V roce 1988 CAAC udělila svým sedmi regionálním divizím, mezi nimiž byla i regionální správa Guangzhou, omezenou provozní autonomii se statusem „přidružených“ leteckých společností. V únoru 1991 začala společnost China Southern Airlines létat pod vlastním jménem a s vlastním označením. V té době provozovala přibližně 160 letů denně na 100 linkách s využitím letounů Antonov An-24, Boeing 737 a Boeing 757, spolu s vrtulníky a zemědělskými letadly. V prosinci 1992 si letecká společnost objednala za 800 milionů USD šest letadel Boeing 777 a související náhradní díly a školení.
Dne 10. října 1993, kdy získala nezávislost, dokončila letecká společnost decentralizaci od CAAC. Letecká společnost se tak od té doby mohla restrukturalizovat na akciové společnosti, samostatně zajišťovat externí financování a zakládat dceřiné společnosti, které doplňovaly její hlavní podnik. V prvních letech své existence byla tato letecká společnost dominantním domácím dopravcem. Společně se dvěma hlavními čínskými leteckými společnostmi – Air China a China Eastern – zajišťovala polovinu osobní dopravy všech čínských dopravců. Díky postavení Air China jako vlajkového dopravce země má letecká společnost nárok na rozsáhlá práva na mezinárodní služby, přičemž mezinárodní sítě China Eastern a China Southern se omezují především na východní Asii, respektive na území Asie. Stejně jako ostatní čínští dopravci podléhala společnost China Southern výlučnému právu CAAC udělovat provozní práva pro každou perspektivní trasu a regulovat vnitrostátní ceny.
ExpanzeEdit
Aby zvýšil své provozní standardy a distancoval se od většinou nerentabilních domácích leteckých společností druhé a třetí úrovně, podepsal dopravce dohody s řadou zahraničních dopravců týkající se školení personálu a údržby letadel s konečným cílem vstupu na newyorskou burzu cenných papírů, možná již počátkem roku 1995.
Od poloviny 90. let se China Southern snažil rozšířit svou mezinárodní působnost mimo Asii. V prosinci 1995 podepsaly čínská a americká vláda dohodu o letecké dopravě, která by umožnila zahájení non-stop letecké dopravy mezi oběma zeměmi. Poté, co počátkem roku 1996 získala právo provozovat lety do Amsterdamu, zahájila letecká společnost v listopadu 1996 provoz své první dálkové linky Kanton-Peking-Amsterdam. V následujícím roce zahájil dopravce nonstop transpacifické lety do Los Angeles a také do Brisbane.
Zahájení evropských a amerických služeb se časově shodovalo s příchodem dálkových letadel Boeing 777, z nichž první bylo dodáno koncem prosince 1995, a také s celkovým rozšířením a modernizací flotily dopravce a souvisejících zařízení. Kvůli certifikaci motorů a problémům s pracovními vztahy se dodávka prvního Boeingu 777 opozdila o více než měsíc. V důsledku toho dopravce zvažoval pronájem Boeingu 747-400, který by byl použit k pokrytí předpokládaných zpoždění a k zahájení transtichomořských služeb do USA, ale nakonec se rozhodl jej neprodávat. Letecká společnost nicméně plánovala zdvojnásobit svou flotilu 67 letadel. V dubnu 1996 čínská vláda jménem společnosti China Southern objednala 10 letadel Airbus A320; první letadlo a první Airbus společnosti China Southern byl dodán v následujícím roce. Společnost Guangzhou Aircraft Maintenance Engineering Company, která byla založena společně se společnostmi Lockheed Aircraft Services International a Hutchinson Whampoa, prováděla v očekávání tohoto nárůstu rozšíření svých zařízení na údržbu letadel.
