Není překvapením, že noviny v posledních desetiletích upadají. Zrod internetu se projevil několika různými způsoby, jak mohou společnosti, skupiny i jednotlivci oslovit ostatní. Zpravodajské agentury viděly v internetu novou příležitost. Médiím rostly zisky tím, že poskytovala zprávy prostřednictvím online článků přes internet, protože to byl nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak vydělat peníze. V důsledku toho dramaticky poklesl prodej novin. Zdálo se, že nikdo už nemá zájem číst papírové tištěné zprávy; připadalo mu to nudné a plýtvání penězi. V jedné domácnosti se výtisky tištěných novin každý den vršily a hromadily v rohu místnosti. Každodenním úkolem by bylo znovu nahromadit papír do koše na tříděný odpad, aby se uvolnilo místo novějším novinám. S používáním internetu se však vše změnilo. Čtenáři si nyní mohou přečíst článek kliknutím myši nebo klepnutím na obrazovku, aniž by museli plýtvat nespočtem papírů a riskovat jejich pořezání. Důvodů úbytku novin je však více, a to z dobrých i špatných důvodů. V posledních letech úbytek oslnil mnoho novinářů, protože se zdá, že čtenáři nemají o čtení novin příliš velký zájem. Důvodem je, že přístup k internetu, reklama, vlastnictví společností a sociální média hrají jako obrovské faktory přispívající k poklesu produkce novin.
Vynález internetu znamenal ztráty v příjmech tištěných novin. Podle knihy Michaela Barthela „Newspaper: Fact Sheet“ v jeho výzkumu o prodeji novin v Pew Research Center klesl v roce 2015 náklad novin ve všední den o přibližně 7 % a v neděli o 4 %, což je největší pokles od roku 2010, kdy činil 11 % a 8 %. Ačkoli nárůst v roce 2013 vykazuje vyrovnání části ztrát, pokles se poté obnovil a v letech 2014 a 2015 šel náklad dolů mnohem rychleji ve srovnání se ztrátami v letech 2004 až 2010. Stručně řečeno, náklad novin klesá po celé desetiletí. V rozhovoru s Williamem Welchem, penzionovaným novinářem z USA Today, zmiňuje, že s rozvojem internetu budou inzerenti chtít změnit taktiku, kde a jak chtějí inzerovat, aby získali další zisk. Digitální sdělování informací je levné a rychlé, takže inzerenty oslovuje. Jako důvod, proč klesá náklad novin, uvádí: „Nižší náklady a data dostupná z digitální reklamy jsou atraktivní pro podniky, které kdysi pravidelně inzerovaly v novinách. Tento pokles inzerce znamenal pokles příjmů.“ Inzerenti přestávají být ochotni prodávat své inzeráty v tištěných novinách kvůli popularitě digitálních médií. Jsou nová, rychlá a trendová. Každý podnik, který by nebyl ochoten takového scénáře využít, by prostě neuspěl.“
Inzerenti jsou skutečnými zákazníky novin, protože inzerce tvoří většinu jejich příjmů. Společnosti se do značné míry spoléhají na příjmy pocházející od inzerentů, protože čtenáři obvykle nemají motivaci platit za informace, které lze snadno najít zdarma jinde, a to i přes možnost konzumace závadných informací. Některé společnosti, jako například The New York Times, byly úspěšné v tom, že spotřebitelé platili za předplatné jejich zpravodajství, ale mnoho jiných společností neuspělo. Craigslist, bezplatný komerční web pro malé podniky a jednotlivce, začal inzerovat zdarma a předstihl noviny. Ti, kteří by za normálních okolností museli platit cenu za získání části