Negativní zážitky z dětství mohou nastavit náš mozek tak, aby neustále cítil nebezpečí a strach, říká psychiatr a odborník na traumatický stres Bessel van der Kolk. Je autorem nedávno vydané knihy The Body Keeps the Score: Brain, Mind, and Body in the Healing of Trauma.
/
Side Effects Public Media je zpravodajská spolupráce zaměřená na veřejné zdraví. Více našich reportáží o dětských traumatech a posttraumatické stresové poruše najdete zde.
Zpráva Právnické fakulty Univerzity v San Diegu zjistila, že v roce 2013 se obětí zneužívání a zanedbávání stalo přibližně 686 000 dětí. Traumatické události z dětství mohou vést k problémům s duševním zdravím a chováním v pozdějším věku, vysvětluje psychiatr Bessel van der Kolk, autor nedávno vydané knihy The Body Keeps the Score: Brain, Mind, and Body in the Healing of Trauma.
Související: Dětský mozek je doslova formován traumatickými zážitky, což může v dospělosti vést k problémům s hněvem, závislostmi a dokonce i k trestné činnosti, říká van der Kolk: Jak dva profesoři pomáhají dětem vyrovnat se s násilím
Dětský mozek je doslova formován traumatickými zážitky, což může vést k problémům s hněvem, závislostmi a dokonce i k trestné činnosti. O jeho knize s ním hovořila Barbara Lewisová, která se podílí na projektu Side Effects.
Barbara Lewisová:
Dr. Bessel van der Kolk: Mohou psychicky traumatické události změnit fyzickou strukturu mozku? Ano, mohou změnit spojení a aktivace v mozku. Utvářejí mozek.
Lidský mozek je sociální orgán, který je utvářen zkušenostmi a který je utvářen tak, aby reagoval na zkušenosti, které prožíváte. Takže zejména na počátku života, pokud jste v neustálém stavu hrůzy; váš mozek je utvářen tak, aby byl ve střehu před nebezpečím a snažil se, aby tyto hrozné pocity zmizely.
Mozog je velmi zmatený. A to vede k problémům s nadměrným hněvem, nadměrným uzavíráním se do sebe a děláním věcí, jako je užívání drog, aby se cítil lépe. Tyto věci jsou téměř vždy důsledkem toho, že mozek je nastaven tak, aby se cítil v nebezpečí a ve strachu.
Když dospějete a získáte stabilnější mozek, tyto rané traumatické události mohou stále způsobit změny, které způsobí, že budete hyperaktivní vůči nebezpečí a hypoaktivní vůči radostem každodenního života.
Další informace: Pěstouni jsou nejlepší terapií pro traumatizované děti v systému.
BL: Takže říkáte, že dětský mozek je mnohem tvárnější než mozek dospělého člověka?“
BK: Dětský mozek prakticky neexistuje. Je formován zkušenostmi. Takže ano, je extrémně tvárný.
BL: Jaký je mechanismus, kterým traumatické události mění mozek?
BK: Mozek je formován zpětnou vazbou z prostředí. Je to hluboce vztahová část našeho těla.
Ve zdravém vývojovém prostředí mozek získává pocit potěšení, zapojení a zkoumání. Váš mozek se otevírá učení, vidění, hromadění informací, navazování přátelství.
Jestliže jste například v dětském domově a nikdo se vás nedotýká a nevidí vás, celé části vašeho mozku se sotva vyvíjejí; a tak se z vás stane dospělý člověk, který je mimo, který se nedokáže spojit s ostatními lidmi, který nedokáže cítit pocit sebe sama, pocit radosti. Pokud narážíte jen na nebezpečí a strach, váš mozek se zasekne jen na ochraně před nebezpečím a strachem.
Související: Některé zážitky z raného dětství formují dospělý život, ale které?
BL: Má trauma na děti zcela jiný vliv než na dospělé?“
BK: Ano, kvůli vývojovým problémům. Když jste dospělý a život k vám byl dobrý, a pak se stane něco špatného, tak to jakoby poškodí malý kousek celé struktury. Ale toxický stres v dětství způsobený opuštěním nebo chronickým násilím má všudypřítomné účinky na schopnost věnovat pozornost, učit se, vnímat, odkud přicházejí ostatní lidé, a to skutečně vytváří spoušť v celém sociálním prostředí.
A to vede ke kriminalitě a drogové závislosti a chronickým nemocem, k tomu, že lidé chodí do vězení a trauma se opakuje v další generaci.
BL: Existují účinná řešení traumatu z dětství?
BK: Je obtížné se s ním vypořádat, ale ne nemožné.
Jednou z věcí, kterou můžeme udělat – a která není až tak prozkoumaná, protože na ni nebylo tolik finančních prostředků – je neurofeedback, kdy můžete lidem skutečně pomoci přepojit zapojení jejich mozkových struktur.
Další metodou je umístit lidi do bezpečného prostředí a pomoci jim vytvořit v sobě pocit bezpečí. A k tomu můžete využít jednoduché věci, jako je držení a houpání.
Právě jsme provedli studii o józe pro lidi s posttraumatickou stresovou poruchou. Zjistili jsme, že jóga je účinnější než jakýkoli lék, který lidé dosud studovali. To neznamená, že ji jóga vyléčí, ale jóga přináší podstatný rozdíl správným směrem.
Péče informovaná o traumatu:
BL: Co na józe pomáhá?
BK: Jde o to, abyste se stali bezpečnými a mohli cítit to, co cítíte. Když jste traumatizovaní, bojíte se toho, co cítíte, protože váš pocit je vždy hrůza, strach nebo bezmoc. Myslím, že tyto techniky založené na těle vám pomáhají cítit, co se děje ve vašem těle, a dýchat do toho a neutíkat před tím. Naučíte se tak spřátelit se svým prožíváním.