Sokol stěhovavý, jeden z nejběžnějších dravých ptáků na světě, má podle studie nejrychlejší vidění v živočišné říši a dokáže zaznamenat téměř 130 snímků za sekundu.
Pro srovnání vědci, včetně těch z Lundské univerzity ve Švédsku, uvedli, že člověk vidí maximálně 50 až 60 mrknutí za sekundu.
Dodali, že v kině stačí rychlost 25 snímků za sekundu, aby je člověk vnímal jako film, a ne jako sérii statických obrázků.
Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Experimental Biology má nejrychlejší vidění sokol stěhovavý, který v prostředí s vysokou intenzitou světla registruje 129 Hz (mrknutí za sekundu).
Ve stejných podmínkách vidí sokol stěhovavý 102 Hz a jestřáb Harrisův 77 Hz, uvádí studie.
Je to poprvé, co vědci zkoumali rychlost vidění u dravých ptáků a vypočítali, jak rychle vnímají zrakové vjemy.
„Je to poprvé. S kolegou Simonem Potierem jsme zkoumali sokola stěhovavého, sokola loveckého a jestřába Harrisova a měřili jsme, jak rychle mohou tyto druhy mrkat světlem, aby ještě zaregistrovaly mrknutí,“ uvedl spoluautor studie Almut Kelber z Lundské univerzity.
Rychlost, s jakou různí dravci zpracovávají zrakové vjemy, souvisí s jejich loveckými potřebami, uvedli vědci.
Pro sokola stěhovavého, který loví rychle letící ptáky, pomáhá schopnost postřehnout ultrarychlé pohyby odhalit kořist dostatečně brzy, aby měl čas zareagovat.
Sokol Harrisův není tak zvýhodněn velmi vysokou rychlostí vidění, protože loví malé, pomalejší savce na zemi, vysvětlili vědci.
Extrémně ostrý zrak a schopnost rychle zpracovávat různé vizuální vjemy jsou podle vědců pro sokola stěhovavého klíčové, protože se na kořist vrhá rychlostí závodního vozu formule 1 – přes 350 kilometrů za hodinu.
Přestože byly provedeny studie zabývající se rychlostí zpracování zrakových vjemů u malých hmyzožravých ptáků, toto je první studie hodnotící tuto vlastnost u dravých ptáků, dodali vědci.
Komentujíce tuto vlastnost u těchto menších ptáků, vědci uvedli, že i oni mají rychlý zrak, což naznačuje, že druhy ptáků, které loví rychle letící kořist, mají nejrychlejší zrak.
„Je to něco jako soutěž. Moucha letí poměrně rychle a má rychlý zrak, proto musí mucholapka mouchu rychle vidět, aby ji mohla chytit. Totéž platí pro sokola. Aby sokol chytil mouchu, musí svou kořist odhalit dostatečně brzy, aby měl čas zareagovat,“ vysvětlil spoluautor studie Simon Potier z Lundské univerzity.
- Lokální výzvy, globální cíle
- Vyber si svou stranu, světe
Vědci doufají, že výsledky studie pomohou při vytváření dostatečně osvětleného prostředí pro sokoly chované v zajetí.
Nové poznatky snad mohou přispět k lepším podmínkám pro ptáky chované v zajetí.
„Ti, kdo chovají ptáky v klecích, musí dbát na osvětlení a používat takové osvětlení klecí, které se netřpytí, nebliká a nebliká, protože ptáci se nebudou cítit dobře,“ řekl Kelber.