Nejčastější typ neinvazivní rakoviny prsu se nazývá duktální karcinom in situ (DCIS). Tradičně se DCIS diagnostikuje, pokud jsou rakovinné buňky viditelné pod mikroskopem lokalizovány pouze v systému vývodů prsu, ale nepronikly do okolní tkáně.
Standardní léčba DCIS spočívá v odstranění postižené tkáně, přičemž je třeba se ujistit, že v prsu nezůstaly žádné rakovinné buňky („čisté okraje“). Touto operací může být mastektomie nebo lumpektomie, po které může následovat radioterapie.
DCIS má vynikající prognózu. Proto se tomuto neinvazivnímu karcinomu také říká „stadium 0“.
Přehodnocení nejlepší léčby DCIS
Poslední měsíc byla v časopise JAMA Oncology zveřejněna studie, která naznačuje, že standardní léčba může být příliš agresivní. Možná by se některým ženám s DCIS dařilo stejně dobře i bez lumpektomie nebo mastektomie. Jak se dalo očekávat, vyvolalo to mnoho kontroverzí a nejasností.
Vědci zkoumali více než 108 000 žen, u nichž byl v určitém období 20 let diagnostikován DCIS. Zjistili, že ženy, které podstoupily lumpektomii a následně ozařování, měly nižší riziko návratu rakoviny v postiženém prsu. Přidání ozařování však nezměnilo konečnou míru úmrtí na rakovinu prsu. Nepomohlo ani provedení mastektomie místo lumpektomie.
Tento typ výzkumu je znám jako observační studie. Pozorovací studie mohou ukázat možné souvislosti mezi terapiemi a výsledky. Neprokazují, že jedna terapie je skutečně lepší.
Protože se jednalo o observační studii, existuje mnoho otázek, co mohlo výsledky studie ovlivnit. Patří mezi ně například to, proč byla u každé pacientky zvolena konkrétní léčba, přesnost diagnózy DCIS, zda měly jednotlivé operace skutečně „čisté okraje“ a kvalita následné péče, včetně pravidelných mamografických vyšetření sledujících možný návrat rakoviny.
V této studii navíc nebylo zdokumentováno, které pacientky, pokud nějaké, dostávaly také hormonální léčbu, například tamoxifen nebo inhibitory aromatázy. Tato léčba může pomoci zabránit recidivě. Z těchto důvodů je těžké interpretovat údaje z této studie a ještě těžší použít tyto informace při rozhodování, jak léčit kteroukoli ženu s DCIS.
Co nám tato studie říká, je, že ne všechny DCIS jsou stejné. V této studii zemřelo přibližně 500 pacientek na rakovinu prsu, aniž by měly invazivní karcinom v prsu. To naznačuje, že u určité velmi malé podskupiny žen došlo ke vzdálenému nebo metastatickému onemocnění navzdory léčbě DCIS, což je znepokojující zjištění.
Úmrtnost byla také vyšší u žen, u nichž byl DCIS diagnostikován před 35. rokem věku, a u černošek ve srovnání s běloškami, které nejsou hispánkami. To naznačuje, že tyto ženy mohou potřebovat agresivnější zásah.
Dobrá zpráva: Studie také potvrdila skutečnost, že celkově je úmrtnost spojená s DCIS mimořádně nízká. V této dvacetileté studii zemřelo na rakovinu prsu méně než 1 % pacientek.
Vysílala média špatnou zprávu o výsledcích studie?
Některé mediální zprávy o této studii měly tendenci vyvolávat dojem, že DCIS není třeba léčit. Ve skutečnosti všechny pacientky ve studii nějakou formu léčby podstoupily. Studie říká, že žádná z konkrétních léčebných metod, které výzkumníci porovnávali mezi sebou (lumpektomie s ozařováním nebo bez ozařování nebo mastektomie), se od sebe příliš nelišila, pokud jde o konečné přežití.
Probíhající studie zkoumají, zda může být pro některé ženy rozumné „pozorné vyčkávání“ – to znamená pečlivé sledování pacientek s nízkým rizikem (například s malými nádory nebo s nádory nízkého až středního stupně), aby se zjistilo, zda a kdy je léčba nutná. Tyto výsledky však zatím nemáme k dispozici.
U některých žen je DCIS „předstupněm“ invazivního karcinomu prsu, ale u mnoha jiných nemusí progredovat. Přesto v současné době těmto nádorům dostatečně nerozumíme, ani nedokážeme přesně předpovědět biologické chování těchto abnormálních buněk u dané ženy. K určení konkrétní optimální léčby pro každou jednotlivou ženu s diagnózou DCIS je zapotřebí dalšího výzkumu.
O diagnóze a léčbě DCIS musí nakonec rozhodnout žena a její lékař a musí vzít v úvahu určité rizikové faktory (mimo jiné věk a rasu) a také osobní preference dané ženy vzhledem k omezením současných vědeckých poznatků. Očekávám, že výsledky probíhajícího a budoucího výzkumu brzy umožní lékařům lépe se orientovat v těchto obtížných rozhodnutích. Naštěstí je pro DCIS podstatné, že bez ohledu na zvolenou léčbu jsou výsledky u většiny pacientek vynikající.
Související informace: Průvodce zdravím žen:
Tisk .