Když se řekne domácí ekonomie, lidé si často vybaví kurzy vaření nebo šití a připisují je výhradně ženám. Mnozí však nevědí, co všechno se za tímto studijním oborem a jeho vlivem na život studentů skrývá.
Tento obor vznikl na konci 19. století a jeho vznik je připisován Ellen Swallow Richardsové, první ženě, která byla přijata na Massachusettský technologický institut (MIT). Byla učitelkou chemie na této instituci a jejím cílem bylo podpořit vědecké vzdělání žen.
První kurzy domácí ekonomiky zahrnovaly různé vědecké disciplíny, protože se snažily profesionalizovat práci žen a zefektivnit ji, aby je osvobodily od domácích prací. Snažily se, aby ženy měly čas věnovat se více věcem než jen vaření a úklidu, například se zaměřit na své vzdělání. Domácí hospodářství bylo koncipováno tak, aby více žen mohlo navštěvovat vysokou školu, protože se učily vhodněji pečovat o domácnost a rodinu.
Ačkoli mnozí považují tuto oblast za sexistickou, domácímu hospodářství nebyly feministické zásady cizí, ale právě naopak. V roce 1899 Richardsová spojila pokrokové ženy, aby vypracovaly osnovy kurzů, které se díky úsilí Ellen Swallow Richardsové a Catherine Beecherové staly organizovaným studiem. Založily Americkou asociaci pro domácí ekonomiku (nyní známou jako Americká asociace pro rodinné a spotřebitelské vědy ). Asociace pořádala každoroční schůze, na nichž vyvíjela tlak na vládu, aby získala více finančních prostředků. Richardsová byla předsedkyní sdružení až do své smrti v roce 1911.
Ženy farmářů
Ellen Swallow Richardsová a Catherine Beecherová nebyly jediné ženy, které prosazovaly domácí vzdělávání. V roce 1862 vedl Morrillův zákon ke vzniku univerzit, aby tisíce farmářů mohly získat vyšší vzdělání. Na mnoha z těchto univerzit probíhaly kurzy domácí ekonomiky pro ženy. Účelem bylo, aby lépe hospodařily v domácnosti a mohly tak pomáhat při zemědělských pracích.
Mezi lidmi, kteří vyučovali ženy, byly Martha Van Rensselaerová, učitelka, a Flora Roseová, odbornice na výživu, které vedly kurzy na New York State College of Agriculture, součásti Cornellovy univerzity. V roce 1912 byly jmenovány spoluředitelkami katedry domácí ekonomiky v rámci této instituce.
Na rozdíl od vědeckého zaměření kurzů Ellen Swallow Richardsové byly kurzy na Cornellu více experimentální. Studentům bylo přiděleno skutečné dítě ze sirotčince a ženy se učily nejnovější teorie o výchově dětí. Na konci školního roku se kojenci dávali k adopci. Do roku 1950 zařadilo „cvičné děti“ do svých učebních plánů více než 50 vysokoškolských institucí.
Sedm oblastí domácí ekonomiky
Aby se studentky naučily lépe hospodařit v domácnosti a rodině, rozdělili Richards a Beecher studium domácí ekonomiky do sedmi oblastí: vaření, vývoj dítěte, vzdělávání a informovanost společnosti, řízení a navrhování domácnosti, šití a textil, rozpočet a ekonomika a zdraví a hygiena.
-
Vaření: Tato část je základní součástí domácích prací, proto bylo důležité naučit ženy připravovat vyvážená jídla na základě zásad výživy. Také se učily o bezpečnosti a o tom, jak uchovávat potraviny, aby se předešlo nemocem. Doplňkově se učily, jak prostřít stůl a uspořádat jídlo pro svou rodinu a přátele.
-
Vývoj dětí: Učitelé přidělovali žákům děti z dětských domovů. Cílem bylo seznámit se s vývojem dítěte a správně reagovat na děti v různých vývojových fázích.
-
Vzdělávání a informovanost o komunitě: Protože odpovědnost za vzdělání dětí připadla matkám, dozvěděly se, jak nejlépe naučit děti číst nebo znát základy matematiky před nástupem do školy. Děti se také učily morálním a etickým lekcím, které rozvíjely povědomí o komunitě.
-
Řízení a design domácnosti: V této části se učilo o základních prvcích designu pro výzdobu domácnosti a o nejlepších způsobech udržování pořádku v domácnosti. Témata zahrnovala čistotu a organizaci, protože tyto úkoly v domácnosti byly svěřeny výhradně ženám.
-
Šití a textil: Šití bylo pro mnoho žen nezbytné. Umožňovalo jim šít oblečení pro sebe a své děti a v případě potřeby ho opravit, aby déle vydrželo. Studenti se naučili vše od toho, jak postupovat podle vzoru, až po pochopení, jaký materiál látek je nejlepší koupit.
-
Rozpočet a ekonomika: Důležitou dovedností při udržování efektivní domácnosti pro ženy bylo vytváření účtu. V té době, a často i dnes, bylo obvyklé, že ženy obstarávaly veškeré rodinné nákupy, takže pro ně bylo zásadní naučit se rozumně nakládat s penězi.
