Héfaistos

Starořecký bůh ohně, metalurgie a řemesel Héfaistos (Hefaistos) byl vynikajícím kovářem olympských bohů, pro které vyráběl nádherné domy, brnění a důmyslná zařízení. Héfaistos měl svou dílnu pod sopkami – oblíbeným útočištěm byla Etna na Sicílii – a díky své chromé noze byl jediným méně dokonalým bohem. Římané ho znali jako Vulkán nebo Volcanus.

Původ & Rodina

Původ Héfaista je nejasný, ale pravděpodobně vychází z běžné představy, že dávní králové by měli být také mistry v určitých řemeslech, zejména v práci s kovem, a možná také v magii (která by zahrnovala manipulaci s ohněm). V klasické řecké mytologii se bůh narodil z Héry a bez otce byl Héfaistos na rozdíl od ostatních bohů nepříliš krásnou postavou. Dokonce natolik, že ho prý v řecké mytologii jeho matka (nebo podle jiných podání Zeus) kvůli jeho ošklivosti shodila z nebes a po přistání na ostrově Lemnos byl bůh zmrzačen. V péči Thetis (a možná také Eurynome, dcery Oceánu) si měl na ostrovní sopce postavit dílnu, kde žil v nepomíjivém domě ze světlého bronzu a kde vytvářel svá mistrovská díla metalurgie.

Fyzické problémy boha mohly být v mýtu odrazem reality drsných pracovních podmínek kováře, kde si opakované údery kladivem a jedovaté výpary mohou vybrat svou daň na mysli i těle. Známý odborník na řecké mýty Robert Graves má jinou teorii a poukazuje na to, že u mnoha starověkých kmenů v západní Africe i ve Skandinávii byl vesnický kovář, obzvláště důležitý a uctívaný člen komunity, často záměrně ochromen, aby nemohl snadno nabídnout své služby konkurenční vesnici.

Vrátíme-li se k mytologii, Héfaistos se oženil s bohyní Afroditou. K nepravděpodobnému svazku došlo v důsledku toho, že Héfaistos zajal svou matku Héru v neviditelných poutech trůnu, který nechal postavit, a svatba byla cenou za propuštění. Tato scéna je v řeckém umění oblíbená a obvykle zobrazuje Dionýsa, jak pod vlivem vína vede Héfaista zpět na Olymp, aby uvězněnou Héru osvobodil. Manželství však nemělo trvat dlouho, protože Afrodita měla četné milostné pletky, především s bohem Áreem, ačkoli oba byli přistiženi při činu. Celý příběh dosti podrobně vypráví bard Démodokés v 8. knize Homérovy Odyssey. Héfaistos, kterého jednoho dne informoval Hélios, špehoval milence na vlastní pěst, a tak se rozhodl, že je příště, až budou zneužívat jeho lože, chytí tak, že kolem něj zkonstruoval důmyslnou a neviditelnou síť z řetězů. Zamilovaná dvojice se jistě do zlaté pasti zapletla a Héfaistos poté svolal všechny olympské bohy, aby se stali svědky této podívané. Řev smíchu se rozléhal po výšinách Olympu, a když byl Áres konečně osvobozen, uprchl do Thrákie a Afrodita do Pafu na Kypru.

Hefaistovým nejvýznamnějším potomkem v řecké mytologii byl Erechtheus, první athénský král, a Perifétés, který žil poblíž Epidauru a proslul tím, že zabíjel kolemjdoucí cizince železnou holí. V attické mytologii se Héfaistos jednou pokusil znásilnit Athénu, ale bohyně ho odradila. Sperma, které jí vystříklo na nohu, se setřelo, dopadlo na zem a dalo vzniknout Athénám. Héfaistos také propůjčil své jméno jednomu z tradičních attických kmenů. Nakonec měl Héfaistos na pomoc bohu v jeho dílně tým obřích kyklopů.

