Kultura

Lidé

Kultura Kostariky je ovlivněna španělskými osadníky, kteří budovali svůj život v Centrálním údolí. Dodnes je to zemědělská kultura, která působí maloměstským dojmem, a to i uprostřed větších měst.

Kostarikou prostupuje pocit zemědělců a rančerů. V Kostarice se nekoná žádný festival, který by nepřipomínal její zemědělské dědictví. Koně a kovbojská kultura jsou pro Kostariku všudypřítomné a Ticos jsou na to hrdí.

Tito španělští osadníci si s sebou přivezli i to nejviditelnější bohatství – svůj jazyk. Španělština je v Kostarice lingua franca a je úředním jazykem vlády v zemi.

Kostarika má významnou afrokaribskou populaci. Toto obyvatelstvo žije především v karibské provincii Limon. Potomci Jamajčanů, kteří přišli pracovat na banánové plantáže a na železnici, tvoří dnes Afro-Kostaričané osm procent obyvatelstva. Hlavními jazyky, kterými Afro-Costa Ricans mluví, jsou angličtina a kreolština. Kultura karibského pobřeží připomíná kulturu karibských ostrovů.

V Kostarice žije také malá židovská komunita a je zde viditelná čínská komunita. Ve většině měst se nachází alespoň jedna čínská restaurace. Mnoho menších obchodů se smíšeným zbožím, tzv. pulperií, je čínského původu.

Původních obyvatel Kostariky je mnohem méně než v jiných zemích Střední Ameriky. Ti domorodci, kteří přežili, žijí dnes většinou v odlehlých komunitách.

V Kostarice žije početná nikaragujská populace, což může být zdrojem třenic. A také rostoucí přítomnost Kolumbijců a Venezuelanů. Přistěhovalce do Kostariky dodávají také Spojené státy. Důchodci a další lidé, kteří hledají klidnější způsob života. Odhaduje se, že každý devátý obyvatel Kostariky je tak či onak přistěhovalec.

Kostarika je v souladu se svým španělským dědictvím římskokatolickou zemí. Svoboda vyznání je však v zemi zaručena. Ostatní náboženství jsou hojně zastoupena, zejména evangelikální křesťanství.

V porovnání s ostatními zeměmi v regionu klade Kostarika velký důraz na vzdělání. Její 95procentní gramotnost je nejvyšší ve Střední Americe. Škola je povinná pro všechny občany až do 12. třídy a existují zde slušné univerzity.

Převládajícím sportem v Kostarice je fotbal a není od věci říci, že většina Kostaričanů je jeho fanatiky. Sledují nejen své vlastní týmy, ale oblíbené jsou i zahraniční ligy – zejména španělská. Kostarický národní mužský fotbalový tým zažil v roce 2014 své nejlepší mistrovství světa v historii a země byla v té době jedna velká párty.

Když už jsme u těch párty, Ticos milují hudbu a tanec stejně jako všichni Latinoameričané. Hudba je v Kostarice stálicí, latinskoamerické styly jako salsa, cumbia a merengue jsou oblíbené mezi mladými i staršími. Reggae a calypso jsou významné na karibské straně a oceňována je také severoamerická a evropská hudba. V posledních letech sem zavítala řada špičkových mezinárodních interpretů.

Jídlo

Dá se říci, že kostarická kuchyně nepatří k nejzajímavějším na světě. Alespoň ne ve srovnání s mnoha jinými místy. Mnozí přijíždějí do Kostariky s očekáváním nějaké variace pikantního mexického jídla. S tímto očekáváním jsou mnozí zklamáni. Ale to, co tico jídlo postrádá na vzrušení, vynahrazuje zdravou a chutnou výživou. Kostaričané nemají rádi příliš ostrá jídla a klíčem k úspěchu je jemnost. Na většině stolů v restauracích proto najdete láhev pálivé omáčky pro ty, kteří si chtějí jídlo okořenit.

Pokud by kostarické jídlo vystihovala dvě slova, pak jsou to „rýže“ a „fazole“. Rýže je bílá a fazole černé. Patří k nim téměř každé tradiční jídlo. Vedle rýže a fazolí se podává zelenina a možná i kus masa (hovězího), kuřecího nebo rybího. A to je vše! To je typické, jednoduché kostarické jídlo. Chutné? Ano. Zapálí to svět? Ne.

Jsou samozřejmě i jiné varianty. Na karibské straně je kuchyně více ovlivněna tou afrokaribskou atmosférou. Jídla se vaří v kokosovém mléce se spoustou vepřového a kozího masa.

Tiko-čínská kuchyně se liší od čínské kuchyně, kterou najdete na ulicích New Yorku nebo San Franciska. Ne lepší nebo horší – jen…. jiná.

Nejznámějším kostarickým pokrmem (Nikaragujci ho také prohlašují za své a je otázkou, kdo má pravdu) je gallo pinto. V doslovném překladu to znamená „strakatý kohout“. Je to snídaňový pokrm ze smažených fazolí vařených s rýží a obohacených koriandrem, červenou paprikou, cibulí a dalšími přísadami a omáčkami. Obvykle se podává se zakysanou smetanou zvanou natilla s vejci a toasty.

Mezi další jídla patří casado (popsané výše – rýže, fazole a zelenina s kuřecím nebo masem) a speciality, jako je arroz con pollo (kuře s rýží) nebo olla de carne (druh dušeného hovězího masa).Vynikající je v Kostarice také ceviche.

Kostaričané mají rádi sladké a milují dezert zvaný tres-leche, který se skládá ze slazených druhů mléka namočených v houbách. Oblíbené jsou také ovocné šťávy, které jsou často slazené hromádkou cukru.

Jako tropická země má Kostarika mnoho exotického ovoce a zeleniny. Plantejny, mango, banány, kokosové ořechy, ananasy a další tvoří významnou část každodenní stravy.

Mimo tradičních kostarických jídel je zde také spousta mezinárodních jídel. Kostariku zasáhla revoluce rychlého občerstvení. McDonald’s, KFC a Burger King jsou všude, zejména ve větších městech. Pouliční jídlo je často kus mastného smaženého kuřete koupeného přes pult a zabaleného v tortille. Nijak se neliší od masa, které najdete v KFC. Ticos také milují pizzu. Výběr sahá od řetězců jako Pizza Hut přes místní napodobeniny až po špičkové italské restaurace.

Příliv turistů do Kostariky vytvořil také živou gastronomickou scénu. V plážových letoviscích a v okolí hlavního města San José najdete restaurace z celého světa.

A samozřejmě nechybí ani káva. Stejně jako v každé jiné středoamerické zemi, kde se káva vyrábí, i Kostaričané prohlašují, že jejich káva je nejlepší na světě. Slovy někoho jiného „je to zatraceně dobrá káva“.