Někteří lidé s chronickými bolestmi, jako je fibromyalgie nebo migréna, mohou pociťovat jedinečný typ bolesti zvaný alodynie neboli citlivost na dotek. Tato zvýšená citlivost může způsobit, že i sebemenší vánek nebo nejjemnější tkanina působí na kůži nesnesitelně – což ztěžuje orientaci v mnoha částech každodenního života.
Je důležité si uvědomit, že přecitlivělost na vnější podnět, jako je dotek, je fyziologické povahy. Je důsledkem bolestivého stavu člověka nebo jiných zdravotních problémů – nikoliv důsledkem toho, že by byl „příliš citlivý“ psychicky nebo emocionálně. (Ale hej, je naprosto v pořádku být „vysoce citlivým člověkem“, i pokud jde o emoce!)
Ti, kdo trpí alodynií nebo přecitlivělostí na dotek, se mohou často přistihnout, že dělají určité věci, aby se vyhnuli vzplanutí bolesti nebo ji zvládli, i když důvod jejich chování není pro jejich okolí vždy zřejmý. Abychom ostatním pomohli lépe pochopit, jaké to je mít tento typ chronické bolesti, požádali jsme naši komunitu Mighty, aby se podělila o něco, co si lidé neuvědomují, že dělají, protože jsou citliví na dotek. Pokud v sobě vidíte některé z následujících chování, vězte, že nejste sami.
Tady je to, o co se s námi podělila naše komunita:
Vyhýbání se objetí
„Nejsem objímací typ. Mám bolesti zad a ramen a vlastně jsem raději, když se mě lidé nedotýkají, protože se bojím, že mi nechtěně ublíží. Neodmítám být nezdvořilý a někdy lehkovážně obejmu, ale obecně se držím zpátky.“ – Allison M.
„Neobjímám na přivítanou ani na rozloučenou, pokud si mohu pomoci, je to příliš zdrcující a nechci, aby vzpomínka na společnost byla zakalena vzpomínkou na bodavou bolest.“ – Rebecca M.
„Udělám krok zpět, pokud očekávám objetí. Dokonce jsem známá tím, že zvedám ruce, abych zabránila někomu, kdo se mě dotýká nebo se ke mně příliš přibližuje.“ – Elizabeth T.
„Odmítání objetí. Někteří členové mé rodiny mě mohou obejmout, pokud jsou velmi opatrní, ale většina lidí to nedokáže. Prostě to příliš bolí.“ – Vanessa S.
Hluboké dýchání
„Zhluboka se nadechnu, působím naštvaně nebo otráveně, i když se ve skutečnosti jen snažím vyrovnat s mírou bolesti, kterou mám, a s tím, co ji způsobuje.“ – Lola L.
Vždy v pyžamu
„Oblékám se do „pyžama“. Vždycky jsem ve shrbeně pohodlném oblečení, mezi mými přáteli se z toho stal tak trochu vtip, že jsem pořád v pyžamu! Ráda bych se oblékala jako dřív, do šatů, ale když máte pocit, že vám měkká džínovina tahá po kůži suchý zip, a boty jsou jako past na medvědy, je jednodušší oblékat se trochu ušmudlaně!“ – Melissa M.
„Pořád musím nosit volné pohodlné pyžamo. Oblečení s nízkým třením.“ – Amy M.B.
„Při třepení nosím pohodlná pyžama a oblečení naruby, aby mě švy nedráždily.“ – Jennifer B.
Flinching
„Poskakování nebo cukání, když se lehce dotknete určitých citlivých míst, ať už náhodou, s láskou nebo při pokusu o lechtání (což je nesnesitelné).“ – Ginger V.
„Když se mi něco otře o kůži a celé tělo sebou bolestí cukne, i když by nemělo. Lidé nepřemýšlejí o tom, proč sebou tak cukám kvůli něčemu tak malému.“ – Abi S.
„To, že ucuknu před intimitou, neznamená, že nechci být objímána. Znamená to jen, že mě objímání bolí.“ – Janell W.
„Nesnáším, když se mě někdo dotýká. Dokonce i můj manžel, musím si nejdřív připravit smysly. Když se ke mně někdo zezadu přiblíží a snaží se mě vylekat nebo mě chytí, celé mé tělo se uzavře a přeběhne. Trvá to asi deset minut, než se mé tělo uklidní. Objetí je rozhodně ne.“ – Marisa P.
Zůstat uvnitř, když fouká
„Nechodit ven, když fouká. Z větru mě bolí kůže.“ – Cassidy S.
Být „vybíravá“ v látkách
„Jsem velmi vybíravá v oblečení, které si kupuji, a v přikrývkách, které používám, protože nesnáším látky, které mě celý den dráždí. To samé platí pro ponožky a jejich švy. Nesnáším je pod prsty u nohou nebo mezi nimi.“ – Sara N.B.
„Osahávám si všechno oblečení, než si ho koupím, protože může být super hezké, ale když není měkké, tak ho nemůžu nosit!“ – Heather S.
