Vysvětlení příčin rasových rozdílů v socioekonomických výsledcích a nalezení účinných politických řešení pro jejich odstranění bylo předmětem rozsáhlé práce. Zajímavá část tohoto výzkumu dokumentuje korelace mezi vlastnictvím výrazně černošského jména a úspěchem ve škole a na trhu práce. Moderní důkazy naznačují, že tyto účinky jsou způsobeny dvěma velmi odlišnými mechanismy s dramaticky odlišnými politickými důsledky pro rasovou nerovnost.
První mechanismus je výsledkem toho, že jedinci s výrazně černými jmény pocházejí z domácností s průměrně nižším socioekonomickým statusem. Černá jména pak slouží jako zástupný ukazatel podmínek v dětství, které silně ovlivňují výsledky. Na to poukazuje práce Fryera a Levitta (2004), která dokumentuje, že černá jména sice korelují s nižším příjmem, větší pravděpodobností osamělého mateřství, narozením dětí s nízkou porodní hmotností a řadou dalších ukazatelů horších výsledků v dospělosti, ale tyto korelace do značné míry mizí, jakmile se kontrolují podmínky z dětství jedince. Slovy Fryera a Levitta tato zjištění naznačují, že „nošení černého jména je především důsledkem, nikoli příčinou chudoby“.
Druhým mechanismem je diskriminace, kdy potenciální zaměstnavatelé, recenzenti, učitelé a další osoby přistupují k jednotlivcům odlišně na základě jejich křestních jmen. Bertrand a Mullainathan (2004) zjistili, že jedinci s bíle znějícími jmény dostávají o 50 % více pozvánek na pohovor než jedinci s černě znějícími jmény. Ginther et al. (2011) předkládají důkazy o diskriminaci při posuzování grantů Národních institutů zdraví na základě rasových a etnických asociací založených na jménech žadatelů. Milkman et al. (2012) nacházejí vzorce rasové (a genderové) diskriminace na základě jmen v odpovědích profesorů na otázky budoucích doktorandů. Figlio (2005) naznačuje, že k diskriminaci na základě jmen dochází ještě dříve, kdy učitelé kladou nižší nároky na žáky s černošskými jmény a tyto nižší nároky se promítají do horších výsledků v testech.
Konvenční představy o původu černošských jmen
Při dokumentování příčin a důsledků výrazně černošských jmen dosavadní literatura zastávala názor, že se jedná o výrazně moderní fenomén. K prudkému nárůstu význačnosti černošských jmen došlo na přelomu 60. a 70. let 20. století. V tomto období tato jména jen slabě souvisela se socioekonomickým statusem. V 70. letech však síla korelace mezi výrazně černošskými jmény a negativními socioekonomickými výsledky dramaticky vzrostla (Fryer a Levitt 2004).
Podle tohoto tradičního vyprávění se výrazně černošská jména objevují v době hnutí za občanská práva. Zejména vědci předpokládají, že vzestup výrazně černošských jmen lze přičíst hnutí Black Power a pozdějšímu černošskému kulturnímu hnutí v 90. letech 20. století jako způsobu potvrzení a přijetí černošské kultury, což je v souladu s Akerlofovým a Krantonovým (2000) ekonomickým modelem sociální identity.
Nový pohled na historii černošských jmen
Důkazy o vzorcích černošských jmen pocházejí převážně z moderních údajů o sociálním zabezpečení, rodných listech a nemocnicích. Dostupnost těchto zdrojů dat je omezena na poslední desetiletí, v podstatě od 60. let 20. století. V důsledku toho se vysvětlení původu výrazně černošských jmen soustředilo na moderní příběhy.
Díky digitalizaci historických záznamů o sčítání lidu a úmrtí je nyní možné prozkoumat velké vzorky jmen a výsledků sahajících více než sto let zpět a ověřit, zda jsou černošská jména skutečně moderním fenoménem, nebo zda mají mnohem starší historické kořeny. Cook et al. (2014) použili historické federální záznamy ze sčítání lidu a úmrtní listy z Illinois, Alabamy a Severní Karolíny, aby identifikovali soubor jmen, která se běžně vyskytují u černochů a která mají černoši v nepoměrně větší míře oproti bělochům. Tyto záznamy odhalují, že výrazně černošská jména existovala již dlouho před hnutím za občanská práva. Ve skutečnosti je podíl černochů s výrazně černošským jménem na počátku 20. století srovnatelný s podílem černochů s výrazně černošským jménem na konci století. Jak ukazuje tabulka 1, samotná výrazně černošská jména jsou však zcela odlišná.
Tabulka 1. Výrazně černošská jména, minulost a současnost
Poznámky: jména z konce 20. století jsou černošská mužská jména použitá v práci Bertranda a Mullainathana (2004), jména z konce 19. a počátku 20. století pocházejí z práce Cooka a dalších (2014).
Jména identifikovaná Bertrandem a Mullainathanem (2004) v tabulce 1 jsou podobná těm, která zjistili Fryer a Levitt (2004). Jména identifikovaná dalšími moderními studiemi se zaměřila na rostoucí jedinečnost černošských jmen, používání apostrofů a používání málo frekventovaných souhlásek (Figlio 2005). Historická výrazně černošská jména se od těchto moderních jmen značně liší. Mezi atributy historických jmen, které vynikají, patří četnost biblických jmen a jmen, která jako by označovala zmocnění, jako jsou Prince, King nebo Freeman. Odlišná povaha historických výrazně černošských jmen vyvolává otázku, zda měla také odlišné důsledky pro své nositele. poznámky – jména z konce 20. století jsou černošská mužská jména použitá v práci Bertranda a Mullainathana (2004), jména z konce 19. a počátku 20. století pocházejí z práce Cooka et al. (2014).
