Je poslouchání knihy totéž co její čtení?

Ačkoli tedy jeden základní proces porozumění slouží k poslechu i čtení, obtížné texty vyžadují další mentální strategie. Tisk tyto strategie usnadňuje. V souladu s tímto výkladem vědci zjistili, že schopnosti lidí při poslechu a čtení jsou podobnější u jednoduchých vyprávění než u výkladové prózy. Příběhy bývají předvídatelnější a využívají známé myšlenky, zatímco výkladové eseje častěji obsahují neznámý obsah a vyžadují strategičtější čtení.

Tento závěr – rovnocennost u jednoduchých textů a výhoda tisku u těžkých – se může v budoucnu změnit. Jak se audioknihy stanou běžnějšími, posluchači získají zkušenosti s jejich porozuměním a mohou se zdokonalit a vydavatelé mohou vyvinout způsoby, jak signalizovat organizaci audionahrávek.

Ale ani po těchto změnách audioknihy nenahradí tištěné, protože je používáme jinak. Osmdesát jedna procent posluchačů audioknih říká, že při poslechu rádi řídí, cvičí nebo jinak vykonávají více činností najednou. Lidská mysl není uzpůsobena k tomu, aby dělala dvě věci najednou, takže pokud budeme multitaskovat, pochopíme podstatu, nikoliv jemnosti.

Přesto to není důvod, aby vyznavači tištěných knih čichali. Nemůžu držet knihu, když vytírám nebo dojíždím do práce. Tištěná kniha je možná nejlepší na prodlévání nad slovy nebo myšlenkami, ale audioknihy přidávají gramotnost i tam, kde by jinak nebyla.

Takže ne, poslouchat výběr knižního klubu není podvod. Podvodem není ani poslouchat, když jste zrovna na fotbalovém zápase svého dítěte (alespoň pokud jde o knihu). Jen z toho budete mít jiný zážitek. A různé knihy vybízejí k různým způsobům, jak je chcete číst:

Naše nejbohatší zážitky nebudou pramenit ze zaměnitelného přístupu k tištěné a zvukové podobě, ale z pochopení rozdílů mezi nimi a z toho, jak je využít ve svůj prospěch – to vše ve službě naslouchání tomu, co se nám spisovatelé skutečně snaží sdělit.

Daniel T. Willingham (@DTWillingham) je profesorem psychologie na University of Virginia a autorem nejnovější knihy „The Reading Mind:

Sledujte názorovou rubriku deníku The New York Times na Facebooku, Twitteru (@NYTopinion) a Instagramu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.