S cílem udržet krok s rychlým vývojem získala společnost China Southern kapitál na kapitálovém trhu. V červenci 1997 byla letecká společnost úspěšně uvedena na hongkongskou a newyorskou burzu a získala 600 až 700 milionů dolarů. Velká část získaných prostředků byla použita k usnadnění rozšíření flotily, splacení dluhu a investicím do dalšího kapitálu; v roce 2003 následovalo uvedení na domácí burzu v Šanghaji. V roce 1997 letecká společnost spolu se svými joint-venture aerolinkami Xiamen Airlines, Shantou Airlinesm a Guangxi Airlines přepravovala přibližně 15 milionů cestujících ročně, využívala přibližně 90 letadel, provozovala přibližně 270 linek mezi 68 destinacemi a téměř 2 450 letů týdně. Tržby skupiny leteckých společností činily přibližně 1,4 miliardy USD a čistý zisk 90 milionů USD.
Fúze a akviziceEdit
Konec 90. let 20. století byl pro čínský letecký průmysl obdobím konsolidace. Zpočátku se společnost China Southern snažila získat několik menších neziskových domácích dopravců, protože se snažila zvýraznit své plány na expanzi ve snaze získat finanční prostředky; mezi těmito transakcemi byl i nákup 60 % akcií společnosti Guizhou Airlines. Vzhledem k oslabení ekonomiky během asijské finanční krize v roce 1997 a intenzivní konkurenci mezi přibližně 30 čínskými dopravci zvažovala CAAC v roce 1998 komplexní restrukturalizaci odvětví, která by znamenala konsolidaci leteckých společností do tří nebo pěti skupin dopravců. V jedné fázi se objevily zprávy, že CAAC uvažuje o nucené fúzi společností Air China a China Southern. Vzhledem k tomu, že druhá jmenovaná společnost je kótována na dvou burzách v Hongkongu a New Yorku, mělo se za to, že takové spojení by usnadnilo Air China cestu k vlastní nabídce akcií. Společnost China Southern potvrdila, že taková jednání mezi nimi probíhala, i když se nakonec ukázala jako bezvýsledná. Pokud by k fúzi došlo, jejich společný letecký park by čítal přibližně 250 letadel, což by z výsledné letecké společnosti učinilo největší v Asii.
Přestože výzva CAAC k racionalizaci odvětví vzbudila značný odpor, v červenci 2000 správní orgán oznámil, že deset leteckých společností pod jeho přímou správou bude sloučeno do tří leteckých skupin, které se budou točit kolem Air China, China Eastern Airlines a samotné China Southern. Během jednoho měsíce začala společnost China Southern pohlcovat společnost Zhongyuan Airlines se sídlem v Zhengzhou, která v té době provozovala pět letadel Boeing 737 a dva turbovrtulové letouny Xian Y-7. Tento dopravce se později spojil s China Northern Airlines se sídlem v Šen-jangu a Xinjiang Airlines se sídlem v Urumči a vytvořil China Southern Air Holding Co. Tento proces trval více než dva roky a vyvrcholil tím, že China Southern v listopadu 2004 převzala jejich aktiva v hodnotě 2 miliard USD (a také dluh ve výši 1,8 miliardy USD). Následně se flotila společnosti China Southern rozšířila z přibližně 140 letadel na více než 210. Převzetí znamenalo, že se dopravce stal hlavní leteckou společností v Shenyangu a Ürümqi, přičemž počet cestujících vzrostl z 28,2 milionu v roce 2004 na 44,1 milionu v roce 2005. Společnost China Southern Airlines se tak stala jedním z „velké trojky“ dopravců v zemi. Od té doby postupně převzala akcie a vstoupila do vlastního kapitálu mnoha čínských dopravců. Letecká společnost je hlavním akcionářem společností Xiamen Airlines (55 %) a Chongqing Airlines (60 %); investuje také do společnosti Sichuan Airlines (39 %).
Uprostřed velké konsolidace leteckého průmyslu zahájila společnost China Southern v dubnu 2000 provoz specializované nákladní dopravy ze Šen-čenu pomocí letadla Boeing 747-200F (které bylo rychle modernizováno na Boeing 747-400F) pronajatého s posádkou od společnosti Atlas Air. Aby dopravce využil hospodářského růstu v oblasti delty Perlové řeky (která zahrnuje Hongkong), vybudoval v Šen-čenu specializované nákladní středisko. Úspěšný provoz si v následujícím roce vyžádal objednávku dvou letadel Boeing 747-400F. V té době již letecká společnost zahájila provoz do Sydney a Melbourne.
