Poznámka ode mě: Než si přečtete tuto úvahu, chtěl bych vysvětlit několik bodů.
1) Program na zlepšení stavu jelení zvěře (DRIP) stále existuje. A každý stát má program podobný DRIP. Možná se nejmenuje DRIP, ale programy podobné DRIP existují po celých USA.
2) Zde je podrobné vysvětlení lovu podle pohlaví. Kdybychom neměli lov založený na pohlaví, byl by poměr samců a samic jelenů vyrovnaný. Pokud by tedy někdo vzal vzorovou skupinu deseti jelenů – kdekoli -, bylo by v ní pět samců a pět samic. Pět samců by oplodnilo pět samic, které by pak porodily pět potomků. Avšak po desetiletích zabíjení velkých jelenů pro jejich velké hřbety máme nyní poměr 7:3, 8:2 nebo 9:1 SOBEC k samci. Vezměme si poměr 7:3. Nyní máme tři samce, kteří oplodní sedm samic (víme, že samci mohou oplodnit tolik samic, s kolika přijdou do styku). Pak sedm samic porodí sedm potomků, což znamená, že na jednu výběrovou skupinu deseti jelenů připadají minimálně dvě mláďata navíc v důsledku lovu podle pohlaví. Ale pojďme ještě dál. Biologové divoké zvěře potvrdili, že když jeleni a další zvířata (včetně lidí v době války) cítí, že je jejich populace decimována, jako je tomu po skončení lovecké sezóny, většina všech samic rodí dvojčata nebo trojčata. Vezměme si tedy scénář s dvojčaty. Sedm samic nyní rodí 14 mláďat místo původních pěti (kdyby naše společnost nelovila), čímž vzniká 9 MIMOŘÁDNÝCH mláďat na vzorovou skupinu 10 jelenů. Když tyto děti navíc vynásobíte na celé stádo v Michiganu, získáte každý rok „navíc“ 500 000 až 700 000 jelenů. A hádejte, kolik se každoročně vydá loveckých licencí? Hádáte správně, 500 000 až 700 000. Navíc tak stádo v Michiganu vzrostlo z 500 000 kusů v 70. letech minulého století na dnešní téměř dva miliony. Tento scénář platí v každém státě, přičemž počty se v jednotlivých státech liší jen nepatrně.
3) Jedinou záminkou k zabíjení a pojídání zvířat by byla čistě snaha o přežití. Tento scénář je však vzácný. Napadají mě Inuité, kteří žijí v ledovém prostředí (proto jsem nikdy nejel na Aljašku přednášet). Nikdy nepochopím, proč lidé, kteří žijí v NEledovém nebo NEpouštním prostředí, loví, zabíjejí a jedí maso zvířat. Zvyk, tradice, pohodlí nebo chuť jsou neplatné, barbarské důvody k ubližování zvířatům. VRAŽDĚNÍ a KOMODIFIKACE zvířat jsou zločiny. Vražda je vraždou bez ohledu na to, zda oběti stojí vzpřímeně, chodí po čtyřech, mají srst, peří, rohy, zobáky nebo žábry. Jediným ospravedlněním vraždy je sebeobrana a zástupná sebeobrana (obrana jiných, kteří se nemohou bránit sami). Komodifikace je, když lidé dělají ze zvířat neživé předměty a nedokážou v nich vidět nic jiného. Z krav se staly boty, aktovky a hamburgery. Ze slepic se staly kbelíky s křídly. Z jelenů se stali nedobrovolní účastníci krvežíznivého sportu a z nich pak nástěnné trofeje s těžkými hlavami a zvěřinové hamburgery.
4) Když se s lidmi zachází tak, jak lovci zacházejí se zvířaty, lidé křičí „holocaust!“, „genocida!“, „masakr!“ a „krvavá vražda!“. Podle myšlení lovců jsou však zvířata „zvěř“, která si zaslouží být zabita. Tato „hra“ postrádá racionální myšlení, slušnost a laskavost. Je to upřímně řečeno sociopatické chování . Více než 25 let jsem sledoval pořady o lovu a rybaření na ESPN. Jako sportovní závislák musím čekat, až o víkendu ráno skončí krvavé pořady, než se začnou vysílat GENIÁLNÍ sportovní pořady. V hlasech lovců slyším vzrušení, než stisknou spoušť nebo vystřelí šíp. Není třeba si vymýšlet skutečné důvody lovu jelenů nebo jakéhokoli jiného momentu zabíjení zvířat. Lov a rybaření jsou prostě a jednoduše krvavé sporty. Navíc lovci nejsou zproštěni viny za své zabíjení jen proto, že to dělají sami. Jejich zabíjení ve skutečnosti činí lovce přímo odpovědnými, na rozdíl od lidí, kteří si kupují maso v supermarketu. Ti jsou pouze spolupachateli, kteří platí někomu jinému, aby páchal zločiny. Kupovat zabití někoho jiného je stále jednoznačně špatné a zlé, ale přímé zabíjení a ubližování vykazuje více psychotického chování, než by mohl vykazovat někdo, kdo nemůže nebo by nechtěl přímo ubližovat a zabíjet.
