1. Roosevelt byl vzdáleně příbuzný jak se svou manželkou, tak s 11 dalšími prezidenty
Franklin D. Roosevelt, jedináček s mateřskými kořeny sahajícími až k Mayflower, prožil privilegované dětství v Hyde Parku ve státě New York a poté navštěvoval elitní internátní školu v Massachusetts. Poté se zapsal na Harvard College, kde se začal dvořit další Rooseveltové, Anně Eleanor, své páté sestřenici z druhého kolena a zároveň neteři (a kmotřence) svého bratrance z pátého kolena, tehdejšího prezidenta Theodora Roosevelta, kterého FDR velmi obdivoval. Když se pár v roce 1905 vzal, Theodore Roosevelt přerušil své povinnosti v Bílém domě, aby Eleanor předal místo jejího zesnulého otce. „No, Frankline,“ zvolal údajně prezident na svatbě, „není nad to, když se jméno udrží v rodině“. Ačkoli Theodor byl jeho nejbližším příbuzným v čele země, FDR tvrdil, že jeho rodokmen sahá i k dalším deseti prezidentům.
2. Neměl příliš v lásce právo.
Po Harvardu nastoupil FDR na Kolumbijskou právnickou fakultu, kde okamžitě propadl ze smluv a občanského soudního řízení a musel si předměty přes léto doplnit. „Franklin Roosevelt nebyl příliš dobrým studentem a později ani právníkem,“ vzpomínal později jeden z profesorů. „Nezdálo se, že by měl pro právo nějaké vlohy, a nijak se nesnažil tento handicap překonat tvrdou prací.“ Roosevelt vlastně ani nezůstal u studia a v roce 1907 po složení advokátních zkoušek Kolumbijskou univerzitu opustil. Rodinné konexe mu zajistily práci v prestižní newyorské firmě Carter Ledyard and Milburn. Ačkoli tam dosáhl několika drobných úspěchů, nikdy se mu profese zcela nezamlouvala a raději se věnoval politice. Naštěstí se díky rodinným konexím dostal do kontaktu s místními demokratickými vůdci, kteří v roce 1910 podpořili jeho úspěšnou kampaň na kandidaturu do Senátu státu New York. Odtud Rooseveltova hvězda jen stoupala; v roce 1913 se stal asistentem ministra námořnictva, v roce 1920 kandidátem na viceprezidenta, v roce 1929 guvernérem státu New York a v roce 1932 kandidátem na prezidenta.
3. FDR vyhrál všechny své prezidentské volby s přehledem.
V takzvané „koalici Nového údělu“ se spojily nesourodé skupiny, jako jsou jižanští běloši, katolíci, Židé, Afroameričané, členové odborů a drobní zemědělci, a pohodlně zvolily Roosevelta na čtyři volební období do Bílého domu. Během svého prvního prezidentského klání v roce 1932, kdy vrcholila Velká hospodářská krize, porazil nepopulárního Herberta Hoovera poměrem hlasů 472-59 voličů. V roce 1936 pak porazil kansaského guvernéra Alfa Landona (523 hlasů volitelů ku osmi), v roce 1940 podnikatele Wendella Willkieho (449 hlasů volitelů ku 82) a v roce 1944 newyorského guvernéra Thomase Deweyho (432 hlasů volitelů ku 99), přičemž pokaždé získal nejméně 53,4 % hlasů voličů.
4. Žádný prezident už nikdy nebude sloužit déle (pokud nedojde ke změně ústavy).
Když se George Washington v roce 1796 rozhodl, že osm let ve funkci stačí, zavedl tím nepsané pravidlo, které platilo téměř půldruhého století. Několik prezidentů, včetně Theodora Roosevelta, se pokusilo tomuto precedentu vzepřít. Žádný z nich však neuspěl, až FDR, který se v roce 1940 ucházel o třetí funkční období především kvůli obavám z rostoucí hrozby ze strany nacistického Německa. Nakonec vydržel v Bílém domě více než 12 let, což jeho političtí odpůrci hanlivě označovali za špatné pro demokracii. S ohledem na Rooseveltovo působení rostl impuls pro přijetí 22. dodatku, ratifikovaného v roce 1951, který prohlašoval, že „nikdo nesmí být zvolen … prezidentem více než dvakrát.“
5. Jeho handicap byl před veřejností do značné míry utajen.
V létě 1921, během dovolené v Kanadě, onemocněl 39letý Roosevelt nemocí, která byla nakonec diagnostikována jako dětská obrna, tedy nemocí bez známého léku. Ochrnul od pasu dolů a podstoupil několik let náročné fyzické rehabilitace, aby se pokusil znovu začít používat nohy. Přestože dosáhl určitých pokroků a naučil se pohybovat na krátké vzdálenosti s pomocí ocelových ortéz na nohy a hole (obvykle se držel za ruku svého společníka), zůstal po zbytek života odkázán na invalidní vozík. FDR se nedokázal ani sám obléknout nebo vykoupat. Veřejnost se však nikdy nedozvěděla celý rozsah jeho postižení, částečně proto, že se o něm média zmiňovala jen zřídka. Na Rooseveltovu žádost ho většina dobových snímků zobrazuje sedícího v otevřeném autě nebo stojícího na pódiu. Když se ho občas fotografové pokusili zachytit na invalidním vozíku, agenti tajné služby jim údajně vytrhávali film z fotoaparátů.