V září 2003 podepsala společnost China Southern kupní smlouvu na čtyři letadla Airbus A330-200, která měla být dodávána od roku 2005. Jednalo se o část objednávky, kterou v dubnu zadala společnost China Aviation Supplies Imp. & Exp. Group zahrnující 30 letadel. China Southern se dodáním prvního exempláře v únoru 2005 stala prvním čínským provozovatelem A330 na pevnině. V září 2005 následovala další objednávka osmi letounů A330-300 a dvou A330-200.
Měsíc leden 2005 se ukázal jako významný pro civilní letectví v Číně obecně a pro China Southern zvláště. V rámci příprav na letní olympijské hry v Pekingu v roce 2008 společnost China Southern a čínská vláda zadaly několik přelomových objednávek širokotrupých letadel od společností Airbus a Boeing. Konkrétně se dne 28. ledna 2005 stal dopravce prvním (a dosud jediným) čínským dopravcem, který se zavázal k nákupu dvoupatrových letadel Airbus A380, když podepsal rámcovou smlouvu na pět exemplářů v hodnotě 1,4 miliardy USD za katalogové ceny. Ve stejný den společnost China Southern spolu s dalšími pěti domácími dopravci učinila hromadnou objednávku na 60 letadel Boeing 7E7 (později přejmenovaných na Boeing 787 Dreamliner). Letadla měla hodnotu 7,2 miliardy USD v ceníkových cenách a očekávalo se, že první exemplář bude dodán včas na olympijské hry; první letadlo však dorazilo až v červnu 2013.
Dříve v průběhu měsíce schválila CAAC dočasný provoz charterových letů mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem. Ve stejný den, kdy byly objednány širokotrupé letouny, vzlétl z Kantonu letoun Boeing 777-200 společnosti China Southern Airlines a následující den přistál v Tchaj-peji, čímž se stal prvním letadlem pevninské Číny, které přistálo v Čínské republice od roku 1949, kdy Kuomintang vedl čínskou občanskou válku s Komunistickou stranou Číny. Let přepravil 242 cestujících domů po lunárním novém roce. Dříve museli cestující mezi pevninou a Tchaj-wanem cestovat přes třetí přístav, například Hongkong nebo Macao. Během tří let, v červenci 2008, přistál v Tchaj-peji opět Airbus A330 společnosti China Southern Airlines s 230 turisty. Vlády Číny a Tchaj-wanu se v červnu dohodly na povolení přímých letů přes Tchajwanskou úžinu, čímž skončilo šest desetiletí omezené letecké dopravy mezi oběma stranami. Po letu předseda představenstva společnosti China Southern Airlines a pilot letu Liu Shaoyong prohlásil: „Od dnešního dne nahradí pravidelné komerční lety dunění válečných letadel nad oblohou Tchajwanského průlivu a vztahy mezi oběma stranami budou stále lepší.“
Po dvou letech jednání, která začala v srpnu 2004, podepsala společnost China Southern koncem června 2006 dohodu se SkyTeam, jednou ze tří světových leteckých aliancí, v níž se formálně zavázala ke zlepšení standardů s cílem svého případného vstupu. Podle dohody se letecká společnost zavázala modernizovat odbavovací služby, vybavení a školení nejméně 75 % svých zaměstnanců podle standardů SkyTeamu. Dne 15. listopadu 2007 se společnost China Southern oficiálně připojila k alianci SkyTeam a stala se tak jedenáctým dopravcem, který se k tomuto uskupení připojil, a prvním dopravcem z pevninské Číny, který se stal členem letecké aliance. Uvítacího ceremoniálu, který se konal ve Velké síni lidu, se zúčastnili vysocí představitelé čínské vlády a společnosti SkyTeam. Integrace dopravce do aliance pokračovala jeho vstupem do SkyTeam Cargo v listopadu 2010 a formálním připojením jeho společného podniku Xiamen Airlines v listopadu 2012. S nástupem China Eastern v červnu 2011 SkyTeam dále posílil své vedoucí postavení na čínském kontinentálním trhu; zbývající dopravce velké trojky, Air China, je členem Star Alliance.