Lovci jsou teroristy zvířecího světa
Gary Yourofsky
Následující esej byla publikována jako úvodník v The Detroit News 20. dubna 2001. Následně vyšel v knize Hunting:
Jsem zakladatelem a prezidentem nejotevřenější a nejnekompromisnější michiganské humanitární organizace ADAPTT. Téměř 80 středních a vysokých škol mě pozvalo, abych vzdělával a poučoval studenty o osvobození zvířat, etice, spravedlnosti a laskavosti.
Než vyvrátím každou loveckou lež, dovolte mi začít dvěma citáty některých známých aktivistů za práva zvířat.
První je od Mohandase Gándhího. „Život jehněte není o nic méně cenný než život lidské bytosti. Čím je zvíře bezmocnější, tím větší má nárok na ochranu před lidmi, před jejich krutostí.“
Druhý citát pochází od velkého filozofa Pythagora. „Dokud bude lidstvo bezohledným ničitelem jiných bytostí, nikdy nepoznáme zdraví ani mír. Dokud totiž budou lidé masakrovat zvířata, budou se zabíjet navzájem. Vskutku ti, kdo zasévají sémě vraždy a bolesti, nikdy nesklidí radost a lásku.“
Nyní, v rozporu s růžovým obrazem, který si o sobě lovci vždycky malují – ušlechtilý lovec, čestný lovec, starostlivý lovec, starostlivý lovec – projděme si krátký seznam ušlechtilých loveckých přísloví:
- Střílet víc a střílet častěji, jsem závislý na hromádce střev, mlátit je a skládat je, žít, abych lovil/lovit, abych žil a zabíjet dál.
- A co třeba tento výrok Teda Nugenta, nejvyhlášenějšího zabijáka zvířat na světě a hrdiny snad každého lovce: „Přispívám k mrtvé zimě a sténání ticha, krvavé stopy jsou hudbou pro mé uši. Jsem závislý na hromádkách střev. To prase o mně nevědělo. Je to můj kopanec. Rád šacuju zvířata. Je to rock’n’rollová síla.“ (World Bowhunter’s Magazine, Volume 1, Number 4, May 1990, page 12)
Pro ochránce práv zvířat je těžké diskutovat o pravdě o lovu, když se neustále setkáváme se lží o přelidnění, lží o laskavosti a lží o vědě.
ADAPTT má plné zuby lovců, jejich vládních kumpánů a všech jejich chorých mentalit. Takzvaní „odborníci“, kteří pracují pro DNR a NRC, nejsou „odborníci“. Jsou to lovci a příznivci lovu.
A lov není zdravá věda. Je to jen zdravá zábava pro nesolidní jedince, kteří se dopouštějí zbabělých činů. A zdá se mi, že každý zdravý člověk, který má alespoň špetku zdravého rozumu, by tuto zdravou pravdu pochopil.
Pro uklidnění lovců začala DNR v roce 1971 vážně usilovat o změnu stavu „starých lesů“ v Michiganu. V té době tam bylo asi 500 000 jelenů, což ke spokojenosti lovců nestačilo. Proto DNR zavedla Program na zlepšení stavu jelení zvěře známý jako DRIP, který požadoval vykácení 1,2 milionu akrů lesa, čímž se vytvořila dostupnější potravní nabídka pro jeleny a dále se stimulovala reprodukce. DNR také vždy vydávala neúměrný počet licencí na zabíjení jeleních samců, protože zabíjení samců namísto samic způsobuje, že se vnitřní reprodukční mechanismus samic rozbíjí. Ta pak nakonec rodí dvojčata a dokonce trojčata, aby se druh udržel v chodu.
Program DRIP a lov na základě pohlaví způsobil, že se stádo jelenů v loňském roce ustálilo na zhruba 2 milionech kusů.
Pro zajímavost, lovci způsobují zvýšený počet autonehod s jeleny a přispívají ke škodám na úrodě.
V roce 1972 došlo k 10 742 srážkám jelenů s auty. V loňském roce jich bylo asi 70 000. Jé, já myslel, že myslivci loví proto, aby snížili počet srážek jelenů s auty? V roce 1996 The Michigan Farm Bureau dokonce pohrozil, že podá hromadnou žalobu na DNR za to, že vychází vstříc výhradně potřebám lovců.