6. Historici rozdělují jeho New Deal na dvě části.
V projevu z roku 1932, kterým přijímal demokratickou nominaci na prezidenta, Roosevelt slavně slíbil, že bude řešit Velkou hospodářskou krizi „novou dohodou pro americký lid“. Neztrácel čas a během prvních 100 dnů ve funkci inicioval příval zákonů, z nichž většina platí dodnes. Aby podpořil skomírající finanční sektor, uzavřel FDR nesolventní banky a ostatní reorganizoval, federálně pojistil bankovní vklady, zavedl regulaci akciového trhu a opustil zlatý standard. Podnikl také kroky k ukončení prohibice, ke zvýšení zaměstnanosti prostřednictvím rozsáhlých projektů veřejných prací, k zavedení zemědělských dotací a k zavedení elektřiny do venkovských oblastí. Související opatření byla přijímána i po zbytek roku 1933 a 1934, poté se Roosevelt vydal liberálnějším směrem, obecně označovaným jako „druhý New Deal“. Tentokrát Kongres zvýšil daně pro bohaté, zaručil odborům právo na kolektivní vyjednávání a schválil dávky v nezaměstnanosti a invaliditě a také sociální zabezpečení pro důchodce. Ať se však Roosevelt snažil sebevíc, nedokázal zemi plně vytáhnout z krize, dokud nezačala mobilizace do druhé světové války.
7. Roosevelt se pokusil zvětšit počet členů Nejvyššího soudu.
Roosevelt, otrávený tím, že Nejvyšší soud USA zrušil několik zákonů Nového údělu, navrhl počátkem roku 1937 jeho rozšíření z devíti až na 15 soudců. Podle tohoto takzvaného „court-packing“ plánu, který kritici zesměšňovali jako porušení dělby moci, by za každého úřadujícího soudce staršího 70 let, který by odmítl odejít do důchodu, přibyl nový soudce. Přestože však FDRovi demokraté měli v obou komorách Kongresu velkou většinu, pro jednou jeho plán nepodpořili. Roosevelt však prohrál bitvu, ale vyhrál válku. Nejvyšší soud už nikdy nezrušil platnost žádného právního předpisu New Dealu a v době jeho smrti bylo sedm z devíti soudců jmenováno jím.
8. Schválil věznění Američanů japonského původu.
Po překvapivém útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 dosáhly protijaponské nálady ve Spojených státech horečnaté úrovně. Například v Kalifornii guvernér, celá kongresová delegace, četné noviny a vrchní velitelé americké armády vyzývali k odsunu japonských obyvatel, aby se nemohli dopouštět špionáže a sabotáží. Někteří vládní činitelé měli pochybnosti o tom, co je dnes považováno za jednu z nejostudnějších epizod v dějinách USA. Ne však Roosevelt, lidumil v mnoha jiných ohledech, který řekl ministerstvu války, aby udělalo to, co považuje za nejlepší. V únoru 1942 podepsal exekutivní příkaz, kterým vymezil „vojenské oblasti …, z nichž mohou být vyloučeny všechny nebo některé osoby“. Přibližně 120 000 osob japonského původu, z nichž dvě třetiny byli američtí občané, bylo poté násilně přesunuto do internačních táborů a jejich majetek byl rozprodán za výhodné ceny. Američané německé a italské národnosti byli tohoto osudu většinou ušetřeni. O několik desetiletí později Kongres vydal formální omluvu a každému přeživšímu zadrženému přiznal 20 000 dolarů.
9. FDR byl prvním úřadujícím prezidentem, který letěl letadlem.
V době, kdy byla letecká doprava mnohem nebezpečnější, letěl Roosevelt v roce 1932 do Chicaga, aby přijal demokratickou nominaci na prezidenta. Poté se stal prvním úřadujícím prezidentem, který cestoval letadlem – a prvním úřadujícím prezidentem, který opustil zemi v době války – když v lednu 1943 odstartoval z Miami na palubě létajícího člunu Boeing 314. Po zastávkách na Trinidadu, v Brazílii a Gambii nasedl do druhého letadla TWA C-54, které ho dopravilo do Casablanky v Maroku na konferenci s britským premiérem Winstonem Churchillem. Následovaly další lety, včetně letu z Malty do Sovětského svazu jen pár měsíců před jeho smrtí.
Přístup ke stovkám hodin historických videí bez komerčních poplatků s HISTORY Vault. Spusťte si bezplatnou zkušební verzi ještě dnes.
.