Navázal na další objednávku Airbusu ze 7. července 2006, kdy potvrdil dohodu zahrnující nákup dalších 50 úzkých nástaveb A320 s dodáním od roku 2009. Objednávka zahrnovala 13 letadel A319-100, 20 letadel A320-200 a 17 letadel A321-200, údajně v hodnotě 3,3 miliardy dolarů v ceníkových cenách. V prosinci 2005 oznámila společnost China Southern Airlines spolu s CASGC objednávku u společnosti Boeing na 9 letounů Boeing 737-700 a 11 letounů Boeing 737-800.
V červnu 2006 potvrdila společnost China Southern Airlines další objednávku na 3 letouny Boeing 737-700 a 7 letounů Boeing 737-800.
V červnu 2006 potvrdila společnost China Southern Airlines další objednávku na 3 letouny Boeing 737-700. Dodávky by pokračovaly až do roku 2010. Dne 18. října 2006 společnost China Southern Airlines objednala 6 nákladních letadel Boeing 777, čímž vykročila ke zcela novému kroku ve svém rozvoji nákladní dopravy. Letadla by byla dodávána od listopadu 2008 do července 2010.
Dne 20. srpna 2007 oznámila společnost China Southern Airlines svůj záměr objednat 25 letadel Boeing 737-700 a 30 letadel Boeing 737-800, která budou dodávána od května 2011 do října 2013. Pouhé dva měsíce předtím, 23. října 2007, společnost China Southern Airlines oznámila, že si objednala dalších 10 letounů Airbus A330-200. Cena objednávky je uvedena ve výši 1,677 miliardy USD a letadla budou dodána od března 2010 do srpna 2012.
Nedávný vývojRedakce
V průběhu roku 2009 společnost China Southern Airlines přebudovala svou strategii z dopravního uzlu „point to point“ na dopravce s plným rozvětvením, což se ukázalo jako úspěšné. Spolu s tím letecká společnost rychle rozšířila svůj podíl na mezinárodním trhu, zejména v Austrálii, kde počet cestujících v roce 2011 vzrostl o 97 % oproti roku 2010.
Dne 21. ledna 2010 oznámila společnost China Southern Airlines objednávku dalších 20 letadel A320-200, jejichž dodání je plánováno od roku 2011, a to z důvodu klesajících nákladů na pohonné hmoty a prudce rostoucí poptávky cestujících.
V březnu 2010 čínský dopravce vydal nové akcie v Hongkongu a Šanghaji 2010, aby získal 10,75 miliardy jüanů (1,57 miliardy USD) ve snaze splatit nesplacené úvěry. V prosinci vložila společnost China Southern Airlines do své dceřiné společnosti Xiamen Airlines 810 milionů CNY (121,5 milionu USD) na financování rozšíření flotily.
V listopadu 2010 podepsala společnost China Southern Airlines dohodu se společností Airbus o nákupu šesti letounů A330 a 30 letounů A320-200.
V listopadu 2010 podepsala společnost China Southern Airlines dohodu se společností Airbus o nákupu šesti letounů A330 a 30 letounů A320-200.
Dne 11. ledna 2011 oznámila společnost China Southern Airlines pronájem 10 letadel Embraer E-190, která mají být dodána od druhé poloviny roku 2011.
Dne 27. ledna 2011 získala společnost China Southern Airlines od společnosti Skytrax čtyřhvězdičkové hodnocení. Jedná se o největší leteckou společnost, která je držitelem tohoto titulu.
