Téma je všudypřítomná myšlenka prezentovaná v literárním díle. Témata v Cizinci, mistrovském díle Alberta Camuse. Román představuje dilema absurdity a také ukazuje temné stránky lidské povahy, jako je lhostejnost a necitlivost vůči vztahům. Níže rozebíráme některá hlavní témata románu Cizinec.
Témata v románu Cizinec
Téma č. 1
Iracionalita
Iracionalita lidského jednání a rozhodování je jedním z hlavních témat románu Cizinec. Camus představuje postavu Meursaulta, aby ukázal tuto iracionalitu lidského jednání, rozhodování, života a vztahů. Meursault si například smrt své matky nebere k srdci a kromě krátké dovolené na její pohřeb pokračuje ve své rutinní práci. Ze společenského hlediska je iracionální, že člověk neprožívá smutek, když pohřbívá svou matku. Na druhou stranu se Meursaultovi zdá iracionální, že by měl plakat, když smrt staré paní měla jednoho dne nevyhnutelně přijít.
Stejně tak, ať už Meursault během procesu promluví, nebo ne, má být odsouzen k smrti, protože svět je k jeho osudu zcela lhostejný. Proto se mu zdá iracionální vysvětlovat svůj postoj. Proces a jeho sled se jeví jako společenský pokus dát racionální řád věcem, které se zdají být nesmyslné. Meursaultova reakce a jeho předstíraný soud dokazují, že iracionalita je podstatou lidských záležitostí.
Téma č. 2
Nesmyslnost
Nesmyslnost lidského života, lidských vztahů a života na zemi je dalším významným tématem Cizince. Meursault, Camusův mluvčí, tuto nesmyslnost ukazuje, když mu zemře matka a on, místo aby truchlil, odejde druhý den jako obvykle do kanceláře a užívá si života s Marií. Zajímavé je, že ani Meursault Marii nemiluje. Přesto by se s ní oženil, protože na manželství ani na lásce mu nezáleží. Nemají smysl a jeho zdánlivá záliba v nesmyslnosti řídí jeho život. Dokonce i když jde o zabití člověka, neprojevuje žádné emoce; život je bezvýznamný, takže zabití či nezabití Araba nemá žádný smysl. Jeho hlavním cílem bylo odvrátit ho.
I ohledně právních a náboženských autorit Meursaultův příklon k nesmyslnosti pokračuje. Kvůli své lhostejnosti koná nesmyslné činy. Také je označován za zrůdu, protože nadále věří, že život a svět jako nesmyslné. Marie a Raymond, oba inklinující k životním vášním, jeho pocit nesmyslnosti ještě umocňují.
Téma č. 3
Význam fyzického světa
Fyzický svět a jeho význam jako součást lidského života je dalším významným tématem románu. Zdá se, že Meursaulta zajímá fyzická stránka jeho života více než jeho citová stránka. Zajímá ho hledání smyslu, ale když nic nenajde, trápí ho to. Pozornost věnovaná vlastním fyzickým požitkům a lhostejnost k vášním druhých ho činí odtrženým od lidských emocí. Jeho lhostejné provádění rituálů nad smrtí matky a projevy lhostejnosti vůči vlastnímu manželství. Mariiny emoce ukazují, že ho zajímá pouze vlastní existence a její tělesnost. Možná, že jeho zabití Araba je smyslem toho, že netoleruje fyzické útoky ze strany druhých. Zároveň se díky jeho úvahám o vlastní existenci tento smysl pro tělesnost stává ostřejším než dříve.
Téma č. 4
Neschopnost komunikace
Nedostatek komunikace nebo špatná komunikace je dalším významným aspektem Cizince. Ať už se jedná o komunikaci lidských vášní, smutku nebo lásky, mezi postavami obecně dochází k nepochopení zamýšlených významů. Nejvíce chybně interpretovanou postavou je Meursault, jehož lhostejnost vyznívá jako nelidskost. I Raymond si ho špatně vykládá navzdory blízkému přátelství. Přestože zabije Araba za to, že na něj mával nožem, Raymond se domnívá, že zabití Araba byl laskavý čin. Ani jeho právník a kaplan nechápou jeho komunikaci, jeho vášně a jeho poslední slova.
Téma č. 5
Absurdita života
Meursault má hned na začátku příběhu pocit, že je odsouzen žít svůj život takový, jaký je. Proto mu připadá absurdní pokračovat v tomto způsobu života. Nerad pracuje v kanceláři a plní příkazy svého šéfa, protože je na této práci finančně závislý. Smrt matky ho dále odcizuje životu. Dokonce i Mariiny pokusy přesvědčit ho, aby si ji vzal, mu připadají absurdní. On pouze jedná podle zdravého rozumu, že všichni umírají a všichni se žení; co je na tom tak nového a zajímavého?“
Téma č. 6
Lhostejnost k lidským vášním
Lhostejnost k lidskosti a lidským vášním je dalším zásadním tématem, které je v Cizinci zpracováno. Tato lhostejnost vyúsťuje v extrémní a krutou formu apatie. Meursault je označen za zrůdu. Na konci románu se neřídí pokyny svého advokáta. Protože neprolil žádnou slzu a neprojevil lítost nad tím, že ji nechal samotnou, je zrůdou, a proto si nezaslouží, aby mu byl projevován soucit. I ve vyprávění se v některých momentech zdá, že Meursault projevuje extrémní formu lhostejnosti vůči ostatním, včetně vlastní matky a přítelkyně. Proto se setkává s lhostejností světa, když je uvězněn za zabití Araba.
Téma č. 7
Ztížené navazování vztahů
Ztížené navazování vztahů je dalším menším tématem románu. Albert Camus prostřednictvím Meursaulta ukazuje, že je velmi obtížné navazovat vztahy s člověkem, který nedokáže cítit sympatie k vlastní matce. Dokonce i s Raymondem a Marií jsou jeho vztahy většinou bez emocí. Hlubší vztahy jsou mu hluboce lhostejné. Jeho postoj ke vztahům je většinou povrchní. Necítí, že by manželství bylo takovou citovou vazbou, a souhlasí pouze s tím, aby byla Marie šťastná. Jednoduše si odmítá přiznat, že ji miluje. I incident s vraždou je jen náhodný a nijak s ním nesouvisí.
Téma č. 8
Pasivita
Pasivita je dalším tématem, které se v románu opakuje. Meursault je prvním příkladem této pasivity: chce pouze pozorovat život, který mu ubíhá před očima. Cítí se odcizený a odtržený od proudu života, jako by existoval jen proto, aby se díval. Pozoruje, jak mu odchází matka, a dokonce sleduje, jak ho jeho přítelkyně žádá o ruku. Dokonce i jeho vlastní reakce na jeho budoucí oběšení je pasivní. Jen přemítá o davu, který se dívá na jeho popravu.
Téma č. 9
Odcizení
Odcizení je dalším menším tématem románu zobrazeným prostřednictvím Meursaulta. Meursault se cítí odcizený nejen sám sobě, ale i ostatním a celé společenské struktuře. Cítí se odcizený, protože je Francouz žijící v Alžírsku. Cítí se odcizený ostatním, protože ho opustila matka a on z této události nemá žádný smutek. Je natolik odcizený společnosti, že ho ostatní považují za zrůdu.
Téma č. 10
Odcizení
Odcizení je dalším menším tématem románu. Meursault projevuje odtrženost od společnosti i ve vztazích. To, že není připoután ke své matce, demonstruje tím, že chladně vykoná její pohřební obřad. Na rozsudek smrti nereaguje a nechává ji čekat, jak bude reagovat dav.
.