-
Zdraví a hygiena: Stejně zásadní je, aby mladé ženy věděly, jak připravovat a uchovávat potraviny, aby se předešlo nemocem, a naučily se, jak správně pečovat o nemocné. Potřebovaly pochopit, jak se starat o nemocné v době běžných nemocí, od hygienických postupů až po jejich stravování.
Mnoho studentů odchází z domova do „skutečného světa“ v 17 nebo 18 letech, kdy studují na univerzitě v jiném městě. Oslavováni tím, že jsou samostatní, brzy zjistí, že neumějí uvařit výživné jídlo ani sestavit měsíční rozpočet, nemluvě o ušití knoflíku nebo péči o nemocného druha.
Kromě toho, že je třeba naučit studenty řešit trigonometrické úlohy, je nezbytné poučit ženy i muže o užitečných znalostech, které mohou denně potřebovat. Podle studie o domácí ekonomice a rodinných a spotřebitelských vědách je zbytečné snižovat počet vyučovacích hodin kvůli zařazení domácí ekonomiky do učebních osnov. Čtení, matematiku a psaní lze začlenit například do hodin o výživě nebo sestavování rozpočtu.
Helen Zoe Veitová, docentka historie na Michiganské státní univerzitě, ve svém článku pro New York Times uvádí, že „postupem času se základní principy oboru zdraví a hygiena tak rozšířily, že se zdály být zdravým rozumem. V důsledku toho začaly být první zastánkyně (domácí ekonomiky) považovány spíše za prosté spindoktorky než za inovativní a vědecké ženy, kterými byly.“ Dr. Veit také upozorňuje, že v tomto oboru převládají stereotypy. Kurzy domácí ekonomiky jsou vnímány jako kurzy pro ženy a zapomíná se na to, jak důležité jsou pro všechny lidi, muže i ženy, znalosti o jídle, zdraví a udržování čistoty v domácnosti.
Od roku 1975 do roku 2019 se obezita v Latinské Americe ztrojnásobila a podvýživa se od roku 2014 zvýšila o 11 %. Část problému pochází ze zpracovaných a nezdravých potravin a z nedostatku času, který rodiny mají na vaření pro své děti. Dalším problémem je, že mladí lidé si neumějí sami připravit vyvážené jídlo. Zde mohou pomoci hodiny domácí ekonomiky.
Například Anglie začala od roku 2014 s výukou stravování pro všechny děti na základních a středních školách. V témže roce byla dánským školám vládou nařízena výuka alimentačních kurzů, které mají zlepšit stravování žáků.
V roce 2010 v článku publikovaném v časopise Journal of the American Medical Association autoři Alice H. Lichtenstein a David S. Ludwig tvrdili, že výuka v této oblasti by mohla pomoci v boji proti dětské obezitě tím, že by se mladí lidé naučili nejen základům vaření, ale i výživy.
Kateika: japonský příklad
Japonské školy vyučují domácí ekonomiku (v japonštině kateika 家庭科) v páté třídě a pokračují v ní během střední a vysoké školy. Studenti se v těchto hodinách učí vše od vaření, plánování jídla a nakupování až po šití a stavbu dřevěného nábytku.
Tyto aktivity byly zavedeny jako povinné v roce 1947 v naději, že se do domácností dostane rovnost pohlaví. Dokonce i vedoucí představitelé země, jako například Takuya Mitani, plánovač zdravotní výchovy na japonském ministerstvu školství, připisují vyrovnání rolí mužů a žen právě domácí ekonomice. Tadaharu Minamino, první mužský učitel domácí ekonomiky v prefektuře Osaka, k tomu pro kanadské rádio CBC řekl: „Lidé by dnes nebyli tak zdraví jako dnes a rovnost pohlaví by nebyla tak rozšířená. Chlapci se také učí šít a hlídat děti. Díky tomu máme nyní tuto mladou generaci mužů, kteří se podílejí na výchově svých dětí.“
Aby se však kateika dostala do tohoto bodu, musela změnit své cíle a přizpůsobit se současným společenským podmínkám. Zpočátku se zaměřovala na výuku dovedností pro každodenní život a osamostatňování mladých lidí, ale nyní už nejde jen o to; učí také řešit problémy. Její začlenění vzniklo proto, že Japonci věří, že student by měl být poučen o tom, jak čelit všem problémům, které se v budoucnu vyskytnou; proto je nezbytné naučit ho vyhodnocovat různá řešení a vybrat to nejlepší.
Od výuky efektivnějšího vykonávání domácích prací, aby ženy měly čas na studium, až po boj proti obezitě je domácí ekonomika oborem, který významně ovlivňuje společnost.
Když se hodně mluví o soft skills nebo power skills, je důležité nezapomínat na základní životní dovednosti. Ty možná zaměstnavatelé nehledají, ale jsou to schopnosti, které pomohou studentovi lépe se adaptovat v dospělosti a které lze uplatnit každý den.
Překlad: Daniel Wetta
.