- Raná léta:
- Zlaté olympijské hry: 1920 a 1924Edit
- Moderní historieUpravit
- : Spojené státy na mistrovství světa v ragby
- 60. a 70. léta 20. stoletíEdit
- Osmdesátá létaEdit
- Devadesátá létaEdit
- 2000Edit
- Cyklus Mistrovství světa v ragby 2011Registrace
- Cyklus Mistrovství světa v ragby 2015Edit
- Profesionální éra (2016-současnost)Upravit
Raná léta:
Neformální fotbalové hry, jako je ragby, se ve Spojených státech staly populární v polovině 19. století. Ragby se hrálo již v roce 1872 mezi ragbyovými kluby v oblasti Sanfranciského zálivu složenými převážně z britských emigrantů. Dne 2. prosince 1882 nastoupil první kalifornský reprezentační ragbyový tým proti soupeři zvenčí, a to proti skupině bývalých Britů hrajících ragby, kteří si říkali Phoenix Rugby Club of San Francisco. Kalifornský tým prohrál s klubem Phoenix 7:4.
První zaznamenaný ragbyový zápas v USA se hrál v květnu 1874, kdy místní Harvardova univerzita hostila kanadskou McGillovu univerzitu. Hra vyvolala zájem na univerzitních kampusech po celé zemi. V roce 1876 založily univerzity Yale, Harvard, Princeton a Columbia Meziuniverzitní fotbalovou asociaci, která z velké části využívala ragbyový kód. V roce 1886 zavedl Oscar Shafter Howard z Harvardu tato pravidla na půdě Kalifornské univerzity v Berkeley.
Americký fotbal byl divoký, a jak přibývalo zranění, veřejnost začala být znepokojena jeho brutalitou a prezident Theodore Roosevelt pohrozil, že tento sport zakáže. Od roku 1906 se na Stanfordově univerzitě, Kalifornské univerzitě v Berkeley a několika dalších kalifornských vysokých školách začalo hrát ragby. Popularita ragby však netrvala dlouho a do vypuknutí první světové války tento sport zanikl.
Kalifornský studentský tým absolvoval v roce 1910 turné po Austrálii a Novém Zélandu a pozval své hostitele, aby návštěvu opětovali. Austrálie se zavázala turné po Severní Americe v roce 1912 a národní tým USA sehrál svůj první mezinárodní zápas 16. listopadu 1912 v Berkeley v Kalifornii proti Austrálii. Hosté vyhráli 12:8. O rok později, 15. listopadu 1913, hostily USA na stejném místě Nový Zéland, ale před 10 000 diváky utekly Kiwi 51:3.
Zlaté olympijské hry: 1920 a 1924Edit
Ragbyová unie se na většině území USA nehrála soutěžně již více než deset let před olympijskými hrami v roce 1920. Americký olympijský výbor rozhodl, že vzhledem k tomu, že „Kalifornie je jediným státem hrajícím ragby v USA, výbor udělí sankce, ale žádnou finanční pomoc“. USA sestavily převážně kalifornský tým, v němž bylo šest hráčů z Kalifornské univerzity v Berkeley. Olympijský výbor Amatérské atletické unie zaplatil náklady na dopravu týmu z Kalifornie na hry v Antverpách. Než ragbyový tým USA dorazil do Evropy, Československo a Rumunsko ze soutěže odstoupily. V soutěži tak zůstaly pouze týmy Francie a USA. USA šokujícím způsobem zvítězily nad Francií 8:0 a získaly zlatou medaili.
Ohromení Francouzi navrhli americkému týmu turné po Francii, což se také stalo; vyhráli tři ze čtyř odehraných zápasů. Mezi lety 1920 a 1924 však ragbyová unie v USA opět prakticky zanikla, protože popularita amerického fotbalu vzrostla.
Olympijské hry v Paříži 1924 způsobily, že Francie vyzvala USA k obhajobě titulu. Americký olympijský výbor opět udělil povolení, ale bez finančních prostředků. Přesto sedm hráčů týmu z roku 1920 oprášilo své kopačky, shromáždilo 20 000 dolarů, našlo 15 nových hráčů včetně několika hráčů amerického fotbalu, kteří nikdy nehráli ragbyový zápas. Sestavený americký tým byl opět založen převážně ze severní Kalifornie: 9 absolventů Stanfordu, 5 ze Santa Clary a 3 z Cal. Tým zamířil do Anglie, kde odehrál několik ladících zápasů a kde byl čtyřikrát poražen.