novin, by to místo toho mohli udělat zdarma na Craigslistu. Inzerenti by samozřejmě využili bezplatné inzertní stránky. Welch zmiňuje, že „noviny na Craigslist nereagovaly, dokud nebylo příliš pozdě. Nyní by nikoho nenapadlo koupit si inzerát v novinách, aby prodal nějakou věc, najal pracovníka nebo hledal zákazníky pro svůj podnik“. V důsledku toho se příjmy tištěných novin setkávají s trvalým poklesem. Kromě toho lidé získávají mnoho zpráv z mimořádně populárních sociálních médií, jako jsou YouTube, Twitter a Facebook. Agregátorské weby jako The Huffington Post, BuzzFeed a mnoho dalších provozují svůj byznys tak, že vytvářejí souhrny a příběhy na základě zpráv z jiných zpravodajských webů. Popularita těchto agregátorů prudce vzrostla a díky reklamě vydělávají miliony dolarů. Bez novin budou mít ztráty i korporace, kterým noviny v minulosti přinášely velké zisky. Nyní jsou korporace, které vlastní noviny, nuceny hledat jiné zdroje zisku. Aby vydojily co nejvíce dolarů na podporu svého podnikání, vymyslely běžné zpravodajské weby způsoby, které mají tendenci čtenáře od jejich stránek odradit. Věci jako automaticky přehrávaná videa, vyskakovací reklamy a články s více stránkami dávají větší sílu kliknutí ze strany spotřebitelů k dalšímu zisku, ale pomáhá to jen do určité míry.
Korporátní vlastnictví v rámci odvětví znemožňuje schopnost poskytovat komunitě základní informace a žurnalistiku pro podporu demokracie. Frank Blethen ve svém článku „Důsledky vlastnictví společností“ hovoří o „neinvestování a nedostatku spojení s komunitou, které nám přinesla koncentrace vlastnictví“, když v podstatě tvrdí, že protože finanční investoři a vlastníci musí maximalizovat zisky a udržovat vysoké ceny akcií, skutečná žurnalistika a služba komunitě ztrácejí svou hodnotu. Vysvětluje, že u jeho zaměstnavatele, deníku The Seattle Times, je zisk nezbytný pro finanční stabilitu, aby se podnik udržel při životě. U jiných společností je třeba maximalizovat zisk kvůli osobnímu bohatství a zvýšení ceny akcií. Vydavatelé a redaktoři za své novinářské služby nedostávají odměnu a generální ředitelé novin a další vedoucí pracovníci jsou najímáni, přičemž jim chybí zkušenosti se zpravodajstvím. Další faktor vstupuje do otázky, co čtenáři chtějí: zda číst o nudném tématu, nebo o vzrušujícím srdceryvném příběhu. Blethen zdůrazňuje, že „‚Když to krvácí, tak to vede‘ dnes platí více než kdy jindy“. Aby demokracie dobře fungovala, je třeba, aby k ní přispívaly různé názory a hlasy. Nezávislý tisk bude potřebovat zaměstnance, kteří budou decentralizováni od korporace, v níž pracují. Pokud budou pouze vyslovovat to, co jim je dovoleno pouze za účelem prodeje, pak bude vysloven a slyšen pouze úzký okruh názorů. Blethen dále zdůrazňuje, že největším problémem v oboru je nedostatečné pokrytí důležitých témat. Říká: „Domnívám se, že koncentrace vlastnictví novin, kontrola, kterou nyní mají investoři z řad finančních institucí, a její dopad a důsledky jsou jedním z nejdůležitějších příběhů naší doby.“ Hovoří o lobbování u FCC a regulačních agentur a o zrušení „omezeného zákazu křížového vlastnictví novin a televizních stanic v téže komunitě“, a pak se dále ptá, proč o této problematice nemluví větší novinové korporace.
