ostatní ženy odmítaly pomáhat těm, které zasáhla epidemie neštovic, protože se bály, že se jimi také nakazí (Mifflin 2005). Naproti tomu Martha „se o pacienty starala dnem i nocí, po celé týdny“ (Mifflin 2005).
Při jiné příležitosti Calamity Jane zachránila cestující dostavníku, který byl napaden indiány, a odvezla vůz do Deadwoodu (Hero 2017).
Závěrem lze říci, že Calamity Jane byla na svou dobu nekonvenční žena, a proto se názory na ni do značné míry liší. Jak uvádí Mifflin, „někteří říkali, že je krásná, jiní ji označovali za odpudivou“; podle některých to byla „nevzdělaná žena s většinou neženskými zvyky“, zatímco jiný tvrdil, že byla „velkorysá, shovívavá, dobrosrdečná, společenská, a přesto, když se vzbouřila, měla všechnu odvahu a smělost lva nebo samotného ďábla“ (Mifflin 2007).
Bibliografie
Hero, F. (2017). Životopis Calamity Jane. Dostupné z: https://www.biography.com/people/calamity-jane-9234950
Mifflin, M. (2005). Skutečná Calamity Jane. Salon. Dostupné z: https://www.salon.com/2005/12/06/mclaird/
Obrázkové zdroje:
https://cdn4.picryl.com/photo/1936/01/01/calamity-janes-rock-custer-state-park-south-dakota-1024.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Calamity_Jane_in_her_kitchen_1901_%28cropped%29.JPG
https://cdn4.picryl.com/photo/1903/01/01/calamity-jane-on-wild-bills-grave-1-640.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/94/Calamity_Jane_by_CE_Finn.jpg
.