Tato část poskytuje přehled o OSN. Obsahuje komentáře k organizaci a její práci a další informace o orgánech a činnostech OSN.
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů je mezinárodní organizace svrchovaných států, v níž jsou zastoupeny téměř všechny země světa. Členy OSN se mohou stát pouze nezávislé státy. Vznikla po druhé světové válce – v roce 1945 podepsalo 51 států (včetně Spojeného království) Chartu OSN a staly se jejími zakládajícími členy. V důsledku konce kolonialismu a rozpadu zemí, jako byl SSSR a Jugoslávie, počet nezávislých zemí vzrostl. V současné době má OSN 193 členských států.
Organizace spojených národů poskytuje nezávislým státům světa možnost diskutovat o globálních otázkách, které se jich týkají jak individuálně, tak kolektivně. Cílem OSN je hledat řešení problémů, konfliktů a krizí mírovou cestou. Charta OSN je soubor směrnic, které vysvětlují práva a povinnosti členských států.
OSN má čtyři cíle, které jsou obsaženy v článku 1 Charty OSN:
- Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, a to za tímto účelem: Přijímat účinná kolektivní opatření k předcházení a odstranění ohrožení míru a k potlačení útočných činů nebo jiného porušení míru a dosáhnout mírovými prostředky a v souladu se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva úpravy nebo urovnání mezinárodních sporů nebo situací, které by mohly vést k porušení míru;
- rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásady rovných práv a sebeurčení národů a přijímat další vhodná opatření k posílení všeobecného míru;
- Dosáhnout mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů hospodářské, sociální, kulturní nebo humanitární povahy a při prosazování a podpoře dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství; a
- Být střediskem pro harmonizaci činnosti národů při dosahování těchto společných cílů.
Vzhledem ke svému jedinečnému mezinárodnímu charakteru a pravomocem svěřeným v zakládací listině může OSN přijímat opatření v širokém spektru otázek a poskytovat svým 193 členským státům fórum pro vyjádření jejich názorů prostřednictvím Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, Hospodářské a sociální rady a dalších orgánů a výborů.
Práce OSN zasahuje do všech koutů světa. Ačkoli je nejznámější pro udržování míru, budování míru, předcházení konfliktům a humanitární pomoc, existuje mnoho dalších způsobů, jak „systém OSN“ – který zahrnuje agentury jako UNICEF a Světový potravinový program, jakož i integrativní orgány jako Rada bezpečnosti – ovlivňuje naše životy a činí svět lepším.
Organizace spojených národů se zabývá širokou škálou zásadních otázek, od udržitelného rozvoje, životního prostředí a ochrany uprchlíků, pomoci při katastrofách, boje proti terorismu, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní až po podporu demokracie, lidských práv, rovnosti žen a mužů a zlepšení postavení žen, správy věcí veřejných, hospodářského a sociálního rozvoje a mezinárodního zdraví, odstraňování nášlapných min, rozšiřování produkce potravin a další, aby dosáhla svých cílů a koordinovala úsilí o bezpečnější svět pro tuto i budoucí generace.
Zásady
Cíle jsou podporovány určitými zásadami obsaženými v článku 2 Charty OSN, které se vztahují na OSN jako organizaci i na jednotlivé členské státy:
- Organizace je založena na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů.
- Všichni členové, aby byla všem zajištěna práva a výhody vyplývající z členství, plní v dobré víře závazky, které na sebe vzali v souladu s touto Chartou.
- Všichni členové řeší své mezinárodní spory mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír a bezpečnost a spravedlnost.
- Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu nebo jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.
- Všichni členové poskytnou Organizaci spojených národů veškerou pomoc při jakékoli akci, kterou podniká v souladu s touto Chartou, a zdrží se poskytování pomoci jakémukoli státu, proti němuž Organizace spojených národů podniká preventivní nebo donucovací akci.
- Organizace zajistí, aby státy, které nejsou členy Organizace spojených národů, jednaly v souladu s těmito zásadami, pokud je to nezbytné pro udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.