Na okraj poznamenává, že sociální média se stala zlomovým bodem pro všechny zprávy, včetně toho, jak jsou zprostředkovávány a jak lidé interpretují zprávy na platformách sociálních médií. Lidé jsou nyní schopni zaznamenat to, co vidí a slyší, tím, že na své zdi zveřejní příspěvek o události, která se stala. Facebook a Twitter umožňují, aby spolu lidé hovořili v reálném čase, jak se věci dějí. Kniha Douga Stanglina a Grega Toppa „When News Breaks, Social Media Often There First“ (Když se objeví zprávy, sociální média jsou často první) hovoří o úžasném způsobu, jakým mohou sociální média hovořit s masami o zprávách v reálném čase. Havaruje letadlo a lidé o tom mohou mluvit, protože se to děje před jejich očima. Mluví o muži, který uprostřed havárie píše SMS: „Právě jsem nouzově přistál na letišti SFO. Utrhlo mi to ocas. Zdá se, že většina lidí je v pořádku. Já jsem v pořádku. Surreal….“ Podle Stanglina a Toppa dokonce zmínili, že muž připojil fotografii letadla v troskách a v příspěvku získal přes třicet tisíc retweetů. Tvrdí, že nejenže se sociální média dostanou na místo jako první, „ale často mohou poskytnout kritické informace v prvních okamžicích tragédie“. Sociální média dávají lidem úžasnou možnost komunikovat mezi sebou i během událostí. Takový úžasný kousek technologické platformy by znevýhodnil tradiční zpravodajská média, která nemohou reagovat tak rychle. Stále více lidí zjišťuje, že sociální média jsou díky zážitku v reálném čase mnohem zajímavější než průměrné nevýrazné noviny. Způsob, jakým lidé využívají sociální média pro zpravodajství, má však i svou stinnou stránku. Welch zjišťuje, že uživatelé mohou přizpůsobit svůj online zážitek tak, aby odpovídal jejich názorům, a ne tomu, co neradi vidí. „Umožňuje to lidem myslet si, že získávají široký pohled na informace, zatímco ve skutečnosti vidí jen úzký výsek, navíc někdy řízený ideologickými extremisty,“ tvrdí. Sociální sítě většinou nejsou důvěryhodným zdrojem zpráv.
Novinový byznys bezpochyby s postupem času pomalu upadá. Vydavatelé novin v zoufalství zkoušeli různé způsoby, jak řídit produkci a zároveň dosahovat zisku, i když se nakonec ukázaly jako bezvýsledné. S rozvojem internetu, návnadami na reklamu, plány na zisk pro majitele firem a sociálními médii se mění nejen noviny, ale i zpravodajství a žurnalistika jako celek. To, jak chtějí občané vidět své zprávy, je zcela na nich, ale média nejen reflektují to, co čtenáři chtějí, ale také to formují. Vyhlídky pro tištěné noviny tedy možná nebudou vypadat tak špatně, pokud využijí svého vlivu jako příležitosti. Vzhledem ke všem informacím, které jsou na internetu dostupné zdarma, je však možné, že čtenáři nebudou chtít za zpravodajské weby nikdy zaplatit ani cent. Reklama s největší pravděpodobností zůstane přitahována tím, co nabízí internet, a od tištěných novin se bude vzdalovat. Na základě Welchova zkoumání odvětví mají některé společnosti strategii, jak noviny znovu vyzvednout, ale podle něj „je to v nejlepším případě hra, jak z tisku vyždímat poslední dolary, než přestane být ziskový“. Celkově vypadá podnikání s tištěnými novinami velmi chmurně.
Citované dílo
Barthel, Michael. „Noviny: Fact Sheet.“ Pew Research Center: Journalism & Media, Pew Research Center, 15. 6. 2016, www.journalism.org/2016/06/15/newspapers-fact-sheet/.
Blethen, Frank. „Důsledky vlastnictví společností“. Nieman Reports, Ann Marie Lipinski, www.niemanreports.org/articles/the-consequences-of-corporate-ownership/.
Stanglin, Doug a Greg Toppo. „When News Breaks, Social Media Often There First.“ (Když se objeví zpráva, sociální média jsou často první). Gannett News Service, 7. 7. 2013, SIRS Issues Researcher, sks.sirs.com.ezproxy.waketech.edu/webapp/article?artno=0000354567&type=ART.
Welch, William. Rozhovor. Autor: Joseph Ahrens. 1. listopadu 2016