Historické výhody černošských jmen
Tytéž úmrtní listy, které pomáhají identifikovat historicky výrazně černošská jména, nabízejí možnost posoudit jejich důsledky. Věk při úmrtí, dostupný přímo z úmrtních listů, je zčásti produktem socioekonomického statusu v průběhu celého života jedince. Jako takový nabízí způsob, jak posoudit, zda vlastnictví výrazně černošského jména přinášelo výhody nebo nevýhody v historickém kontextu, kde nejsou k dispozici měřítka moderních zdravotních výsledků, výsledků dosaženého vzdělání a výsledků na trhu práce.
Obrázek 1. Střední délka života, černošští muži a černošská jména: 1802-1970
Zdroj: Cook, Logan a Parman 2015.
Poznámka: Roky jsou 1908-59, AL‘ 1916-47, IL; 1802-1910, MO; 1910-70, NC.
Obrázek 1 ukazuje střední délku života černošských mužů z Alabamy, Illinois, Missouri a Severní Karolíny na základě úmrtních listů těchto států. V rámci černošské populace je nápadně výhodné mít výrazně černošské jméno. Osoby s výrazně černošským jménem žijí v průměru o 4 roky (Severní Karolína) až 11 let (Missouri) déle než osoby bez výrazně černošského jména. Tyto rozdíly přetrvávají i při kontrole časových trendů, kdy výrazně černé jméno prodlužuje život o 2,5 až 7,5 roku (Cook et al. 2015). Zatímco u dospělých jsou tyto rozdíly v délce života velké a významné, v raném věku neexistují – ve všech čtyřech státech neexistuje konzistentní vliv vlastnictví černošského jména na kojeneckou nebo dětskou úmrtnost. To naznačuje, že výhody výrazně černošského jména se kumulovaly v průběhu života jedince.
Nápadně odlišné historické účinky černošských jmen vyvolávají otázky o účincích jmen a rodinných a komunitních podmínkách, které je vyvolávají. Zatímco moderní černá jména se v moderních empirických studiích ukazují jako albatros na krku těch, kdo je mají, ať už proto, že nositelé černých jmen pocházejí z horších socioekonomických podmínek, nebo proto, že v pozdějším věku čelí diskriminaci, historická černá jména přinášela velkou výhodu kumulující se po celý život jedince. Jedno z možných vysvětlení spočívá v povaze těchto historických černých jmen. Často vycházejí z biblických jmen nebo označují posílení postavení. Spolu s důkazy o tom, že jména se často předávala z otce na syna, tyto charakteristiky jmen naznačují, že osoby s výrazně černošským jménem mohly mít silnější rodinné, církevní nebo komunitní vazby. Tyto silnější sociální sítě by mohly jedinci pomoci přečkat negativní šoky v průběhu života, což by v konečném důsledku vedlo k mnohem lepším dlouhodobým výsledkům, jak ukázal Cook (2011, 2012).
Empirické testování této a dalších hypotéz je náročným, ale nezbytným úkolem do budoucna. Nyní, když víme, že v minulosti existovala výrazně černá jména, můžeme zkoumat jejich vliv na výsledky. Další studium účinků historických a moderních černošských jmen nám pomůže prozkoumat interakce mezi rodinou, signifikanty rasy a dlouhodobými výsledky. Pochopení těchto vztahů by mohlo položit základy pro účinnější politiku zaměřenou na snížení přetrvávajících rasových rozdílů ve výsledcích.
Akerlof, G A, and R E Kranton (2000), „Economics and Identity“, Quarterly Journal of Economics: 715-753.
Bertrand, M, and S Mullainathan (2004), „Are Emily and Greg More Employable Than Lakisha and Jamal? A Field Experiment on Labor Market Discrimination“, The American Economic Review 94(4): 991-1013.
Cook, L D (2011), „Inventing Social Capital: Evidence from African American Inventors, 1843-1930“, Explorations in Economic History 48: 4: 507-518, December.
Cook, L D (2012), „Overcoming Discrimination by Consumers during the Age of Segregation:
Cook, L D, T D Logan a J M Parman (2014), „Distinctively Black Names in the American Past“, Explorations in Economic History 53: 64-82.
Cook, L D, T D Logan a J M Parman (2015), „The Mortality Consequences of Distinctively Black Names“, Explorations in Economic History.
Figlio, D N (2005), „Names, Expectations and the Black-White Test Score Gap“ (Jména, očekávání a rozdíly ve skóre v testech mezi černochy a bělochy), č. 1, s. 1. w11195, National Bureau of Economic Research.
Fryer Jr, R G, and S D Levitt (2004), „The Causes and Consequences of Distinctively Black Names“, The Quarterly Journal of Economics: 767-805.
Fryer Jr, R G, and S D Levitt (2004), „The Causes and Consequences of Distinctively Black Names“.
Ginther, D K, W T Schaffer, J Schnell, B Masimore, F Liu, L L Haak a R Kington (2011), „Race, Ethnicity, and NIH Awards“, Science 333: 1015-1019.
Milkman, K L, M Akinola a D Chugh (2012), „Temporal Distance and Discrimination: An Audit Study in Academia“, Psychological Science 23: 710-717.