Mým dalším překvapivým vedlejším účinkem je přibývání na váze. Přestože se zdravě stravuji a v některých dnech držím přerušovaný půst (zejména když nejsem v cyklu IVF), nedaří se mi zhubnout. Ve skutečnosti jsem naopak přibrala. I když je moje váha v současné době tím nejmenším problémem, hraje si s mou myslí a jsem ze sebe nešťastná. Snažím se brát měsíc volna mezi cykly IVF jako způsob, jak získat zpět své zdraví a tělo, než snad otěhotním, ale hormony mi to znemožňují, což znamená, že se cítím jako v nekonečném boji. Během cyklu IVF se také nedá moc cvičit a opravdu by se nemělo dělat nic fyzicky náročnějšího než procházky, což znemožňuje intenzivnější cvičení pro udržení váhy. Mám pocit, že v měsících mimo cyklus se prostě dostanu do rutiny v posilovně jen proto, abych měla jakoukoli rutinu narušenou. Vím, že je to maličkost, ale sčítá se to.
IVF má také zřejmě vliv na mou pleť a vlasy. Během měsíce IVF je moje pleť náchylná k vyrážkám, které u mě nejsou tak běžné, a moje pleť je suchá a matná. Opět to není ve velkém měřítku nijak masivní problém, ale jen to přidává další úroveň k mému momentálnímu zklamání ze života. Jedním z překvapivých vedlejších účinků léku, který jsme použili v posledním kole, je to, že mi v chuchvalcích vypadávají vlasy… i když to může být také stresem. Naštěstí mám husté vlasy, takže mi nějaké vypadávají, ale děsí mě, že se to nezpomaluje, přestože už skoro dva týdny ty léky neberu. Vlasy se mi kvůli tomu špatně upravují, protože už mi nepřipadají jako moje vlasy. Ty chuchvalce vlasů, které mi vylézají, mě děsí a dělám si starosti, co to znamená.
Nakonec vedlejší účinek, který mi dělá největší starosti, je spíše psychický. Souvisí to s mým duševním rozpoložením, stále bojuju s myšlenkou, že IVF je pro nás těžké. Navzdory tomu, že jsme mohli snadno otěhotnět přirozenou cestou, musíme stále podstupovat IVF, ale horší je, že se ukazuje, že je to proces, který pro nás není snadný, a to bez zjevného důvodu. Racionálně se snažím zpracovat fakt, že většina našich embryí se vlastně dočká toho, že se z nich stane blastocysta pátého dne, která by pro jiné lidi byla dobrá k implantaci a vytvoření miminka. V našem případě se musí embrya dostat do tohoto stádia a vylíhnout se (tj. prorazit z vaječné blány), aby byl dostatek buněk k testování. Ano, znamená to, že ta embrya, která zůstala, jsou zdravá a super silná, ale úspěšnost transferu/implantace je stále jen 50 %. To znamená, že potřebujeme mít zásobu zdravých embryí, ne jen jedno nebo dvě. Tento koncept je pro mě zvláštní a těžko uchopitelný a proces je ještě těžší. Je to natahované se všemi těmi fázemi navíc a každý telefonát, výsledek testu nebo schůzka mě děsí.
Koneckonců stále věříme, že budeme mít naše děti, ale ne každý je v pozici, kdy může mít tuto naději. Všeobecně panuje přesvědčení, že IVF je jistota, všelék, ale ne vždy je úspěšné pro každého. Přibližně 33 % žen má dítě jako výsledek svého prvního cyklu. Tento podíl se zvyšuje na 54-77 % do jejich osmého cyklu (to však vyžaduje spoustu peněz a času, nemluvě o emocionální energii, kterou mnoho lidí nemá).
IVF není snadné. Pokud víte o někom, kdo prochází IVF, obejměte ho. Pokud nepatří mezi těch pár šťastlivců a nevyjde jim to napoprvé, a i tak jim to nejspíš trvalo dlouho, než se k tomu dopracovali, nejspíš to mají těžké.