Dne 17. října 2011 uskutečnila společnost China Southern Airlines svůj první let s letadlem Airbus A380. Zpočátku letecká společnost nasadila letouny A380 na vnitrostátních linkách, kde létaly mezi Kantonem, Pekingem, Šanghají a Hongkongem. Současně dopravce vedl jednání o zahájení mezinárodních služeb A380. Vzhledem k vládnímu omezení, které omezovalo mezinárodní linku na jedinou leteckou společnost, oznámila společnost China Southern v srpnu 2012 svůj záměr zahájit provoz na lince Peking-Paříž ve spolupráci s Air China, a to až do schválení vládou. O dva měsíce později byl letoun A380 nasazen na linky Kanton-Los Angeles. Počáteční provoz A380 byl nerentabilní a letadlo, nedostatečně využívané; v říjnu 2013 tak byly zahájeny služby do Sydney. V té době již byla ukončena jednání s Air China o službách Peking-Paříž.
Přestože China Southern, stejně jako ostatní čínští dopravci velké trojky, od roku 2000 rychle expandovala, většina jejich aktivit se soustředila na domácí trh. S nárůstem odlivu čínských turistů, kteří například v roce 2012 utratili v zahraničí 102 miliard dolarů, a také s rychlou výstavbou a zaváděním vysokorychlostních železnic v Číně, přesunul dopravce svůj výhled do zámoří, aby si udržel růst. Vzhledem k umístění dopravního uzlu v Kantonu, které letecké společnosti brání efektivně obsluhovat severoamerický trh, soustředila letecká společnost svou mezinárodní expanzi na Australasii. V červnu 2012, kdy byly zahájeny lety z Kantonu do Londýna-Heathrow, začala letecká společnost propagovat své služby spojující Evropu a Austrálii jako „Kantonskou trasu“, která je alternativou ke Klokaní trase provozované dopravci, jako je Qantas. Doufala, že se jí podaří přilákat převážně obchodní dopravu, která cestuje mezi Evropou a Austrálií, a nasměrovat tuto dopravu šesté svobody, jakož i dopravu z pevninské Číny přes svůj uzel v Kantonu (čímž by se síť dopravce změnila ze sítě, která klade důraz na systém point-to-point, na systém hub-and-spoke). Dopravce do té doby přidal na mapu svých linek města jako Auckland, Istanbul, Perth a Vancouver.
V průběhu května a června 2012 společnost China Southern Airlines přijala nizozemské letušky pro obsluhu sekcí první a business třídy na letech z Kantonu do Amsterdamu.
Dne 7. června 2013 společnost China Southern Airlines zahájila provoz svého prvního letadla Boeing 787.
Na začátku roku 2015 bylo oznámeno, že si letecká společnost pronajme od společnosti AerCap 24 letadel Airbus A320neo, která budou dodána v letech 2016 až 2019.
15. listopadu 2018 letecká společnost oznámila, že k 1. lednu 2019 opustí alianci SkyTeam a posílí partnerství se společností American Airlines a dalšími. Toto oznámení vedlo ke spekulacím, že se připojí k Oneworld spolu s hongkongským dopravcem Cathay Pacific. Různá média uváděla, že zatímco analytici předpovídají, že její krok do Oneworldu by mohl ohrozit pozici společnosti Cathay Pacific v alianci, jiní analytici uvádějí, že vstup společnosti China Southern do Oneworldu by vzhledem k odlišným cílovým trhům prospěl spíše společnosti Cathay.
V březnu 2019 oznámila letecká společnost věrnostní partnerství se společností American Airlines. V současné době letecká společnost plánuje flexibilnější vazby s dalšími dopravci, většinou s členy Oneworld, jako jsou Qatar Airways, přičemž do aliance nevstoupí „ještě několik let“, aby si splnila svůj sen „největší letecké společnosti na světě“. Dne 26. září 2019 zahájí společnost China Southern provoz na mezinárodním letišti Daxing v Pekingu spolu se svými bývalými a současnými partnery a 25. října 2020 budou všechny její lety z Pekingu a do Pekingu převedeny na letiště Daxing.