Smíšená bojová umění

Historie MMA

Předpokládá se, že smíšená bojová umění vznikla již na starověkých olympijských hrách v roce 648 př. n. l., kdy byl pankration – bojový trénink řeckých vojsk – považován za bojový sport starověkého Řecka. Brutální soutěž kombinovala zápas, box a pouliční boj. Kopání a bití sraženého soupeře bylo povoleno, zakázáno bylo pouze kousání a vypichování očí. Zápas končil, když jeden z bojovníků uznal porážku nebo upadl do bezvědomí. V některých případech závodníci během zápasu zemřeli. Pankration se stal jednou z nejpopulárnějších disciplín starověkých olympijských her.

V roce 393 ce římský císař Theodosius I. zakázal olympijské hry, což znamenalo konec pankrationu jako populárního sportu. Tento styl boje se však později znovu objevil ve 20. století v Brazílii prostřednictvím bojového sportu známého jako vale tudo („anything goes“). Zpopularizovali ho bratři Carlos a Hélio Gracieovi, kteří v roce 1925 založili v Riu de Janeiru školu jujitsu. Sourozenci si získali pozornost tím, že v místních novinách vydávali „Gracieho výzvu“ a v inzerátech hlásali: „Chcete-li mít zlomenou ruku nebo žebro, obraťte se na Carlose Gracieho.“ Bratři přijímali všechny vyzyvatele a jejich zápasy, které se podobaly zápasům pankrationu, se staly tak populárními, že musely být přesunuty na velké fotbalové (asociační fotbalové) stadiony, aby se na ně vešly davy diváků.

MMA se poprvé dostalo do povědomí mnoha lidí v Severní Americe poté, co se rodina Gracie rozhodla předvést svou obchodní značku brazilského jujitsu ve Spojených státech v 90. letech. Héliův syn Royce Gracie reprezentoval rodinu v roce 1993 na turnaji v Denveru ve státě Colorado, který dostal název UFC 1. V roce 1993 se konal turnaj, na němž se utkala celá rodina. Název odkazoval na organizaci Ultimate Fighting Championship (UFC), která se stala předním promotérem akcí MMA. Prvotním cílem akcí UFC bylo postavit proti sobě bojovníky různých stylů – například zápasníka proti boxerovi nebo kickboxera proti judistovi. Zpočátku byla jediná pravidla, která zakazovala kousání a vypichování očí. Zápasy končily, když se jeden z bojovníků podrobil nebo když jeden z rohů hodil ručník do ringu. Šampionem UFC 1, které se konalo v klecovém ringu v denverské McNichols Areně, se stal Royce Gracie. Turnaj, který byl první placenou událostí kabelové televize UFC, přilákal 86 000 diváků. Tento počet se do třetí akce zvýšil na 300 000.

Získejte předplatné Britannica Premium a získejte přístup k exkluzivnímu obsahu. Předplaťte si jej nyní

UFC svůj produkt zpočátku propagovala jako sport bez zábran, ve kterém se může stát cokoli. Jeho brutalita vzbudila hněv mnoha lidí, včetně takových politiků, jako byl americký senátor John McCain, který známý boj v kleci označil za „lidské kohoutí zápasy“ a usiloval o zákaz tohoto sportu. V roce 2001 vytvořilo nové vedení UFC pravidla, která měla tento sport učinit méně nebezpečným. Přidalo váhové kategorie, kola a časové limity a rozšířilo seznam faulů v ringu. Přepracovaná UFC již nepředstavovala převážně rváče. Noví bojovníci byli zkušenější boxeři, zápasníci a vyznavači bojových umění a byli nuceni intenzivně trénovat a udržovat se ve špičkové kondici, aby podávali dobré výkony. Ve Spojených státech se tento sport dostal pod regulaci stejných orgánů, které řídily box, včetně Nevadské státní atletické komise a Státní atletické kontrolní rady v New Jersey. Dokonce i McCain upustil od svého odporu vůči MMA a v roce 2007 uznal, že „tento sport dosáhl významného pokroku“.

Ačkoli se UFC v prvních letech své existence potýkala s problémy s vyděláváním peněz, nakonec se vyvinula ve vysoce ziskovou organizaci. V letech 2003 až 2006 pomohla trilogie zápasů mezi dvěma největšími hvězdami tohoto sportu, Američany Randym („the Natural“) Couturem a Chuckem („the Iceman“) Liddellem, na UFC 43, 52 a 57 pozvednout MMA a UFC. Tento sport také podpořila televizní reality show The Ultimate Fighter, která se poprvé vysílala v roce 2005. V pořadu tradičně vystupují bojovníci, kteří se snaží proniknout do UFC. Bojovníci rozdělení do týmů pod vedením slavných trenérů žijí pod jednou střechou a bojují proti sobě knockoutovým způsobem, přičemž konečný vítěz získá smlouvu s UFC. Od roku 2013 se v pořadu The Ultimate Fighter objevují také ženy, a to jak v roli trenérek, tak v roli soutěžících.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.