Istanbul byl dříve známý jako Byzanc, starověká řecká kolonie. Podle pověsti sem král Byzas z Megary „v 7. století př. n. l. vzal své kolonisty, aby založili kolonii jménem Byzantium“, uvádí se na webových stránkách All About Istanbul.
Delfská věštírna Byzasovi řekla, aby se „usadil naproti ‚zemi slepých‘, a Byzas věřil, že dřívější osadníci na asijské straně – z Chalcedonu – museli být ‚slepí‘, protože přehlédli vynikající polohu u vstupu do Bosporské úžiny, jediného přístupu k Černému moři,“ naznačuje All About Istanbul.
Archeolog a redaktor časopisu „Arkeoloji ve Sanat“ (Archeologie a umění) Nezih Basgelen shromáždil a e-mailem zaslal TRT World několik informací. Uvádí, že nejstarší název historického poloostrova, na němž je Istanbul postaven, byl Byzantion/Bizantion. Název je údajně odvozen od thráckého jména Byzas/Vizas. Podle starých pověstí město založil král Bizas (možná variace na Byzas), syn poloboha Semestry, kterého vychoval Thrák Buzie.
Co se týče názvu Istanbul, ten vznikl mnohem později, říká profesor Yakoob Ahmed z katedry teologie Istanbulské univerzity, který zde vyučuje islámské a osmanské dějiny.
Po Byzanci, když bylo město pod římskou nadvládou, ho římský císař Septimus Severus přejmenoval na Augusta Antonina. Stalo se tak po jeho synovi. Když se do města v roce 330 n. l. přesunulo sídlo císařství, bylo označeno jako Secunda Roma (Druhý Řím). Od 5. století se město nazývalo Nova Roma (latinsky Nový Řím) a jeho obyvatelé Romaios. Název se však neudržel.
Bizantion bylo thrácké jméno, v osmanských listinách se uváděly také arabské a arménské podoby Byzantia, Byzandia, Buzantiye, Puzanta, Buzantis. Z islámských pramenů se dozvídáme, že existovaly i další, například Rûmiyyetü’l-kübrâ (Velký Řím), Taht-ı Rûm (Sídlo Říma), Gulgule-i Rûm (zvuk Říma) pocházející z Nova Roma.
Pak samozřejmě existoval Constantinopolis (latinsky)/Constantinople (anglicky). Název byl odvozen od římského císaře Konstantina Velikého, který z města učinil hlavní město své říše (306-337 n. l.). Byl to běžný název a stal se oficiálním. Odvozeninu Konstantinopolis používali Arabové a Peršané, Osmané ji využívali v penězích a úřední korespondenci.
Konstantinopolis byl převládající název používaný po celou římskou a byzantskou dobu a Západ jej používal mnohem déle, a to i v době, kdy bylo město pod osmanskou nadvládou (od roku 1453).
Osmanská říše používala variantu Konstantinopolis až do vzniku Turecké republiky. Podle Encyclopedia Britannica „až do oficiální změny názvu tureckým poštovním úřadem v roce 1930 … město nadále neslo tisíciletý název Konstantinopol.“
„Nejsme si jisti, jak se vyvinulo, protože vzniklo z řečtiny, a nejsme si jisti, jak daleko sahá,“ říká Ahmed. „Znamená to do města, takže když vidíte slovo Konstantinopol, je v něm slovo Stan a Pol, protože se jmenovalo Constantinopolis. Prostě to znamená I Sten Pol, což znamená uvnitř města, pravděpodobně to znamená uvnitř starých městských hradeb.“
Místní obyvatelé Konstantinopole označovali město jako I Sten Pol (uvnitř města) od 10. století, jak dokládají arménské a arabské prameny (bez počátečního I-) a také osmanské prameny. „I Sten Pol“ nakonec splynulo v jedno slovo, jak uvádějí Marek Stachowski, Robert Woodhouse, autoři knihy „The Etymology of İstanbul: Důkazy jsou optimálně využitelné“. Souhrnně lze říci, že řecký způsob označování Konstantinopole jako „města“ se přenesl i na ostatní.
„Když Osmané dobyli Istanbul, z velké části zachovali staré řecké názvy jako Bospor, Uskudar a samozřejmě Hagia Sofia,“ pokračuje Ahmed. „Halil Inalcik tvrdí, že se Fatih pokusil zpopularizovat název ISLAMbul a ten se používal, ale nikdy se nestal oficiálním.“
„Ve skutečnosti Osmané pohodlně používali osmanizovaný/arabizovaný název Konstantinopol, který nazývali Constantiniyye. Nazývali ji i jinými jmény, například Payitaht a Asitane, ale ta se nikdy oficiálně nepoužívala,“ vysvětluje Ahmed.
Podle zesnulého učence, který v roce 2012 hovořil s místním tiskem, byl za osmanské éry nejběžnější název města arabská verze Konstantinopolis, Konstantiniyye, a že se mu také říkalo „Dersaadet“, město štěstí, a velký dervišský klášter, „Asitane“. Osmanští sultáni se na názvech nezasekli – byla tu však jedna výjimka. „Sultán Mustafa Třetí ve svých císařských spisech používal ‚město islámu‘ Islambol.“ A co se týče města Islambol? Kořen slova „Istanbul“ je v řečtině „stinpolis“ a znamená formu slovního spojení „do města“.
Město – v odkazu – je město uvnitř městských hradeb. „V té době se místům vně městských hradeb nikdy neříkalo Istanbul. To je v dnešní době hlavní chyba. Když se řekne druhá strana, nikdy se tím nemyslí Kadikoy, ale Galata. Když mluví o přechodu na druhou stranu, myslí tím z Karakoye na Galatu, z Galaty na Kuledibi. Žádný Taksim ještě není, je tam Uskudar. A na Bosporu jsou sezónně využívané Knížecí ostrovy a vesnice. To znamená, že Bospor není považován za Istanbul.“
„Hovorově je to ‚şeher‘. Když někdo řekne, že jede do Istanbulu, myslí tím ‚uvnitř městských hradeb‘. Někdo v Kadikoy říká ‚dnes jedu do Istanbulu‘ a někdo v Taksimu říká ‚dnes jedu dolů do Istanbulu‘. To považuji za větší rozdíl,“ říkají učenci.