Viditelné světelné vlny

RADIOVLNY| MIKROVLNY | INFRARED| VIDITELNÉ SVĚTLO | ULTRAVIOLET | RTG-RAYS | GAMMA RAYS

Viditelné světelné vlny jsou jediné elektromagnetické vlny, které můžeme vidět. Tyto vlny vidíme jako barvy duhy. Každábarva má jinou vlnovou délku. Červená má nejdelší vlnovou délku a fialová má nejkratší vlnovou délku. Když všechny vlny vidíme dohromady, tvoří bílé světlo.

Když bílé světlo svítí přes hranol nebo přes vodní páru jako tato duha, bílé světlo se rozpadá na barvy viditelného světelného spektra.

Jak „vidíme“ pomocí viditelného světla?

Kostičky v našich očích jsou přijímači těchto malých viditelných světelných vln. Slunce je přirozeným zdrojem viditelných světelných vln a naše oči vidí odraz tohoto slunečního světla od předmětů kolem nás.

Barva předmětu, který vidíme, je barva odraženého světla. Všechny ostatní barvy jsou pohlceny.

Dalším zdrojem viditelných světelných vln jsou žárovky.

Toto je fotografie pořízená z raketoplánu Phoenix v Arizoně.
Toto je věrný barevný satelitní snímek Phoenixu v Arizoně. vidíte rozdíl mezi tímto snímkem a fotografií nad ním?

Existují dva typy barevných snímků, které lze vytvořit ze satelitních dat -pravé barvy a nepravé barvy. K pořízení pravobarevných snímků, jako je tento, použila družice, která jej pořídila, senzory, které zaznamenávaly údaje o červených, zelených a modrých vlnách viditelného světla, které se odrážely od zemského povrchu. Tato data byla později zkombinována v počítači. Výsledek je podobný tomu, co vidí naše oči.

Tady je falešný barevný snímek Phoenixu. Jak vypadá ve srovnání s pravobarevnými snímky a snímky z raketoplánu na této stránce?“

Falešně barevný snímek vzniká tak, že družice zaznamenává údaje o jasu světelných vln odrážejících se od zemského povrchu. tyto jasy jsou reprezentovány číselnými hodnotami – a tyto hodnoty pak lze barevně označit. Je to jako malování podle čísel!Barvy zvolené k „namalování“ obrazu jsou libovolné, ale mohou být zvoleny tak, aby objekt vypadal realisticky nebo aby pomohly zdůraznit určitý rys na snímku. Astronomové mohou dokonce zobrazit oblast zájmu pomocí softwaru, který mění kontrast a jas na obrázku, podobně jako ovládací prvky na televizoru! Vidíte rozdíl v barevných paletách vybraných pro dva snímky níže? Na obou snímcích je Krabí mlhovina, pozůstatek explodované hvězdy!

Tady je další příklad – na následujících obrázcích je planeta Uran v pravých barvách (vlevo) a v nepravých barvách (vpravo).

Pravá barva byla zpracována tak, aby zobrazovala Uran tak, jak by jej viděly lidské oči z pohledu sondy Voyager 2. Jedná se o složený snímek pořízený přes modrý, zelený a oranžový filtr. Falešná barva a extrémní zvýšení kontrastu na snímku vpravo zvýrazňuje jemné detaily v polární oblasti Uranu. Velmi mírné kontrasty viditelné v pravé barvě jsou zde značně přehnané, což usnadňuje studium struktury oblačnostiUranu. Uran zde odhaluje tmavou polární kapuci obklopenou řadou postupně světlejších soustředných pásů. Jedním z možných vysvětlení je, že hnědavý opar nebo smog, soustředěný nad pólem, je do pásů uspořádán zonálními pohyby horních vrstev atmosféry.

Co nám ukazuje viditelné světlo?

Je pravda, že pro mnoho vlnových délek světla jsme slepí. Proto je důležité používat přístroje, které dokáží detekovatrůzné vlnové délky světla, aby nám pomohly studovat Zemi aVesmír. Protože však viditelné světlo je tou částí elektromagnetického spektra, kterou naše oči vidí, je celý náš svět orientován na něj. A mnoho přístrojů, které detekují viditelné světlo, dokáže vidět otec a jasněji, než by to dokázaly jen naše oči. Proto k pohledu na Zemi používámeatelity a k pohledu na oblohu dalekohledy!

Toto je snímek Phoenixu v Arizoně ve viditelném světle pořízený družicí GOES. Snímky ve viditelném světle často používáme k pozorování mraků a k předpovídání počasí.

Z vesmíru se díváme nejen na Zemi, ale můžeme se z něj dívat i na jiné planety. Toto je snímek planety Jupiter ve viditelném světle. Je falešně barevný – barvy byly zvoleny tak, aby zdůraznily strukturu mraků na této pruhované planetě – Jupiter by tak vašima očima nevypadal.

ZPĚT K ELEKTROMAGNETICKÉMU SPEKTRU

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.