- Žádné ustanovení této Charty neopravňuje Organizaci spojených národů zasahovat do záležitostí, které v zásadě spadají do vnitřní pravomoci kteréhokoli státu, ani nevyžaduje, aby členové předložili tyto záležitosti k řešení podle této Charty; tato zásada však není na újmu uplatňování donucovacích opatření podle kapitoly Vll.
Harta OSN stanoví pozastavení členství nebo vyloučení členského státu, který nedodržuje zásady Charty. K tomu zatím nedošlo, ale Jihoafrická republika se „pozastavila“ vystoupením v době, kdy v zemi fungoval systém apartheidu.
Hlavní orgány OSN
Hlavní orgány OSN jsou zřízeny Chartou OSN. Pod těmito orgány se nachází mnoho pomocných orgánů.
Valné shromáždění
Valné shromáždění je hlavním poradním orgánem OSN. Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Rozhodnutí o důležitých otázkách, jako jsou otázky míru a bezpečnosti, přijímání nových členů a rozpočtové otázky, vyžadují dvoutřetinovou většinu. O ostatních otázkách se rozhoduje prostou většinou.
V rámci Valného shromáždění existují různé pomocné orgány. Patří mezi ně Komise pro odzbrojení, Komise pro budování míru a Rada pro lidská práva.
Podrobné informace o funkcích a pravomocích Valného shromáždění, době jeho zasedání a způsobech přijímání rozhodnutí naleznete zde.
Rada bezpečnosti
Rada bezpečnosti má hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Je organizována tak, aby byla schopna fungovat nepřetržitě, a zástupce každého z jejích členů musí být neustále přítomen v sídle Organizace spojených národů. Předsednictví Rady se střídá každý měsíc podle anglického abecedního seznamu členských států.
Funkce a pravomoci Rady bezpečnosti jsou následující:
- udržovat mezinárodní mír a bezpečnost v souladu se zásadami a cíli Organizace spojených národů;
- vyšetřovat všechny spory nebo situace, které by mohly vést k mezinárodním třenicím;
- doporučovat způsoby úpravy takových sporů nebo podmínky jejich řešení;
- formulovat plány na vytvoření systému regulace zbrojení;
- určovat existenci ohrožení míru nebo aktu agrese a doporučovat, jaká opatření by měla být přijata;
- Vyzývat členy k uplatnění hospodářských sankcí a jiných opatření, která nezahrnují použití síly, k zabránění nebo zastavení agrese;
- Přijímat vojenské akce proti agresorovi;
- Doporučovat přijetí nových členů;
- Vykonávat svěřenecké funkce OSN ve „strategických oblastech“; a
- Doporučovat Valnému shromáždění jmenování generálního tajemníka a spolu se Shromážděním volit soudce Mezinárodního soudního dvora.
V Radě bezpečnosti je pět stálých členů – Čína, Francie, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy. Nestálých členů je deset, jejich funkční období je dvouleté a jsou voleni Valným shromážděním v regionálních skupinách, aby bylo zajištěno zastoupení každého regionu. Současné nestálé členy si můžete prohlédnout zde.
Velmi kritizováno je, že pět stálých členů zastupuje spíše nejmocnější země z roku 1945 než ze současnosti a že geograficky nezastupují celý svět.
Další informace o Radě bezpečnosti naleznete zde.
Generální tajemník
Generální tajemník, který je rovným dílem diplomatem a advokátem, státním úředníkem a generálním ředitelem, je symbolem ideálů OSN a mluvčím zájmů národů světa, zejména těch chudých a zranitelných z nich. Současným generálním tajemníkem a osmým držitelem této funkce je Pan Ki-mun z Korejské republiky, který se funkce ujal 1. ledna 2007.
Harta popisuje generálního tajemníka jako „hlavního správního úředníka“ Organizace, který působí v této funkci a vykonává „další funkce, které mu svěří“ Rada bezpečnosti, Valné shromáždění, Hospodářská a sociální rada a další orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka, aby „upozornil Radu bezpečnosti na jakoukoli záležitost, která podle jeho názoru může ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti“.