Francouzský olympijský výbor (FOC) naplánoval ragbyovou akci na zahájení pařížských her v roce 1924 na stadionu Colombes v Paříži. Očekávalo se, že Rumunsko a USA budou evropským šampionům jen symbolickým soupeřem. V neděli 11. května USA porazily Rumunsko 39:0, včetně devíti pokusů.
Finále se hrálo 18. května na stadionu Colombes před odhadem 30 000 až 50 000 diváky, kteří se sešli, aby sledovali finále ragby a udělení první medaile z olympijských her 1924. Sázkové kanceláře stanovily kurz pět ku jedné s dvacetibodovým rozpětím. Američané se však nenechali zastrašit a americký kapitán Babe Slater si před zápasem do svého deníku zapsal: „Určitě jim dáme najevo, že byli v bitvě.“ Navzdory nepříznivému vývoji začal americký tým pod vedením kapitána Colbyho „Babea“ Slatera dobře a v poločase vedl 3:0. V polovině zápasu se Američanům podařilo vyrovnat. Těžká taktika Američanů, odvozená od amerického fotbalu, Francouze zastrašila a vyčerpala, a tak USA ve druhém poločase zaznamenaly čtyři pokusy a porazily Francouze 17:3. Vzácné historické filmové záběry ze zápasu o zlatou medaili z roku 1924 byly zveřejněny v dokumentárním filmu „A Giant Awakens: the Rise of American Rugby“.
Krátce po olympijských hrách 1924 však Mezinárodní olympijský výbor (MOV) ragbyovou unii jako olympijský sport vyřadil. Bez olympijské pobídky se růst tohoto sportu v Americe zhroutil a hra zůstala v útlumu.
Moderní historieUpravit
: Spojené státy na mistrovství světa v ragby
60. a 70. léta 20. stoletíEdit
Sport pak zažil renesanci, která začala v 60. letech a pokračovala v 70. letech 20. století. Vznikla tak potřeba národního řídícího orgánu, který by reprezentoval Spojené státy v mezinárodní ragbyové komunitě. Ragbyová unie Spojených států amerických (United States of America Rugby Football Union, nyní známá jako USA Rugby) byla založena v roce 1975 čtyřmi územními organizacemi (pacifické pobřeží, západ, středozápad a východ). První zápas Eagles se odehrál v Anaheimu v roce 1976 proti Austrálii, Wallabies vyhráli 24:12.
Američané si vedli dobře také proti Francii v Chicagu, zápas prohráli 33:14. V následující sezóně sehráli Eagles dva mezinárodní zápasy, jeden proti Anglii (XV-nezávodní) v Twickenhamu v rámci turné Spojených států po Anglii v roce 1977, který prohráli 37:11, a druhý proti Kanadě, který rovněž prohráli 17:6. V roce 1977 sehráli Eagles dva mezinárodní zápasy. V roce 1978 hrály Spojené státy s Kanaďany znovu a v Baltimoru je porazily 12:7. V roce 1979 pak cestovali do Kanady a v Torontu prohráli 19:12.
Osmdesátá létaEdit
V osmdesátých letech se americká reprezentace dostala do ještě většího povědomí a od začátku desetiletí hrála každou sezónu výrazně větší počet zápasů. V roce 1980 však prohráli všechny tři zápasy, všechny doma. Ani v roce 1981 se jim nepodařilo zvítězit, když prohráli 3:6 s Kanadou a 7:38 s Jihoafrickou republikou. V roce 1982 USA remizovaly s Kanadou 3:3. V roce 1983 cestovali do Austrálie, kde se utkali s Wallabies, a v Sydney prohráli 49:3. V roce 1985 sehrály USA svůj historicky první zápas s Japonskem a na stadionu Prince Chichibu Memorial vyhrály 16-15.
