John Burger – publikováno 29.09.20
Příběhy z dob středověku nacházely duchovní smysl ve spojení mezi pádem člověka a nástrojem vykoupení.
Možná se nad touto otázkou dnes málokdo pozastavuje, ale v různých obdobích dějin křesťanství se lidé snažili vysvětlit, kde se vzal Kristův kříž. Některé z legend, které vznikly, jsou nápadité a často nesou duchovní význam související s dějinami spásy.
V roce 1910 shromáždil britský eklesiolog James Charles Wall některé z těchto legend ve své knize Relics Of The Passion.
„Když světem zazněla zpráva, že byl objeven svatý kříž, a každý se ptal na podrobnosti, podle práce mysli každého jednotlivce vyvstaly mimo jiné tyto otázky,“ napsal. „Z jakého dřeva byl vyroben? Kde vyrostl? Ve které lokalitě vypučela ta rostlina …?“
Jedna z nejzajímavějších legend dává do přímé souvislosti pád člověka a umučení, kterým Kristus zaplatil za Adamův hřích. Set, jeden ze synů Adama a Evy, hledal pro Adama úlevu, když byl nemocný. Odmítl žádost o pár kapek oleje ze stromu života, místo toho mu byla dána větev tohoto stromu. Po Adamově smrti Set zasadil větev nad jeho hrobem a strom vyrostl. Z tohoto stromu byla o staletí později vytesána svislá část kříže.
„Příčka kříže byla vyrobena z cypřiše, část, o kterou se opíraly nohy, byla z palmy a nápis byl napsán na kousku olivy,“ vypráví Wall.
Jiná podoba téže legendy však vysvětluje, že svatý archanděl Michael, který Setovi odmítl olej ze stromu, mu dal tři semena ze Stromu poznání (toho, z něhož nedovoleně jedli Adam a Eva), aby je vložil pod Adamův jazyk, až bude pohřben. Nebeský posel slíbil, že z těchto semen vyroste strom, který ponese ovoce, díky němuž bude Adam zachráněn a bude znovu žít.
„Ze tří semen vzešla trojice stromů ze tří různých dřevin, cedru, cypřiše a borovice, i když spojených v jeden kmen,“ píše Wall. „Z tohoto stromu Mojžíš uřízl svou hůl. David jej přesadil na okraj tůně nedaleko Jeruzaléma a pod jeho větvemi skládal své žalmy.“
Solomon jej nechal uříznout, aby tvořil sloup v jeho chrámu, ale protože byl příliš krátký, byl odmítnut a hozen přes potok, aby sloužil jako most. Královna ze Sáby při Šalomounově návštěvě odmítla po tomto stromě přejít a prohlásila, že to jednoho dne způsobí zkázu Hebrejců. Král nařídil, aby byl odstraněn a pohřben. To se stalo poblíž tůně Bethesda, při čemž se ctnosti dřeva okamžitě přenesly do vody. Po Kristově odsouzení bylo nalezeno plovoucí na hladině tůně a Židé je považovali za hlavní trám kříže.
Dlouho se tradovalo, že kříž byl složen z několika různých dřev – obvykle ze tří, na počest Trojice, ale někdy i z více. „Stará legenda vypráví, že kříž byl vyroben z „palmy vítězství“, „cedru neporušenosti“ a „olivy pro královské a kněžské pomazání“. A v latinském verši se praví:
Noha kříže je cedrová, palma drží zpět ruce, vysoký cypřiš drží tělo, oliva v radosti je vepsána.
Otázka, odkud pochází dřevo kříže, dala také vzniknout tradicím vedoucím ke stavbě církevních staveb na památku domnělého místa či míst. „Na západ od Jeruzaléma je krásný kostel, kde rostlo dřevo kříže,“ řekl sir John Mandeville kolem roku 1360.
Henry Maundrell (1665-1701) ve svém popisu řeckého kláštera, který navštívil asi půl hodiny cesty od Jeruzaléma, uvádí: „To, co si na klášteře zaslouží největší pozornost, je důvod jeho jména a založení. Je to proto, že je tam země, která živila kořen, která plodila strom, která dávala dřevo, která vytvářela kříž. Pod hlavním oltářem je vám ukázána díra v zemi, kde stál pařez toho stromu.“
Wall identifikuje tento klášter jako řecký pravoslavný klášter Svatého Kříže, který se nachází asi míli nebo dvě západně od Jeruzaléma. Byl založen nedlouho po objevení kříže svatou Helenou.