Tyto pokyny jednak vymezují pravomoci úřadu, jednak mu poskytují značný prostor pro činnost. Generální tajemník by selhal, kdyby nebral pečlivě v úvahu zájmy členských států, ale musí také zachovávat hodnoty a morální autoritu Organizace spojených národů a mluvit a jednat ve prospěch míru, a to i s rizikem, že bude čas od času tytéž členské státy zpochybňovat nebo s nimi nebude souhlasit.
Každý rok vydává generální tajemník zprávu o činnosti Organizace spojených národů, která hodnotí její činnost a nastiňuje budoucí priority. Generální tajemník je rovněž předsedou Administrativního výboru pro koordinaci (ACC), který dvakrát ročně svolává výkonné vedoucí všech fondů, programů a specializovaných agentur OSN s cílem prohloubit koordinaci a spolupráci v celé škále věcných a řídících otázek, jimž systém OSN čelí.
Jednou z nejdůležitějších rolí generálního tajemníka je využívání jeho „dobrých služeb“ – kroků, které činí veřejně i neveřejně a které se opírají o jeho nezávislost, nestrannost a bezúhonnost, aby zabránil vzniku, eskalaci nebo šíření mezinárodních sporů.
Generálního tajemníka jmenuje Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti. Výběr generálního tajemníka proto může vetovat kterýkoli z pěti stálých členů Rady bezpečnosti.
Sekretariát
Jedná se o mezinárodní personál pracující na služebních místech po celém světě, který vykonává rozmanitou každodenní práci Organizace. Poskytuje služby ostatním hlavním orgánům Organizace spojených národů a spravuje jimi stanovené programy a politiky.
Úkoly, které sekretariát vykonává, jsou stejně rozmanité jako problémy, jimiž se Organizace spojených národů zabývá. Sahají od správy mírových operací po zprostředkování mezinárodních sporů, od průzkumu ekonomických a sociálních trendů a problémů po přípravu studií o lidských právech a udržitelném rozvoji.
Zaměstnanci sekretariátu také informují světová komunikační média o práci OSN, pořádají mezinárodní konference o otázkách celosvětového významu a tlumočí projevy a překládají dokumenty do oficiálních jazyků organizace.
K 30. červnu 2010 měl sekretariát přibližně 44 000 zaměstnanců po celém světě. Informace o odděleních Sekretariátu naleznete zde.
Hospodářská a sociální rada je hlavním orgánem, který koordinuje hospodářskou a sociální činnost OSN a jejích operačních složek. Její činnost zajišťuje Odbor pro hospodářské a sociální záležitosti. Celá rodina organizací OSN pracuje pro hospodářský, sociální a udržitelný rozvoj.
Mnoho agentur a programů OSN úzce spolupracuje s ECOSOC. Všechny agentury jsou nezávislé organizace s vlastními členskými zeměmi a rozpočty. Mnoho programů OSN bylo vytvořeno Valným shromážděním a úzce spolupracují s ECOSOC, ale podávají zprávy Valnému shromáždění a/nebo Radě bezpečnosti.
Vlády 54 členů Rady jsou voleny Valným shromážděním na překrývající se tříleté období. Místa v Radě jsou přidělována na základě geografického zastoupení, přičemž čtrnáct míst je přiděleno africkým státům, jedenáct asijským státům, šest východoevropským státům, deset latinskoamerickým a karibským státům a třináct západoevropským a ostatním státům.
Práce ECOSOC je vykonávána prostřednictvím funkčních a regionálních komisí. Funkční komise se zabývají konkrétními tématy, zatímco regionální komise řeší otázky specifické pro určité zeměpisné oblasti. Komise mají pracovní skupiny a další sekce, které zkoumají, diskutují a zkoumají problémy. Tyto komise jsou složeny ze zástupců členských zemí, ale pro informace a rady využívají nezávislé odborníky.
Informace o činnosti OSN v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje naleznete zde.
Mezinárodní soudní dvůr (MTS)
MTS není totéž co Mezinárodní trestní soud (ICC). ICC projednává případy osob obviněných z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. MTS projednává pouze spory mezi státy.
