Předpokládá se, že starší a novější typy antipsychotik fungují stejně dobře jako ostatní. Výjimkou je klozapin – je to jediné antipsychotikum, o kterém se předpokládá, že funguje lépe než ostatní. Bohužel má klozapin řadu možných závažných vedlejších účinků, zejména na krevní buňky. To znamená, že lidé, kteří užívají klozapin, musí pravidelně podstupovat krevní testy. Viz níže.
V některých případech se po zmírnění příznaků používá injekce dlouhodobě působícího antipsychotika (depotní injekce). Lék z depotní injekce se pomalu uvolňuje do těla a podává se každé 2-4 týdny. Cílem je zabránit opakování příznaků (relapsům). Hlavní výhodou depotních injekcí je, že nemusíte pamatovat na každodenní užívání tablet.
- Hledáte poradce?
- Jak dobře fungují antipsychotika?
- Jaká je obvyklá délka léčby?
- Ukončení užívání antipsychotik
- Co s nežádoucími účinky antipsychotik?
- Budu potřebovat při užívání antipsychotik nějaká vyšetření?
- Kdo nemůže užívat antipsychotika?
- Můžu si koupit antipsychotika?
- Jak používat systém žlutých karet
Hledáte poradce?
Video schůzky s kvalifikovanými poradci jsou nyní k dispozici v Přístupu pro pacienty
Objednat se nyní
Jak dobře fungují antipsychotika?
Předpokládá se, že na každých 10 lidí, kteří užívají tyto léky, dojde u 8 ke zlepšení příznaků. Bohužel ne vždy antipsychotika způsobí, že příznaky zmizí úplně nebo navždy. Mnoho lidí je musí užívat dlouhodobě, i když se cítí dobře. Je to proto, aby se jejich příznaky nevracely. I když tyto léky užíváte dlouhodobě a pomáhají vám, někdy se vaše příznaky mohou vrátit
Příznaky se mohou po nasazení léků zmírnit za 2-4 týdny a úplné zlepšení může trvat několik týdnů. Dávka léku se obvykle zvyšuje postupně, aby se předešlo nežádoucím účinkům (včetně zvýšení tělesné hmotnosti).
Jaká je obvyklá délka léčby?
To závisí na různých okolnostech. Někteří lidé je mohou potřebovat užívat jen několik týdnů, ale jiní je mohou potřebovat užívat dlouhodobě (například při schizofrenii). I když se příznaky zmírní, antipsychotická léčba obvykle pokračuje dlouhodobě, pokud máte schizofrenii. Cílem je zabránit recidivám nebo omezit jejich počet a závažnost. Pokud však máte pouze jednu epizodu příznaků schizofrenie, která při léčbě zcela odezní, je jednou z možností zkusit léky po 1-2 letech vysadit. Poradí vám lékař.
Ukončení užívání antipsychotik
Pokud chcete přestat užívat antipsychotika, měli byste se vždy nejprve poradit se svým lékařem. To proto, aby Vám pomohl rozhodnout, zda je pro Vás ukončení užívání nejlepší a jakým způsobem byste měl/a lék přestat užívat. Tyto léky se obvykle vysazují pomalu v průběhu několika týdnů. Pokud přestanete užívat antipsychotický lék náhle, může se Vám poměrně rychle zhoršit zdravotní stav. Váš lékař Vám obvykle doporučí snižovat dávku pomalu, aby zjistil, jaký vliv má nižší dávka na Vaše příznaky.
Co s nežádoucími účinky antipsychotik?
Nežádoucí účinky mohou být někdy nepříjemné. Často dochází ke kompromisu mezi zmírněním příznaků a nutností snášet některé vedlejší účinky léčby. Různá antipsychotika mohou mít různé typy vedlejších účinků. Někdy také jeden lék u některých lidí vedlejší účinky způsobuje a u jiných ne. Proto není neobvyklé vyzkoušet dva nebo více různých léků, než se najde ten, který je pro daného jedince nejvhodnější.
Následují hlavní vedlejší účinky, které se někdy vyskytují. Úplný seznam možných nežádoucích účinků však naleznete v příbalové informaci, která je součástí každého balení léku.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:
- Sucho v ústech, rozmazané vidění, zarudnutí a zácpa. Ty se mohou zmírnit, když si na lék zvyknete.
- Ospalost (sedace), která je také častá, ale může být známkou toho, že dávka je příliš vysoká. Možností může být snížení dávky.
- Přibývání na váze, které se u některých lidí objevuje. Přírůstek hmotnosti může z dlouhodobého hlediska zvýšit riziko vzniku cukrovky a srdečních problémů. Zdá se, že tento problém se týká zejména atypických antipsychotik – zejména klozapinu a olanzapinu.