Dovednosti & Asociace

Jako geniálnímu řemeslníkovi se Héfaistovi připisuje výroba Diova žezla a záštity, Hermovy přilby, tajných zamykacích dveří do Herových komnat, a dokonce i půvabné první ženy Pandory, kterou vytesal z hlíny. Vyrobil také automaty – zlaté služky, které uměly mluvit a byly inteligentní – pro sebe, bronzového Tala jako dar pro krétského krále Mínosa a hlídací psy pro Alkina, krále Fajákie. Bůh dokonce působil jako porodní bába při narození Athény, když svou sekerou rozštípl Diovu hlavu, aby se odtud bohyně mohla narodit.

Homér i Hésiodos popisují Héfaista jako „boha chromých nohou“ a „chromého“. Podporuje Achajce v trojské válce, památně bojuje s říčním bohem Xanthem a poráží ho ohněm a vyrábí pro Achillea skvostnou zbroj a štít z bronzu, zlata, stříbra a cínu, který je zdoben množstvím výjevů a Homér ho obšírně popisuje.

Uctívání &Svatých míst

Hefaistos byl uctíván zejména v Athénách a na ostrově Lemnos v severovýchodní části Egejského moře. V Athénách byl slavný chrám společně zasvěcený bohu a Athéně (také patronce řemesel a jejich vykladačů); dodnes stojí na vyvýšenině v dnes vykopané antické agoře a je jedním z nejlépe zachovaných chrámů v řeckém světě. Dórský chrám postavený kolem roku 449 př. n. l. a někdy známý jako Hefaistón nebo Thesium má 13 sloupů na dlouhých stranách a šest na fasádách. Chrám původně obsahoval velké bronzové sochy Athény a Hefaista. Podle Sofokla procházeli městem kováři se svými nástroji během každoroční slavnosti Chalkeia, která dvojici bohů uctívala. Ještě velkolepější slavnost Hefaistia se v Athénách konala jen jednou za pět let a zahrnovala průvody s pochodněmi a extravagantní oběti na počest Athény a Hefaista.

Na ostrově Lemnos, kde byl bůh, jak jsme viděli, v některých líčeních svržen na zem, dal mezitím Héfaistos jméno městu Hefaistia, které mělo jemu zasvěcenou svatyni. S bohem a jeho řemeslem byly spojeny i některé pamětihodnosti na ostrově, například záliv v Mudrosu (což znamená „masa roztaveného kovu“). Dokonce i hlína z ostrova se ve starověku vyvážela, protože lidé věřili, že má vlastnosti léku i jedu. K dalším místům, kde byl Héfaistos uctíván a často spojován s přirozeně vznikajícími ohni, patřily Karie a Lýkie. V Agrigentu na Sicílii se kdysi nacházel významný chrám zasvěcený tomuto bohu (asi 430 př. n. l.), ačkoli se z něj dnes dochovalo jen málo pozůstatků. A konečně, protože se předpokládalo, že bůh má svou dílnu pod sopkami, byl spojován s mnoha z nich, zejména však s horou Aetna (Etna) na Sicílii.

Zobrazení v umění

Ve starořeckém umění je Héfaistos často zobrazován v pilosu neboli dělnickém klobouku a exomisu neboli dělnické tunice. Často také drží kleště, sekeru, kladivo, pilu nebo dláto a často je zobrazován, jak jede na mezkovi v postranním sedle. Posledně jmenované vyobrazení odkazuje na jeho kulhání, které je v řeckém umění kupodivu zřídkakdy výslovně zobrazováno. Na několika attických vázách jsou zobrazeny bohovy nohy směřující dozadu. Je výraznou postavou na východním frontonu Parthenonu (447-432 př. n. l.), kde je zobrazena scéna Athénina narození. Tento mytologický námět byl oblíbený také na attické keramice, kde Héfaistos svou sekerou rozděluje Diovu hlavu, z níž se rodí Athéna. Na východním vlysu Parthenonu jsou zobrazeni všichni bohové Olympu v řadě sledující městský panathénajský průvod, přičemž Athéna a Hefaistos, dva patroni řemesel, sedí vedle sebe a povídají si.

.