Teorie her – definice
Teorii her poprvé aplikoval na ekonomii maďarský matematik a ekonom John von Neumann (1903-1957).
Nejvýznamnějšího přínosu dosáhl během svého působení na Princetonské univerzitě, kde se ve spolupráci s Oskarem Morgensternem stal spoluautorem nesmírně vlivné a průkopnické knihy Theory of Games and Economic Behavior (1944) Princeton University Press.
Stručně řečeno, teorie her je studium toho, jak jednotlivci (nebo organizace) uplatňují strategii, aby dosáhli výsledku, který je pro ně výhodný – konkrétně výplaty.
Hráči, výplaty a strategie
Hry mají tři základní složky – hráče, výplaty (například výhra, prohra, remíza) a strategie. Teorie her byla aplikována na ekonomické transakce právě proto, že ekonomické transakce obsahují všechny tři složky – hráče, včetně spotřebitelů a výrobců, výplaty, jako je získání většího užitku (v případě spotřebitelů) nebo získání většího zisku, většího podílu na trhu nebo snížení rizika ztráty (v případě firem), a strategie, jako je předvídání, jak budou spotřebitelé nebo jiné firmy reagovat na rozhodnutí přijatá firmami.
Maximaxové a maximinové strategie
Vzájemná závislost a nejistota
Při aplikaci na podnikovou ekonomiku se teorie her pokouší vysvětlit chování vzájemně závislých firem působících v podmínkách nejistoty. Jedna z konkrétních aplikací v podnikové ekonomice zahrnuje pochopení toho, jak a proč se oligopolisté rozhodují při sledování svých cílů – například zda si budou konkurovat, nebo se spolčí, nebo zda zvýší či sníží cenu.
Teorii her mohou využívat také regulační orgány při rozhodování o regulaci a při posuzování pravděpodobného vlivu pokut nebo sankcí na chování firem.
-
Přečtěte si více o teorii her
-
Vězňovo dilema
.