Udržování krátkého účesu
„Vlasy jsem si ostříhala nakrátko částečně proto, že mě příliš bolí ruce, abych si je mohla upravit a udržet dostatečně dlouho nahoře, abych si je mohla vysušit, ale také proto, že horký vzduch z fénu může bolet, pokud ho musím používat tak dlouho, že to dlouhé vlasy vyžadují. Pořád to bolí, ale už ho nemusím mít tak dlouho zapnutý a ruce tak dlouho nahoře.“ – Rachel P.
Nosím ochranné oblečení
„Vždy nosím mikinu, protože klimatizace, vítr a pohyb vzduchu bolí, a mikinu nosím i přes léto. Lidé se vždycky diví, proč mám na sobě mikinu, když je horko!“. – Cassidy S.
„V zimních měsících se více a dříve zahalím do mikiny, protože studený vzduch bolí a způsobuje větší bolest.“ – Rachel P.
„Rukavice, dlouhé rukávy, zakryté 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.“ – Melanie C.
Práce z domova
„Práce z domova: Mám to štěstí, že mám částečně flexibilní pracovní dobu, ale mnoho kolegů stále pracuje v práci od 9 do 5 a mám pocit, že si myslí, že buď nepracuji tolik jako oni, nebo tahají za nitky, aby získali můj rozvrh. Upřímně řečeno, prostě nejsem v práci, když nemusím, protože když pracuji z domova, mám kontrolu nad prostředím (nefouká na mě klimatizace) a můžu pracovat v pyžamu.“ – Sara A.
Vyhýbání se davům
„Když se lidé začnou tlačit, vycouvám z toho, protože se bojím nečekaného nárazu nebo šťouchnutí. Na sportovních akcích nebo jiných školních akcích si raději sednu na opačnou stranu (méně lidí) nebo si stoupnu k hranici plotu. Je tam menší šance, že se mě někdo nečekaně dotkne, což mi může zkazit večer.“ – Sarah M.
„Na veřejnosti mám velmi velkou „bublinu osobního prostoru“, aby se mě nikdo nedotýkal. Moje tělo přechází do režimu boje nebo útěku, pokud se mě někdo dotkne. Trvá mi asi 20 minut, než se mé tělo po dotyku samo srovná.“ – Amy M.B.
„Stojím mimo dosah ruky a vyhýbám se davům. Nesnáším to, ale nedokážu se vyrovnat s pošťuchováním.“ – Becky M.T.
Nechodím do sprchy
„Někdy se vyhýbám sprše, protože voda dopadající na mou kůži může bolet. Stále se čistím tak, že si dám vanu nebo sprchu, ale nedovolím, aby mě voda zasáhla na určitých místech těla.“ – Rachel P.
„Dříve jsem se sprchovala dlouho. Teď je to spíš honička, jak toho co nejrychleji stihnout, abych se dostala z přebujelého prostředí. Děsím se toho, že se budu utírat ručníkem.“ – Krista I.
Jednou nosím pohodlné oblečení
„Dřív jsem nosila roztomilé oblečení. Teď snesu jen volné bavlněné věci.“ – Krista I.
„Úplně jsem změnila způsob oblékání. Málokdy nosím něco jiného než měkké pohodlné kalhoty na jógu nebo legíny.“ – Heather S.
„Nosím legíny ke každé příležitosti! Nezáleží na tom, jestli je to hospoda nebo pracovní pohovor, budu v černých legínách! U čehokoli jiného riskuji, že mě to bude příliš tlačit na břiše nebo že mi látka bude dráždit nohy.“ – Kelly W.
„Nosím v podstatě jen tepláky a trička. Džíny a většina halenek/topů jsou tak nepohodlné, že mě bolí. Musím se oblékat pohodlně, jinak mě bolest a podráždění přivádějí k šílenství a někdy způsobují vzplanutí bolesti nebo úzkost.“ – Abby A.
Vyhýbám se dotekům
„Vyhýbám se mnoha dotekům a objímání obecně. Moje rodina si ze mě v dětství vždycky dělala legraci, protože jsem nesnášela, když se mě někdo dotýkal, takže se do mě vždycky snažili šťouchat a dotýkat se mě, aby si mě dobírali. Až po letech mi byla diagnostikována fibróza, ale když se ohlédnu zpět, určitě to byl důvod, proč jsem to nesnášela. Už tehdy pro mě byla bolest při vzplanutí skutečná. Nenáviděla jsem, že si ze mě kvůli tomu dělají legraci a zhoršují to… ale oni to nechápali. Dnes mě lidé znají jako „tu, na kterou se nesahá“. Dokonce i lidé, kteří vědí, že mám fibrózu, to zřejmě nechápou a bolí mě, že mě tak znají – ale asi je lepší být odcizený, než mít větší bolesti, než je nutné?“ – Molly D.
„Dotýkání. Když jsem ve vzplanutí, vyhýbám se vítaným objetím. Někdy může být bolestivé i to, když s někým sedím ve vlaku rameno na rameno.“ – Amy R.
„Vyhýbejte se těžkým stiskům rukou.“ – Catherine S.C.
„Vzhledem k tomu, že mám extrémně bolestivá ramena, snažím se nesedět tam, kde by ke mně mohl někdo přijít zezadu a případně mi „masírovat“ ramena. Objetí může být také. Vždy se mám před těmito dobře míněnými gesty na pozoru.“ – Sandra P.H.