V roce 1987 se USA zúčastnily historicky prvního mistrovství světa v ragby na Novém Zélandu a v Austrálii. USA byly ve skupině 1 spolu se spolupořadateli Austrálií, Anglií a Japonskem. USA vyhrály svůj vůbec první zápas na mistrovství světa, když na stadionu Ballymore v Brisbane porazily Japonsko 21:18. Obránce Ray Nelson zaznamenal 13 bodů. Oba následující zápasy USA prohrály: 47:12 s Wallabies a 34:6 s Anglií. USA skončily ve skupině na třetím místě a nepostoupily do čtvrtfinále.
Poprvé se Eagles střetli s Walesem v Cardiffu v listopadu 1987 jako v závěrečném zápase svého turné v roce 1987, kde se Wales, který právě skončil třetí na zahajovacím mistrovství světa v ragby, radoval z vítězství 46-0. V roce 1988 měli Eagles na svém turné po Evropě smíšený úspěch, když porazili Rumunsko, ale prohráli se Sovětským svazem.
Devadesátá létaEdit
Od září 1990 do května 1991 si USA připsaly tři po sobě jdoucí vítězství – všechna proti Japonsku – a zaznamenaly tak první sérii tří vítězství v historii USA.
Američané se přes kvalifikační turnaj probojovali na mistrovství světa v ragby 1991 ve Velké Británii, kde se v těžké skupině utkali s obhájci titulu z Nového Zélandu, hostitelskou Anglií a Itálií. V prvním zápase na turnaji porazili Itálii 30:9. Poté porazili Nový Zéland 46:6. Hostitelská Anglie vyhrála v Twickenhamu 37:9. USA skončily ve skupině čtvrté.
V prvním kole amerického kvalifikačního turnaje na mistrovství světa v ragby 1995 porazily USA Bermudy 60:3 a postoupily do druhého kola. Argentina porazila Eagles dvakrát v těsných zápasech v sérii o postup, takže USA chyběly na mistrovství světa v ragby v roce 1995 v Jihoafrické republice.
Eagles byli blízko vítězství nad velkou ragbyovou zemí v zápase proti Austrálii v Riverside v roce 1993, kdy USA prohráli 22-26.
Eagles měli úspěšné turné po Evropě v roce 1998, kdy porazili Španělsko a Portugalsko. Také v roce 1998 hrály USA poprvé s Fidži a v Suvě prohrály 9:18.
Eagles se vydali na kvalifikaci na mistrovství světa v ragby 1999 ve Walesu. Ve čtvrtém kole amerického kvalifikačního turnaje v Buenos Aires Spojené státy prohrály s Argentinou 52:24 a s Kanadou 31:14, ale v posledním utkání porazily Uruguay 21:16 a kvalifikovaly se na turnaj v roce 1999. Spojené státy hrály v roce 1999 na mistrovství Pacifiku, kde si připsaly historicky první vítězství nad Fidži (25-14) a Tongou (30-10).
Poté však Eagles utrpěli svou nejtěžší porážku v historii, když v zahřívacím utkání před mistrovstvím světa v ragby 1999 prohráli s Anglií 106-8.
Eagles vstoupili do mistrovství světa v ragby 1999 ve skupině E spolu s Austrálií, Irskem a Rumunskem. Ve svém prvním utkání podlehli Spojeným státům 53:8 v zápase s Irskem. Poté prohrály s Rumunskem 27:25. V závěrečném utkání turnaje porazila Austrálie Eagles 55:19. Eagles tak skončili ve skupině na čtvrtém místě. Eagles však měli tu čest být jedinou stranou, která během celého turnaje vstřelila pokus proti pozdějším vítězům, Austrálii.
2000Edit
V kvalifikačních zápasech na mistrovství světa v ragby 2003 skončily Spojené státy na třetím místě v Americe. Spojené státy vyhrály repasáž a kvalifikovaly se na turnaj v roce 2003 díky výhrám nad Španělskem 62:13 a 58:13. O Super Powers Cup se v roce 2003 poprvé utkaly Japonsko, Rusko a Spojené státy. Spojené státy pak navázaly vítězstvími nad Japonskem a Kanadou. Bylo to poprvé od jejich mezinárodního debutu v roce 1976, kdy Eagles vyhráli čtyři po sobě jdoucí testy.
Na mistrovství světa v ragby 2003 skončili Eagles na čtvrtém místě z pěti ve své skupině. V prvním zápase proti Fidži vedli Američané na začátku druhého poločasu 13:3, ale Fidži znovu získalo vedení a zajistilo si vítězství 19:18. Eagles tak utrpěli devátou prohru na mistrovství světa za sebou. USA poté prohrály se Skotskem. Američané porazili Japonsko 39-26 díky 17 bodům Mikea Hercuse a dosáhli tak prvního vítězství na mistrovství světa v ragby od roku 1987 (rovněž proti Japonsku). USA zakončily turnaj prohrou s Francií, čímž uzavřely turnaj s bilancí 1:3.
V roce 2004 se na Super Powers Cupu představila Kanada. V play-off o třetí místo USA porazily Rusko. V listopadu 2004 absolvovaly Spojené státy turné po Evropě, na kterém prohrály s Irskem 55:6 a s Itálií 43:25. Superpoháru 2005 se zúčastnily USA, Kanada, Japonsko a Rumunsko. USA prohrály s Kanadou 30-26, ale v play-off o třetí místo porazily rumunský tým zbavený hráčů z Francie 23-16.
Kampaň USA za kvalifikací na mistrovství světa v ragby 2007 začala v roce 2006. USA prohrály s Kanadou 56:7 a výsledkem bylo play-off doma/venku proti Uruguayi. V prvním zápase USA porazily Uruguay 42:13 a ve druhém 26:7, což je poslalo na mistrovství světa v ragby.
Na mistrovství světa v ragby 2007 se USA připojily k Anglii, Samoe, Jihoafrické republice a Tongě ve skupině A. Eagles, kteří se umístili na 13. místě světového žebříčku, prohráli všechny 4 zápasy ve skupině A a získali 1 bonusový bod v zápase se Samoou. Orli, které trénuje Novozélanďan Peter Thorburn, začali těžkým zápasem proti obhájcům titulu mistrů světa z Anglie, který prohráli 28:10. Na začátku zápasu se jim podařilo zvítězit. Poté USA porazily Tongu 25:15, prohrály se Samoou 25:21 a v posledním zápase podlehly vysoce favorizované Jihoafrické republice 64:15. V zápase s Jihoafrickou republikou se však Eagles dočkali velkého úspěchu. Po zachycení míče Toddem Cleverem a dvojici přihrávek se Takudzwa Ngwenya prohnal po postranní čáře, předběhl rychlíka Bryana Habanu a vstřelil pokus, který byl na IRB Awards 2007 oceněn jako pokus roku.
Po rezignaci Scotta Johnsona byl 5. března 2009 jmenován novým reprezentačním trenérem Eddie O’Sullivan.
Kampaň 2009 zakončili Eagles se solidním skóre 4:5, přičemž v plném mezinárodním nasazení měli bilanci 4:3. V roce 2009 se jim podařilo získat tři body. V Churchill Cupu 2009 Eagles prohráli s Irskem a Walesem, ale porazili Gruzii a získali pohár.
Cyklus Mistrovství světa v ragby 2011Registrace
Eagles si rozdělili kvalifikační sérii na mistrovství světa s Kanadou, ale prohráli na body. Poté se Eagles utkali v play-off na dvě utkání s Uruguayí. V listopadu 2009 si Spojené státy dvěma výhrami proti Uruguayi zajistily účast na mistrovství světa v ragby 2011, když v domácím utkání na Floridě zvítězily 27:6.
V roce 2010 odehráli Eagles 7 zápasů: V červnu 2010 na Churchill Cupu USA porazily Rusko 39:22, poté prohrály s anglickými Saxons 32:9 a s Francií A 24:10. V červnu 2010 na Churchill Cupu USA porazily Rusko 39:22, poté prohrály s anglickými Saxons 32:9 a s Francií A 24:10. V červnu 2010 na Churchill Cupu USA vyhrály 3 zápasy na domácí půdě a skončily s bilancí 1:2. K testům v listopadu 2010 se Eagles vydali do Evropy. Eagles porazili Portugalsko 22-17, ale prohráli se Skotskem A 25-0 a prohráli s Gruzií 19-17. Rok 2010 zakončili Eagles na 16. místě na světě a s bilancí 2 výher (Rusko, Portugalsko) a 1 prohry (Gruzie) v testovacích zápasech.
Příprava na Mistrovství světa v ragby 2011 začala v červnu třemi zápasy v rámci Churchill Cupu. V prvních zápasech Orli podlehli anglickým Sasům 87:8 a Tongě 44:13, poté porazili Rusko 32:25. V dalších zápasech se jim podařilo zvítězit. V roce 2011 se jednalo o závěrečný turnaj Churchill Cupu, v srpnu pak Eagles završili přípravu na Světový pohár v ragby 2011 třemi testovacími zápasy. Orli prohráli s Kanadou 28:22, druhý zápas s Kanadou 27:7 a s Japonskem 20:14. V přípravě na mistrovství světa v ragby 2011 měli Eagles v testovacích zápasech bilanci 1-5.
V úvodním zápase mistrovství světa v ragby 2011 proti Irsku obrana Eagles zpočátku odolávala, než v 39′ inkasovala první pokus. Konečný stav byl 22:10. Orli vstupovali do mistrovství světa s tím, že měřítkem jejich úspěchu je vítězství nad Ruskem. Američané se v poločase ujali vedení 10:3 a udrželi si ho až do vítězství 13:6. Ve třetím zápase dominovala Austrálie, což vedlo ke konečnému výsledku 67:5, což byla nejhorší porážka, jakou kdy tým USA Austrálii uštědřil. v posledním zápase se Orli utkali s Itálií o třetí místo ve skupině C. Italové skončili vítězstvím 27:10. V závěrečném zápase se Eagles utkali s Ruskem, kterému se podařilo vyhrát. Tato porážka znamenala pro USA konec mistrovství světa v ragby 2011.
Eagles zakončili rok 2011 s bilancí 2-7 v kompletních testech. Výkony na mistrovství světa v ragby ukázaly zlepšení a vítězství nad Ruskem zanechalo týmu bilanci 1-3 z RWC a pocit mírného úspěchu. Na Světovém poháru se také prop Mike MacDonald stal jak nejčastěji nasazovaným Eaglem na Světovém poháru (11 čepic), tak nejčastěji nasazovaným Eaglem všech dob s 65 čepicemi. Pozoruhodný byl také výkon blokaře Johna van der Giessena, který dosáhl nejvíce krádeží na lajně ze všech hráčů na Mistrovství světa v ragby 2011, přestože nastoupil pouze ve třech zápasech.
Cyklus Mistrovství světa v ragby 2015Edit
Orlové odehráli během červnového mezinárodního okna 2012 tři zápasy v Severní Americe. Jednalo se o pravidelnou sérii mezinárodních testů Spojených států proti soupeřům úrovně 1 (Itálie) a 2 (Kanada, Gruzie), protože Churchill Cup se již nekoná. Největšími událostmi červnových testů bylo vítězství nad Gruzií z vyšší soutěže a zápas s Itálií na stadionu BBVA Compass v Houstonu, který navštívilo rekordních 17 214 diváků. v listopadu 2012 odehráli Eagles tři zápasy také v Evropě. Své evropské turné zakončili Eagles dvěma výhrami (Rumunsko, Rusko) a jednou prohrou (Tonga) – poprvé od roku 1998 tak zakončili evropské turné s vítěznou bilancí – a v žebříčku si polepšili ze 17. na 16. místo.
V červnu 2013 odehrály USA pět zápasů v rámci mezinárodního testovacího okna, jeden testovací zápas proti Irsku a čtyři zápasy v rámci IRB Pacific Nations Cup 2013. USA začaly soutěžními zápasy s Kanadou (9-16), Irskem (12-15) a Tongou (9-18), ale skončily dvoucifernými prohrami s Fidži (10-35) a Japonskem (20-38) a propadem na 18. místo v žebříčku. v srpnu 2013 sehrály USA sérii zápasů doma a venku s Kanadou v rámci kvalifikace na Mistrovství světa v ragby 2015. USA prohrály oba zápasy celkovým skóre 20-40, což znamená, že USA musí v roce 2014 hrát s Uruguayí v rámci kvalifikace na RWC 2015. v listopadu 2013 prohrály USA v PPL Parku ve Philadelphii před vyprodaným hledištěm s 18 500 diváky s maorskými All Blacks 19-29.
Na přelomu let 2013 a 2014 podepsala řada amerických hráčů smlouvy na profesionální hraní v zámoří. Z hráčů, kteří byli v březnu 2014 povoláni do amerického národního týmu ke dvěma kvalifikačním zápasům o postup na mistrovství světa v ragby 2015 doma a venku proti Uruguayi, jich 14 z 26 hrálo profesionálně v zámoří, přičemž 10 z nich hrálo profesionálně v Anglii. v průběhu roku 2014 porazili Eagles ve dvou testech Uruguay 59:40 a kvalifikovali se na mistrovství světa v ragby 2015. Během testovacího okna v červnu 2014 sehrály Spojené státy soutěžní zápasy s výše postavenými Skotskem a Japonskem a testovací okno vyvrcholilo vítězstvím 38-35 nad Kanadou. Následně v listopadu 2014 byli Eagles poraženi Novým Zélandem 74:6 v zápase hraném před více než 61 000 diváky na Soldier Field v Chicagu.
Eagles zahájili dlouhou sestavu v přípravě na Světový pohár v ragby 2015 Pacifickým pohárem národů 2015. Dne 18. července USA v úvodním zápase PNC podlehly Samoe 21:16. Tým se odrazil a porazil Japonsko 23:18. V závěrečném přípravném utkání na PNC však Eagles podlehli Tongě 33:19. Ve výsledném zápase o páté místo Orli přehráli soupeře z Kanady 15:13. Bylo to druhé vítězství nad týmem Kanady v řadě. O tři týdny později se Kanada a USA znovu střetly v zahřívacím utkání Světového poháru. Poprvé si Spojené státy připsaly sérii tří vítězství nad týmem Kanady poté, co Kanaďany porazily 41:23. Na cestě k mistrovství světa se USA utkaly s týmem Harlequins z anglické Premiership, kde Američané podlehli hostům 24:19. Eagles se vrátili na hřiště Soldier Field, kde se utkali s australským týmem Wallabies, který se umístil na 2. místě. Američané v poločase prohrávali 14:10. Ve druhém poločase Wallabies využili chyb Američanů a dotáhli zápas do vítězného konce:
Profesionální éra (2016-současnost)Upravit
Profesionální ragbyová organizace (PRO Rugby) zahájila v roce 2016 profesionální soutěž v ragby. Pět týmů odehrálo od dubna do července desetizápasový program. Každý tým PRO Rugby měl kvótu pro zámořské hráče a internacionály U.S. Eagles. V červnovém testu proti Itálii v roce 2015 bylo v základní sestavě amerického národního týmu 14 profesionálů – šest profesionálů z USA a osm profesionálů ze zámoří. PRO Rugby však nemělo dlouhého trvání, soutěž zanikla po pouhé jedné sezóně.
Profesionální ragby se vrátilo v roce 2018 s příchodem Major League Rugby, soutěže sedmi týmů, která probíhá od dubna do začátku července. Hlavní trenér USA Gary Gold povolal na červnové testy 2018 zcela profesionální tým, který čerpal ze směsice hráčů Major League Rugby a zámořských profesionálů. Během červnových testů v roce 2018 porazily Spojené státy Skotsko 30:29 a připsaly si tak první vítězství nad zemí první úrovně od porážky Francie na olympijských hrách v roce 1924. V listopadových testech přidaly USA vítězství nad Kanadou (42:17), Samoou (30:29) a Rumunskem (31:5), čímž si zajistily nejdelší sérii plného počtu vítězství v mezinárodních testech v historii týmu (10). Tuto sérii ukončila porážka s Irskem v Dublinu. V prvním zápase na mistrovství světa v ragby 2019 podlehli Anglii (45:7).
.