MTS je hlavním soudním orgánem OSN. Byl zřízen v červnu 1945 Chartou OSN a zahájil činnost v dubnu 1946. Sídlo soudu se nachází v Paláci míru v nizozemském Haagu. Ze šesti hlavních orgánů OSN je jediným, který nesídlí v New Yorku.
Úkolem soudu je řešit v souladu s mezinárodním právem právní spory, které mu předkládají státy, a vydávat poradní stanoviska k právním otázkám, které mu předkládají oprávněné orgány a specializované agentury OSN. Informace o případech, které Soud v současné době projednává, naleznete zde.
Soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN a Radou bezpečnosti na devítileté funkční období. Pomáhá mu kancelář, která je jeho správním orgánem. Informace o historii Soudu naleznete zde.
- Poručenská rada byla zřízena v roce 1945 Chartou OSN s cílem zajistit mezinárodní dohled nad 11 svěřeneckými územími, která byla svěřena pod správu 7 členských států, a zajistit, aby byly podniknuty odpovídající kroky k přípravě těchto území na samosprávu a nezávislost. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenská území samosprávy nebo nezávislosti. Rada dokončila svou práci a změnila svůj jednací řád tak, aby se mohla scházet podle potřeby.
Další součásti OSN
Kromě výše uvedených šesti „hlavních orgánů“ zahrnuje systém OSN řadu dalších výborů, fondů, programů a agentur. Činnost některých z těchto orgánů se často objevuje ve zprávách – například Světová zdravotnická organizace, Agentura OSN pro uprchlíky a Světový potravinový program. Jiné jsou méně známé. Ty, které jsou uvedeny níže, poskytují představu o šíři činnosti OSN.
- Rada pro lidská práva je mezivládní orgán OSN složený ze 47 států. Je zodpovědná za prosazování a ochranu lidských práv na celém světě. Vysoký komisař OSN pro lidská práva je úředníkem OSN pověřeným tímto úkolem. Komisař podporuje činnost Rady a smlouvy OSN o lidských právech.
- Mezinárodní telekomunikační unie je specializovaná agentura OSN pro informační a komunikační technologie. Zabývá se otázkami, jako je přístup k internetu a správa internetu, přidělování rádiového spektra a satelitních oběžných drah a spojení mezi telefonními sítěmi po celém světě.
- Mezinárodní organizace pro civilní letectví je agentura OSN odpovědná za letecké předpisy a postupy. Zajišťuje, aby dnešní síť letecké dopravy – která provozuje téměř 100 000 letů denně – fungovala bezpečně a efektivně.
- Úřad OSN pro drogy a kriminalitu vede celosvětové úsilí v boji proti nelegálním drogám, organizovanému zločinu a terorismu.
- Úřad OSN pro kosmické záležitosti podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti mírového využívání kosmického prostoru. Vede registr objektů vypuštěných do vesmíru, poskytuje školení o technologiích a pomáhá zajišťovat satelitní snímky při přírodních katastrofách.
Financování
Práce OSN je financována členskými zeměmi prostřednictvím tří rozpočtů: řádného rozpočtu, rozpočtu na udržování míru a „dobrovolného financování“.
Platby do řádného rozpočtu jsou pro všechny země povinné, i když se značně liší. Například v roce 2006 bylo Spojenému království vyměřeno 6,13 % ročního rozpočtu, zatímco Libérii 0,001 %. Platby do rozpočtu na udržování míru nejsou pro nejchudší státy povinné; aby to vyrovnali, pět stálých členů Rady bezpečnosti (Čína, Francie, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy) platí dodatečné platby.
Pokud se členský stát dostane do dvouletého prodlení s placením těchto povinných příspěvků, ztrácí svůj hlas ve Valném shromáždění (ačkoli Valné shromáždění může v jednotlivých případech odhlasovat zmírnění tohoto požadavku). Mnoho států se s platbami běžně opožďuje, což OSN velmi ztěžuje výkon její činnosti.