- Pohybové poruchy, které se v některých případech vyvinou. Patří mezi ně:
- Parkinsonismus – může způsobovat příznaky podobné těm, které se vyskytují u lidí s Parkinsonovou chorobou – např. třes a svalová ztuhlost.
- Akatizie – je to jako neklid nohou.
- Dystonie – to znamená abnormální pohyby obličeje a těla.
- Tardivní dyskineze (TD) – to je pohybová porucha, která se může objevit, pokud užíváte antipsychotika několik let. Způsobuje rytmické, mimovolní pohyby. Obvykle se jedná o pohyby spojené s mlaskáním rtů a otáčením jazyka, i když může postihnout i ruce a nohy. Přibližně u 1 z 5 osob léčených typickými antipsychotiky se nakonec vyvine TD.
Předpokládá se, že u atypických antipsychotik je méně pravděpodobné, že způsobí nežádoucí účinky pohybových poruch, než u typických antipsychotik. Tento snížený výskyt pohybových poruch je hlavním důvodem, proč se atypická antipsychotika často používají v první linii. Atypická léčiva však mají svá rizika – zejména riziko přibývání na váze. Pokud se objeví nežádoucí účinky pohybových poruch, mohou být použity jiné léky, které se je snaží potlačit.
Budu potřebovat při užívání antipsychotik nějaká vyšetření?
Jestliže užíváte antipsychotika, bude Vás lékař chtít pravidelně sledovat, zda nemáte nežádoucí účinky. Potřebné testy a jejich četnost závisí na tom, jaké antipsychotikum užíváte.
Všeobecně Vám lékař před zahájením léčby odebere vzorek krve na určité testy. Testy zjišťují:
- Kolik máte krvinek.
- Jak dobře pracují Vaše ledviny a játra.
- Kolik máte v krvi lipidů (tuků).
- Zda máte cukrovku.
Pokud užíváte klozapin, musí být před zahájením léčby Váš počet bílých krvinek (leukocytů) a diferenciální krevní obraz normální. Po zahájení léčby by měl být celkový krevní obraz odebírán každý týden po dobu 18 týdnů, poté nejméně každé dva týdny. Pokud se v léčbě klozapinem pokračuje a krevní obraz je po jednom roce stabilní, pak by mělo docházet ke sledování nejméně každé čtyři týdny a po dobu čtyř týdnů po ukončení léčby. Tato vyšetření lze opakovat v prvních třech nebo čtyřech měsících léčby. Poté se obvykle provádějí každý rok. Váš lékař Vám však může doporučit, abyste tyto testy prováděli častěji.
Vaše hmotnost a krevní tlak se obvykle měří před zahájením léčby a poté každých několik týdnů po dobu prvních několika měsíců. Poté se obvykle měří každý rok.
Hladina prolaktinu (hormonu) v krvi se může měřit také před zahájením léčby a šest měsíců poté. Obvykle se pak měří každý rok poté. Hladina prolaktinu se měří proto, že někdy mohou antipsychotika způsobit, že budete produkovat příliš mnoho tohoto hormonu. Pokud tvoříte příliš mnoho prolaktinu, může to vést ke zvětšení vašich prsou a tvorbě mateřského mléka.
Kdo nemůže užívat antipsychotika?
Antipsychotika se obvykle nepředepisují lidem, kteří jsou v kómatu (komatu), mají depresi centrálního nervového systému nebo mají nádor nadledvin (feochromocytom).
Můžu si koupit antipsychotika?
Ne – jsou dostupná pouze u lékárníka na lékařský předpis.
Jak používat systém žlutých karet
Pokud si myslíte, že se u vás vyskytl nežádoucí účinek některého z vašich léků, můžete to nahlásit v systému žlutých karet. Můžete tak učinit online na adrese www.mhra.gov.uk/yellowcard.
Systém žlutých karet slouží k tomu, aby se lékárníci, lékaři a zdravotní sestry dozvěděli o všech nových nežádoucích účincích, které mohly způsobit léky nebo jiné zdravotnické prostředky. Pokud chcete nahlásit nežádoucí účinek, musíte uvést základní informace o:
- Nežádoucím účinku.
- Název léku, který jej podle vás způsobil.
- Osobě, u které se nežádoucí účinek projevil.
- Vaše kontaktní údaje jako oznamovatele nežádoucího účinku.
Je užitečné, pokud máte při vyplňování hlášení u sebe svůj lék – a/nebo příbalový leták, který byl k němu přiložen.
.