Pamatuju si, jak mi kdysi někdo řekl, že obočí by mělo být „sestry, ne dvojčata“. O nějaký čas později mi někdo jiný řekl, že obočí by mělo být „dvojčata, ne sestry“. Ve svém zmatku jsem nikdy nedovolila, aby se někdo jiný dotkl toho mého. Vlastně jsem si je poslední dva roky ani sama nedělala. Když se ale jednoho dne někdo v kanceláři zmínil o tom, že odchází na obočí, byla jsem upřímně zvědavá. Lidé si nechávají obočí upravovat pořád, ale přísahám, že jsem o tom nikdy nic neslyšela. Ani bych nevěděla, kde začít. Nechat si udělat obočí je umění – prostě jsem na to musela přijít.
Takže jsem v investigativním duchu zavolala Danielle Vincentové. Jako interní specialistku na obočí společnosti Tenoverten a zakladatelku Kimiko Beauty mi ji doporučila většina obyvatel dolního Manhattanu. A byla jsem ráda, že jsem se zeptala, protože má náhodou velmi užitečný návod ve třech krocích, jak zjistit, kde začít. Rozhodně si ho přečtěte jako první. Trhání až jako druhé.
„Odložte pinzetu.“
„Když přijde klient, je ideální, když má za sebou alespoň šest až osm týdnů růstu – minimálně. Více je lepší. Pokud jste hodně odstraňovali, může to trvat i rok. Nechat je růst může být trochu bolestivé, ale je to první věc, kterou chcete udělat, abyste opravdu získali co největší hodnotu a nejlepší možné obočí.“
Buďte vybíraví.
„Orientujte se ve výzkumu. Najděte si specialistu, jehož estetika se shoduje s tou vaší. Existuje tolik „specialistů na obočí“ a ne všichni z nich budou mít stejnou vizi vašeho obočí jako vy. Moje estetika je velmi plná a přirozená a v podstatě taková, s jakou jste se narodili – jsem něco jako anti-instagramová estetika obočí. Nemám ráda, když obočí chodí do místnosti před vámi. Nemělo by vyskakovat, ale naopak by mělo skutečně rámovat obličej.“
Přineste si s sebou fotku (sebe sama)!“
„Stejně jako u kadeřníka chcete být opravdu co nejvíc popisní. Můžete buď přinést fotografie, přičemž mějte na paměti, že ne každé obočí je dosažitelné pro každého. Pokud si přinesete fotografii obočí z doby před dospíváním, pomůže to tak trochu navést odborníka na vaše přirozené obočí. Nakonec, se správným tvarem se rodíme. Každopádně věnujte hodně času tomu, abyste si o tom promluvili.“
Jakmile je vaše schůzka naplánována, může se stát několik věcí. První je proces tvarování. „Opravdu dávám přednost pinzetě před depilací voskem“. Danielle říká. „Každý chloupek se počítá – když jdete na vosk, opravdu to není tak přesné. Pak si také můžete tak nějak stanovit, kam chcete obočí nakonec vést. Často nejde o to, co vyndáte, ale o to, co necháte.“ Pak tónování: „Tak, tak užitečné. Máte všechny ty malé chloupky, které jsou světlejší než zbytek, takže když tónujete, zvýrazníte tyto chloupky a dáte si mnohem více práce.“
A mezi schůzkami? „Obvykle klientky mezi jednotlivými schůzkami požádám, aby pinzetu odložily úplně. Tak může proces pokračovat – pracujeme na růstu v určitých úsecích. Je to taková legrace, protože mezi jádrem obočí a jedním chloupkem necháme mírnou mezeru, a to podporuje růst dalšího chloupku mezi nimi. Působí to neintuitivně, ale rozhodně to funguje.“
-jak řekla Anna Jube
Viz také: Vše, co byste měli vědět, než si necháte prodloužit řasy
.