Mimochodem, když se v průběhu let neustále zvyšoval počet srážek jelenů s auty a poškozování úrody, zde je vyjádření Davea Arnolda, vedoucího pracovníka DNR, pro The Detroit Free Press z 1. ledna 1980: „Neztrácejte ze zřetele účel programu. Když se DNR před několika lety rozhodlo, že se pokusí zvýšit stádo na zhruba milion kusů, věděli jsme, že se zvýší počet srážek s automobily a škody na úrodě.“
Tady je, co Ned Caveney, státní lesník DNR, řekl 26. května 1991 novinám Northwoods Call a Charlevoix: „V Michiganu manipulujeme s lesním prostředím tak, že vytváříme úžasně nepřirozené počty jelenů — v některých letech až dva miliony těchto zvířat. To se pravděpodobně blíží dvěma milionům, které existovaly předtím, než se do toho vložil člověk.“
V 90. letech vytvořil pro-lovecký guvernér John Engler The Hunting and Heritage Task Force s cílem rozšířit možnosti lovu a rybolovu pro veřejnost, což je stejný důvod, proč existuje U.S. Fish and Wildlife Service. Mimochodem, USFWS nabízí 290 loveckých programů a 307 rybářských programů na 514 národních útočištích volně žijící zvěře po celých USA. 6. odstavec Englerova výnosu Hunting and Heritage Task Force uvádí následující: „Michigan sice nabízí široké možnosti lovu a rybolovu, ale pro podporu účasti by se dalo udělat více, zejména v centrech s vysokým počtem obyvatel. Všechny divize DNR by měly spolupracovat a zpřístupnit lov a rybolov na veřejných i soukromých pozemcích. Tam, kde je to možné, rozšiřovat možnosti lovu a rybolovu v rámci městských parků a rekreačních oblastí.“
To byl jediný účel nedávného zabíjení jelenů v našich metroparcích. Ne proto, že jeleni sežrali všechny rostliny trilií. Rada komisařů HCMA by nepoznala rozdíl mezi triliem a héliem. Navíc lidé jsou jediná zvířata, která ničí půdu a berou si více, než potřebují.
K zabíjení v metroparcích nedošlo proto, že by myslivci chtěli darovat jídlo hladovějícím. To je jen chytrý PR trik, který se snaží nasadit svatozář těm, kdo vraždí zvířata pro zábavu. Mnohem úspornější je krmit hladové lidi špagetami a smaženým tofu, a navíc tak můžete nakrmit více lidí.
Každý musí pochopit, že management divoké zvěře je iluzorní koncept vytvořený zhruba před 100 lety. Nic takového jako management divoké přírody neexistuje. Lidé nemohou řídit přírodu. Jediné hospodaření, které by lidé měli provádět, je hospodařit tak, že nebudou zasahovat do prostoru zvířat.
A ještě jednou: je nespravedlivé, hloupé a zavrženíhodné, že DNR a NRC – složené výhradně z lovců a příznivců myslivosti – rozhodují o osudu divokých zvířat. To by bylo podobné, jako kdybychom dovolili pedofilům psát zákony na ochranu dětí a misogynům z pera zákony o domácím násilí?“
Jí lovci své úlovky? Ano. Ale loví lovci pro potravu? Ne! Loví pro vzrušení ze zabití. Dostává se jim vzrušení. Super dávku adrenalinu. Je to touha po krvi a dominanci. Je to arogance a sobectví. Je to nenávist a brutalita. Je to hanba a krutost. Je to vražda a je to obscénní.
Myslivci se vždycky vymlouvají na to, že jeleni během zimy zemřou hlady, jako by hladovění nebylo přirozeným procesem a způsobem, jakým příroda kontroluje populaci a jak funguje ekosystém.
Hladovění jelenů poskytuje potravu mrchožroutům a je to způsob, jakým příroda vyřazuje nemocná zvířata a umožňuje reprodukci těm nejsilnějším.
Kule do hlavy nebo šíp do hrudi není řešením hladovění. Ale navíc myslivci nestřílejí ani hladovějící jeleny. Nejsou z nich dobré trofeje a nemají spoustu masa.
Vyzývám každého, aby mi ukázal fotografii jednoho lovce, který loni zastřelil jednoho vyhublého jelena. Jen jednoho. Lovci střílejí velké jeleny s velkými stojáky pro velké trofeje. Podívejte se na jejich televizní pořady na PBS a ESPN a TNN. O ničem jiném nemluví – o velkých hřbetech a velkých trofejích.
17. dubna 1989 Nugent v deníku The Free Press řekl o lovu toto: „Nelovím pro maso. Lovím proto, abych lovil.“
V roce 1990 Nugent v časopise World Bowhunters Magazine uvedl následující: „
Pro záznam: Nikdo neloví jen proto, aby dal na stůl maso, protože je to příliš drahé, časově náročné a extrémně nedůsledné.“
Pro záznam: Nikdy jsem nevyhrožoval, že ublížím něčímu dítěti kvůli nedávnému zabíjení jelenů v našich metroparcích. Vyhrožoval jsem, že se za jeleny zastřelím a vytvořím vlastní policejní jednotku na ochranu jelenů před myslivci. Ale vyzval jsem asi šest vyčůraných lovců zabíjejících zvířata, aby mi ukázali, jací jsou „drsňáci“. Chtěl jsem s těmito tyrany bojovat a postavit je na jejich místo. Bohužel jako obvykle odmítli mou výzvu přijmout. Jestli jsem se za šest let intenzivního aktivismu něco naučil, tak to, že násilníci na zvířatech jsou zbabělci, kteří by nikdy nebojovali s někým, kdo by jim to oplatil.
Chcete-li získat více informací o odvětví myslivosti, přečtěte si článek Jak jsou jeleni obhospodařováni státními agenturami pro ochranu přírody
.