Aktuální vývoj
Konflikt na východní Ukrajině se po svém prvním vypuknutí na začátku roku 2014 dostal do patové situace, ale stále pravidelně dochází k ostřelování a potyčkám, včetně eskalace násilí na jaře 2018.
Od svého nástupu do úřadu pokračuje administrativa Donalda J. Trumpa v tlaku na Rusko kvůli jeho angažovanosti na východní Ukrajině. V lednu 2018 Spojené státy uvalily nové sankce na jednadvacet osob a devět společností spojených s konfliktem. V březnu 2018 schválilo ministerstvo zahraničí prodej protitankových zbraní Ukrajině, což byl první prodej smrtící výzbroje od začátku konfliktu, a v červenci 2018 oznámilo ministerstvo obrany dalších 200 milionů dolarů na obrannou pomoc Ukrajině, čímž celková částka pomoci poskytnutá od roku 2014 dosáhla 1 miliardy dolarů.
V říjnu 2018 se Ukrajina připojila ke Spojeným státům a dalším sedmi zemím Severoatlantické aliance (NATO) v sérii rozsáhlých leteckých cvičení na západní Ukrajině. Cvičení se uskutečnila poté, co Rusko v září 2018 uspořádalo své každoroční vojenské cvičení, největší od rozpadu Sovětského svazu.
Pozadí
Krize na Ukrajině začala protesty v hlavním městě Kyjevě v listopadu 2013 proti rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče odmítnout dohodu o větší hospodářské integraci s Evropskou unií. Poté, co násilný zásah státních bezpečnostních složek nechtěně přilákal ještě větší počet protestujících a konflikt eskaloval, prezident Janukovyč v únoru 2014 uprchl ze země.
V březnu 2014 převzaly ruské jednotky kontrolu nad ukrajinským Krymem a poté, co se Krymčané ve sporném místním referendu vyslovili pro připojení k Ruské federaci, poloostrov formálně anektovaly. Ruský prezident Vladimir Putin se odvolával na nutnost chránit práva ruských občanů a ruskojazyčných obyvatel Krymu a jihovýchodní Ukrajiny. Krize zvýšila etnické rozpory a o dva měsíce později proruští separatisté v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny uspořádali referendum o vyhlášení nezávislosti na Ukrajině.
Násilnosti na východě Ukrajiny mezi Ruskem podporovanými separatistickými silami a ukrajinskou armádou si od dubna 2014 vyžádaly podle konzervativních odhadů více než 10 300 mrtvých a téměř 24 000 zraněných. Ačkoli Moskva svou účast popírá, Ukrajina a NATO hlásí hromadění ruských jednotek a vojenské techniky v blízkosti Doněcka a ruské přeshraniční ostřelování.
V červenci 2014 situace na Ukrajině přerostla v mezinárodní krizi a dostala Spojené státy a Evropskou unii (EU) do sporu s Ruskem, když byl nad ukrajinským vzdušným prostorem sestřelen let Malajských aerolinií, přičemž zahynulo všech 298 osob na palubě. Nizozemští vyšetřovatelé letecké nehody dospěli v říjnu 2015 k závěru, že letadlo bylo sestřeleno raketou země-vzduch ruské výroby. V září 2016 vyšetřovatelé uvedli, že raketový systém poskytlo Rusko, přičemž určili, že byl po sestřelení letadla přesunut na východní Ukrajinu a poté zpět na ruské území.
Od února 2015 se Francie, Německo, Rusko a Ukrajina pokoušely zprostředkovat zastavení násilí prostřednictvím Minských dohod. Dohoda obsahuje ustanovení o příměří, stažení těžkých zbraní a plné kontrole ukrajinské vlády v celé zóně konfliktu. Snahy o dosažení diplomatického urovnání a uspokojivého řešení však byly neúspěšné.
V dubnu 2016 NATO oznámilo, že aliance rozmístí ve východní Evropě čtyři prapory, které budou rotovat v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku s cílem odradit případnou budoucí ruskou agresi v jiných částech Evropy, zejména v Pobaltí. K těmto praporům se v září 2017 připojily dvě tankové brigády americké armády, které byly nasazeny v Polsku, aby dále posílily odstrašující přítomnost aliance.
Ukrajina se od začátku konfliktu v roce 2014 stala terčem řady kybernetických útoků. V prosinci 2015 přišlo v důsledku útoku o elektřinu více než 225 000 lidí na celé Ukrajině a v prosinci 2016 zaznamenaly části Kyjeva další výpadek proudu po podobném útoku zaměřeném na ukrajinskou energetickou společnost. V červnu 2017 byly vládní a podnikové počítačové systémy na Ukrajině zasaženy kybernetickým útokem NotPetya; tento ochromující útok, připisovaný Rusku, se rozšířil do počítačových systémů po celém světě a způsobil škody za miliardy dolarů.
Obavy
Konflikt na Ukrajině hrozí dalším zhoršením vztahů mezi USA a Ruskem a větší eskalací, pokud Rusko rozšíří svou přítomnost na Ukrajině nebo do zemí NATO. Jednání Ruska vyvolává širší obavy ohledně jeho záměrů v jiných částech východní Evropy a ruský vpád do země NATO by si vyžádal reakci Spojených států jako spojence NATO. Konflikt zvýšil napětí ve vztazích Ruska se Spojenými státy i Evropou a zkomplikoval vyhlídky na spolupráci v jiných oblastech, včetně otázek terorismu, kontroly zbrojení a politického řešení v Sýrii.
.