Z latinského biblia, které zase pochází z řeckého slova znamenajícího „knihy“, označuje pojem bible dílo, které shromažďuje poznatky o daném tématu. Například: „První kniha vydaná Dr. Mafoetem je biblí moderní infektologie.“
Nejběžnější použití pojmu je však spojeno s Písmem svatým, což jsou kanonické knihy Tanach (pro židovské náboženství) a Starý a Nový zákon (pro katolíky). V tomto případě se Bible píše s velkým počátečním písmenem: „Můj dědeček čte každý večer Bibli“, „Musím si koupit Bibli do hodiny katechismu“.
Katolíci a židé věří, že Bible zprostředkovává Boží slovo. Je důležité si uvědomit, že tento termín se používal již před narozením Ježíše Krista. Bible byla údajně přeložena, ať už celá, nebo po částech, do více než 2300 jazyků.
Historici se domnívají, že Bible vznikala v různých fázích mezi lety 900 př. n. l. a 100 n. l.. Starý zákon se u křesťanů vztahuje na knihy napsané před Kristem, Nový zákon naopak vypráví o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše.
Přes duchovní a symbolický charakter Bible archeologie potvrdila řadu skutečností, o nichž vypráví Písmo svaté, a dokonce prokázala historickou existenci několika biblických postav.
V Bolívii je alkoholický nápoj připravený ze sladkého vína, skořice, cukru a vejce známý jako biblia.
Falešné pravdy Bible
Ačkoli miliony lidí pevně věří všemu, co se v Bibli píše, mnozí vědci zjistili, že jen málo příběhů, které se v ní vyprávějí, bylo skutečně vyprávěno jako takové a že se jedná spíše o dětské pohádky, které kladou důraz na představivost a opírají se o magickou lidovou víru, která nemá nic společného s realitou.
Učenec Victor Claudin v rozsáhlé analýze falešnosti vědění, které se objevuje v Písmu svatém, začíná větou z Da Vinciho, která zní: „Oslepující nevědomost nás mate. Ó ubozí smrtelníci, otevřete oči!“
Zevnitř je církev vnímána jako velká skupina lidí, kteří hledají spravedlnost, touží po dobru a jsou přesvědčeni, že pouze dodržováním pravidel stanovených ve svaté knize mohou dosáhnout spásy. Ve skutečnosti je to však instituce, která svou moc zakládá na přehnaném dogmatismu a ukládání přísných mantinelů těm, které nazývá svými dětmi.
Církev v průběhu dějin zakrývala ty věci z dějin, které si nepřála, aby byly známy, protože by ohrožovaly její tvrdou vládu nad lidmi; jednou z těchto skrytých pravd je pravda, která se točí kolem manželství, jež existovalo mezi Ježíšem a Marií Magdalenou; pravda, která kdyby vyšla najevo, otřásla by mocí církve a dokázala by, že jediným způsobem, jak být věrný této instituci, je popírání a zaslepenost.
Je třeba zmínit, že vše, co se v křesťanství učí jako autentické, je modifikací nějakého pohanského symbolu nebo víry, která byla po přijetí tohoto náboženství za oficiální upravena do podoby hybridu, jenž měl na rozdíl od ostatních tehdy existujících náboženství božskou sílu, kterou bylo možné použít na zemi.
Všechny tyto skutečnosti nás vedou k tomu, že Bible je výtvorem lidských bytostí, a ne Boha, jak se nám snaží namluvit, dílem s vysokým politickým obsahem, které vzniklo proto, aby zaznamenalo, jak se v té době žilo a co mocnosti vládnoucí světu považovaly za vhodné.