Moje dcera, která bloguje na Retrohousewife Goes Green, se se mnou minulý týden podělila o blog Jen But Never Jenn. Před pár lety Jen podnikla dvoutýdenní experiment, kdy žila jako typická hospodyňka 50. let. Strávila jsem větší část dvou dnů čtením všech příspěvků (nakonec udělala ještě druhý týden a navíc seriál „50s Housewife Does Christmas“). Četla jsem i jiné blogy, ve kterých ženy dělají věci z 50. let, ale tenhle byl naprosto k popukání. Po přečtení tohoto příspěvku si prostě MUSÍTE jít přečíst alespoň část záznamů. No, co si to namlouvám? Vyhraďte si na to pořádnou porci času, protože je nakonec přečtete všechny.
Tento příspěvek může obsahovat partnerské odkazy a jako Amazon Associate vydělávám z kvalifikovaných nákupů. Více informací najdete zde.
Začněte tím, že si přečtete její příspěvek o udržování domácnosti ve stylu 50. let. Jsem poměrně slušná hospodyňka, alespoň podle dnešních měřítek, ale když jsem si přečetla denní rutinu úklidu, kterou pro svůj experiment vypracovala, začala jsem se cítit naprosto nedostatečně. A vyčerpaná. Líbily se mi dvě části: Vtěsnat se do 10-30minutového spánku a připravit podnos na koktejly před večeří. Protože upřímně, kdybych udělala všechno, co je na tom seznamu, potřebovala bych se napít. Ale pak bych s největší pravděpodobností usnula dřív, než bych dokončila zbytek denní práce.
Nejsem si zcela jistá, zda dostupná literatura na toto téma skutečně odráží činnosti průměrné ženy v domácnosti té doby. Jsem si docela jistá, že seriály jako Leave it to Beaver nebo The Donna Reed Show byly do značné míry idealizovanou verzí domácího života 50. let. Nebo možná byly přesné a já jsem jen hrozný lenoch. Ale ty ženy neměly INTERNET! nebo FACEBOOK! nebo PINTEREST!, na kterých by trávily čas. A opravdu, co jiného se bez nich dalo dělat než vytírat podlahy a vařit želatinové pokrmy?“
Když jsem si pročítala příspěvky, začal se mi rodit nápad. Ta doba mě vždycky fascinovala. Už od dětství byl můj nejoblíbenější seriál I Love Lucy. A když začal vysílat Nick at Night, byla jsem nadšená, že jsem objevila The Donna Reed Show. Nic ve mně nevyvolá takovou hřejivou náladu jako maraton seriálu Leave it to Beaver nebo několik dílů Father Knows Best. A je zřejmé, že každý, kdo si navrhne a zařídí kuchyň, jako je tahle:
…, se bude zaobírat myšlenkami na to, že by zkusil tu hospodyňku z 50. let. Odjakživa jsem romantička a mám představu, že budu manželovi servírovat snídani v rozkošné zástěře:
A o koktejlech před večeří jsem se už zmínila. Ve skutečnosti jsem před několika měsíci vlivem seriálu Mad Men přestěhovala naše nejatraktivnější láhve s alkoholem do knihovny s úmyslem občas předstírat, že jsem Samantha z Bewitched.
Mám na to kuchařky:
