S písničkou, která nám uvízne v hlavě, tzv. ušním červem, se pravidelně setkává více než 90 % z nás. V posledních zhruba 10 letech se tímto jevem začali zabývat vědci, kteří zkoumají například to, jak se zkušenost s ušním červem liší v závislosti na osobnostních rysech člověka a jak se nechtěného ušního červa zbavit. Tento výzkum odhalil řadu důležitých výsledků, ale jedna otázka zůstává stále ne zcela zodpovězena: jak se nám písně vůbec dostanou do hlavy?
Existuje řada důvodů, proč se píseň může objevit jako ušní červ, které mají jen málo společného se samotnou hudbou. Například průzkum ukázal, že ušní červi jsou běžně připisováni nedávnému nebo opakovanému poslechu písně. Někteří účastníci této studie také uváděli, že ušní červy vyvolávají paměťové asociace, například slovo nebo obrázek, který jim připomíná text písně – já jsem tuto zkušenost zažil několikrát při zaslechnutí slova „deštník“.
Dále víme, že vliv může mít i nálada – někteří lidé uváděli, že když jsou ve stresu, mají vždy stejného ušního červa, nebo že lidé zažívají ušního červa v rychlém tempu, když jsou ve velmi bdělé náladě. K tomu samozřejmě přispívá i znalost písně. U písní, které neznáte příliš dobře, je méně pravděpodobné, že se objeví jako ušní červi, možná proto, že melodie pro ušní červy musí být naučené na vysoké úrovni, aby je mozek dokázal spontánně přehrávat bez záměrného úsilí.
Co hudba?
Přes tuto řadu mimohudebních faktorů se výzkumníci dosud podrobněji nezabývali běžným anekdotickým přesvědčením, že určité vlastnosti samotné hudby mohou způsobit, že píseň bude „chytlavější“ nebo náchylnější k tomu, aby člověku uvízla v hlavě. Výzkum, který jsem nedávno publikoval se svými kolegy Danielem Müllensiefenem, Sebastianem Funnelem a Lauren Stewartovou, však představuje první rozsáhlou studii, která konkrétně zkoumala hudební vlastnosti, jež mohou zvyšovat „ušní červivost“ hudební skladby.
V této studii jsme provedli průzkum mezi 3 000 lidmi a ptali se jich, které skladby jim nejčastěji způsobují ušní červy. Na základě toho jsme mohli sestavit seznam „nejznámějších ušních červů“ z let 2010-2013 (kdy byl průzkum proveden). Tato konkrétní studie se zaměřila výhradně na popovou hudbu, i když doufáme, že v budoucnu tuto práci rozšíříme i na další žánry. Seznam je následující:
-
Bad Romance od Lady Gaga
-
Can’t Get You Out Of My Head od Kylie Minogue
-
Don’t Stop Believing od Journey
-
Somebody That I Used To Know od Gotye
-
Moves Like Jagger od Maroon 5
-
California Gurls od Katy Perry
-
Bohemian Rhapsody od Queen
-
Alejandro od Lady Gaga
-
Poker Face od Lady Gaga
-
Single Ladies od Beyoncé / Rolling in the Deep od Adele (shodně na 10. místě)
Kdysi jsme měli tento seznam nejlepších ušních červů, vzali jsme 100 nejlepších skladeb a vytvořili srovnatelný soubor 100 skladeb, které účastníci našeho průzkumu nikdy jako ušní červy neoznačili. Dbali jsme na to, aby naše skladby, které nejsou ušními červy, byly od podobných interpretů a dosáhly podobné popularity, měřeno podle britských hudebních žebříčků, protože víme, že nedávné slyšení a znalost skladby může mít vliv na to, zda se stane ušním červem. Takže například skladba Bad Romance od Lady Gaga byla porovnána se skladbou Just Dance – další populární písní Lady Gaga, kterou v průzkumu nikdo jako ušního červa neoznačil.
Poté jsme porovnávali ušní červy s písněmi, které ušními červy nejsou, z hlediska více než 80 znaků, včetně takových, jako je rozsah výšek, obsah intervalů a rytmická variabilita.
Vlastnosti ušních červů
Zjistili jsme, že tři melodické vlastnosti jsou klíčové pro předpověď, zda byla píseň označena jako ušní červ:
-
Tempo: Melodie ušních červů měly tendenci mít rychlejší tempo (rychlost) než melodie, které ušními červy nejsou. Myšlenka, že náš mozek nám rád předhazuje melodie v rychlém tempu častěji než pomalé melodie, by mohla být způsobena vztahem mezi pohybem a ušními červy – mnoho lidí dostává ušní červy, když se věnují pravidelnému pohybu, jako je chůze, běh nebo čištění zubů.
-
Generické melodické tvary: Ušní červy mají tendenci mít celkově obecnější melodické kontury (tvary) než písně, které ušní červy nemají. Příkladem velmi časté melodické kontury je stoupající vzor následovaný klesajícím, jak je vidět v první části písně Twinkle, Twinkle Little Star a mnoha dalších dětských říkadel, stejně jako v refrénu písně Bad Romance. Existence obecného melodického tvaru může našemu mozku pomoci, aby si mohl píseň snadněji vybavit a v duchu si ji nacvičit.
-
Neobvyklé intervalové vzory: Melodie pro ušní červy měly také tendenci mít některé jedinečné intervaly, například větší počet skoků nebo občas větší skok, než se očekává v „průměrné popové písni“. Myšlenka, že earwormové melodie musí být obecně snadno zapamatovatelné z hlediska melodického tvaru, ale zároveň musí obsahovat některé jedinečné vzorce intervalů, by mohla být způsobena tím, že mozek hledá jakousi „zlatou střední“ úroveň složitosti melodie – melodii, která není příliš jednoduchá, ale ani příliš složitá na zapamatování.
Proč by nás tedy mělo zajímat, díky čemu nám některé písně utkví v hlavě více než jiné?
Výzkum ušních červů nám může pomoci získat informace o tom, jak a proč náš mozek tráví až 40 % dne myšlenkami, které nesouvisejí s naším aktuálním úkolem. Probíhající výzkum zkoumá, zda ušní červi mohou v našem životě sloužit nějakému funkčnímu účelu, například nám pomáhají zapamatovat si nově naučenou hudbu nebo regulovat naše nálady během dne.
Výzkum příčin a „léků“ na ušní červy může mít také klinické využití, protože pomáhá lidem trpícím stavy známými jako „hudební obsese“ nebo „hudební halucinace“ předcházet obzvláště problematickým případům imaginárních melodií nebo je zmírňovat.
A možná by tyto faktory mohly být v budoucnu užitečné pro začínající skladatele, kteří chtějí vytvořit dokonalou píseň pro ušní červy.