Terapie kmenovými buňkami může mít přínos v nahrazení a opravě poškozených nervových buněk produkujících dopamin v mozku. To již bylo zjištěno ve studii, kterou provedla Neelam K.Venkataramana a její kolegové. Do prospektivní, nekontrolované, pilotní studie jednostranné transplantace autologních mezenchymálních kmenových buněk kostní dřeně (BM-MSC) v jedné dávce bylo zařazeno sedm pacientů s PD ve věku 22 až 62 let s průměrnou dobou trvání onemocnění 14,7 ± 7,56 let. Pacienti byli sledováni po dobu 36 měsíců po transplantaci, u 3 ze 7 pacientů došlo k významnému zlepšení na stupnici UPDRS (Unified Parkinson’s Disease Rating Scale) o 38 %.
Podle Medical News Today „V současné době nejběžnější terapie využívá lék levodopa ke stimulaci produkce dopaminu v určitých neuronech spojených s motorickými schopnostmi. Tyto dopaminergní neurony se nacházejí v nigrostriatální dráze, což je mozkový okruh, který spojuje neurony v substantia nigra pars compacta s dorzálním striatem. Levodopa má však širokou škálu vedlejších účinků, od fyziologických až po psychologické. Také z dlouhodobého hlediska je přínos těchto dopaminergních léků omezený. Vědci tedy musí přijít s účinnějšími strategiemi, jak napravit poškození mozku, které Parkinsonova choroba způsobuje.“
V DVC Stem zaznamenáváme slibné výsledky s mezenchymálními kmenovými buňkami získanými z pupečníkové tkáně, počet a životaschopnost buněk se do značné míry zvýšila, takže léčba je účinnější než léčba získaná z kostní dřeně, která se používala na začátku roku 2010. Vývoj těchto pokročilých buněčných terapií umožňuje bojovat proti progresi onemocnění bez následných motorických komplikací.
Co je Parkinsonova choroba (PN)?
Parkinsonova choroba je degenerativní onemocnění nervového systému, které ovlivňuje pohyb člověka. Příznaky často začínají poměrně pozvolna, drobnými problémy, jako je drobný třes v rámci končetin (rukou). V současné době neexistuje žádný lék na Parkinsonovu nemoc (PN), ale některé léky mají schopnost pomáhat zvládat příznaky. Někteří lékaři mohou k řešení některých příznaků doporučit také chirurgický zákrok, který zahrnuje regulaci určitých oblastí mozku.
Jaké jsou příznaky Parkinsonovy nemoci (PD)?
Parkinsonova nemoc (PD) může zahrnovat celou řadu příznaků, které se u postižené populace liší závažností a typem. Časné příznaky onemocnění mohou někdy zůstat nepovšimnuty, ale s postupujícím onemocněním lze tyto příznaky očekávat:
- Ztížené mluvení
- Ztížené psaní
- Ztráta automatických pohybů (charakterizovaná neschopností mrkat, usmívat se nebo provádět běžné řečové praktiky těla)
- Zpomalený celkový pohyb (což činí každodenní úkony časově náročnějšími)
- Svalová ztuhlost
- Třes nebo třes
Co způsobuje Parkinsonovu chorobu?
Parkinsonova nemoc je způsobena úbytkem (nebo poškozením) nervových buněk v mozku. Tato ztráta nervových buněk v mozku má za následek snížení množství vytvářeného dopaminu, který funguje jako posel mezi částmi mozku, které ovládají dobrovolné a mimovolní pohyby. Bez tohoto důležitého spojení tedy váš mozek začne ztrácet schopnost účinně ovládat pohyb. V současné době není známo, co způsobuje poškození nervových buněk spojené s Parkinsonovou nemocí (PN). V současné době se předpokládá, že při úbytku nervových buněk mohou hrát roli jak faktory prostředí, tak i genetické faktory.
Parkinsonova choroba je celoživotní onemocnění, které může výrazně zhoršit schopnost každodenních funkcí člověka. Tradiční léčba řeší pouze příznaky onemocnění, ale vědci jsou nadšeni možnostmi některých genových terapií a terapií kmenovými buňkami, které mohou mít schopnost zvrátit poškození a zastavit progresi onemocnění.
Co jsou to tedy kmenové buňky?
Kmenové buňky jsou buňky, které se v těle ještě nespecializovaly, což znamená, že z nich nevyrostl určitý typ buňky s konkrétní funkcí (např. svalová buňka, kožní buňka atd.). Z kmenové buňky se v lidském těle může stát mnoho různých typů buněk. Proces, při kterém se kmenové buňky stávají novými typy buněk, se nazývá diferenciace. Tento proces je nejdůležitějším aspektem terapie kmenovými buňkami, protože se z buněk stává typ buněk potřebný pro uzdravení vašeho těla. Kmenové buňky jsou také samoreplikující se. To jim umožňuje množit se na identické kopie kmenových buněk, které již v těle prošly diferenciací. Pokud by se například kmenové buňky použily k léčbě neurologického poranění, mohly by se buňky podané během léčby stát nervovými buňkami a poté se samy replikovat a vytvářet exponenciálně více nervových buněk. To v průběhu času výrazně zvyšuje účinnost léčby kmenovými buňkami.
Kmenové buňky pro Parkinsonovu chorobu jsou bezpečné
Podle Venkataramana a jeho kolegů „bylo zjištěno subjektivní zlepšení příznaků, jako je výraz obličeje, chůze a epizody zamrznutí; 2 pacientům se výrazně snížily dávky léků na PD. Tyto výsledky naznačují, že náš protokol se zdá být bezpečný a po transplantaci kmenových buněk u pacientů s PD se nevyskytly žádné závažné nežádoucí příhody.“
Jak uvádí studie Briana Snydera z roku 2005,
Kmenové buňky nabízejí potenciál poskytnout prakticky neomezenou zásobu optimalizovaných dopaminergních neuronů, které mohou přinést větší výhody ve srovnání s transplantací fetálního mezencefalu. Nyní bylo prokázáno, že kmenové buňky jsou schopny diferenciace na dopaminergní neurony, které poskytují výhody po transplantaci na zvířecích modelech Parkinsonovy choroby.
Další informace o protokolu DVC Stem pro Parkinsonovu chorobu (PD) naleznete zde: https://www.dvcstem.com/conditions/parkinsons