„Dobrovolné financování“ slouží k financování rozvojových a humanitárních programů OSN, jako je například Dětský fond OSN. Země si mohou vybrat, který z těchto programů, pokud vůbec nějaký, chtějí financovat.
Komentář k OSN
Založení OSN v roce 1945 symbolizovalo naději válkou unavené generace na novou éru mezinárodní spolupráce, která by lidstvu přinesla mír a pokrok. Tento příslib byl částečně naplněn. OSN stála v čele významných pokroků v oblasti mezinárodního práva, vyvinula mechanismy pro udržování míru, vytvořila programy na zmírnění chudoby a usnadnila mírový přechod k nezávislosti desítek bývalých kolonií, čímž radikálně změnila složení dnešního světa.
Mnozí však zůstali pozadu. Přestože OSN pomohla podpořit hospodářský a sociální rozvoj, přetrvávají velké rozdíly uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi. Pětina světové populace stále žije z příjmu nižšího než 1 libra denně a miliony lidí nemají přístup k základním potřebám. A smíšené výsledky při řešení konfliktů a prevenci masových zvěrstev poškodily pověst organizace.
V době, kdy se mnoho zemí zaměřuje na domácí problémy, někteří komentátoři předpovídají zánik OSN. Jiní tomuto názoru oponují popisem nepostradatelnosti organizace v rychle se globalizujícím a propojeném světě.
Pravda je někde uprostřed. OSN nikdy nenaplní naděje svých nejhorlivějších zastánců a její nevyhnutelné chyby budou i nadále poskytovat palivo pro její kritiky. Ale jako místo, kde se scházejí národy, jako tvůrce důležitých globálních norem a jako poskytovatel klíčových služeb, od nouzové potravinové pomoci po pozorovatele lidských práv a mírové síly, bude OSN s blížícími se 70. narozeninami jistě i nadále významným aktérem.
Na rozdíl od své předchůdkyně, Společnosti národů, se ukázala jako odolná a přizpůsobivá, přežila opakované rozpory mezi svými členy i vznik dalších multilaterálních orgánů. Je tomu tak proto, že příběh OSN není pouze příběhem jejích složek. Je to příběh „mezinárodního společenství“. Spojením širokého členství s výsadami pro mocné, poskytnutím platformy a hlasu menším a chudším státům a spoluprací s novými aktéry, jako jsou nevládní organizace a podniky, se OSN podařilo podpořit rozvoj „mezinárodního společenství“, od něhož se nyní očekává, že bude řešit jak okamžité krize, tak dlouhodobé problémy.
O výzvy, které vyžadují mezinárodní spolupráci, rozhodně není nouze; OSN, která je nedokonalá i nepostradatelná, bude i nadále vyzývána.
Odkazy na krátké články a diskusní body
10 mýtů o OSN
Trvající mýtus o OSN – Natalie Samarasinghe, výkonná ředitelka UNA-UK
Je OSN vhodná pro svůj účel? Mark Seddon, autor projevů OSN, a spisovatel Adam LeBor svádějí souboj
Nepostradatelná instituce? Jeffrey Laurenti z The Century Foundation se zabývá OSN ve světle syrské krize
Co je špatně s OSN? – Thomas G. Weiss, City University New York
Jiné mezinárodní organizace
Řada dalších mezinárodních orgánů není striktně orgány OSN, ale byla založena v rámci rodiny OSN. Patří mezi ně Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Mezinárodní trestní soud.
Státy mohou být také členy mnoha různých mezinárodních organizací. Zde je několik nejdůležitějších z nich:
Africká unie (AU)
Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN)
Sekretariát Společenství národů
Společenství nezávislých států (SNS)
Hospodářské společenství západní Evropy (ESZ) afrických států (ECOWAS)
Evropská unie (EU)
Skupina 8 (G8)
Skupina 77 (G77)
Liga arabských států
Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)
Nezávislý svaz arabských států (NATO)hnutí (NAM)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC)
Organizace islámské konference
Světová obchodní organizace
Světová obchodní organizace
Organizace států vyvážejících ropu (OPEC)
Organizace států vyvážejících ropu (OPEC)
Organizace států vyvážejících ropu (OPEC)