Studie genomu odhalila kořeny rychlosti a vytrvalosti varana komodského

WASHINGTON – Vědci zmapovali genom varana komodského, největšího ještěra na světě, a odhalili zajímavé tajemství, které stojí za působivou rychlostí a vytrvalostí těchto chladnokrevných dravců, jejichž metabolismus je podobný metabolismu savců.

Výzkumníci v pondělí uvedli, že přesně určili klíčové genetické adaptace, které mohou být základem houževnatosti těchto ještěrů, kteří obývají několik indonéských ostrovů včetně Komoda a jedovatým kousnutím skolí kořist velkou jako vodní buvol.

Draci komodští dosahují délky až kolem 3 metrů, mají zahnuté a zubaté zuby, žlutý rozeklaný jazyk, silné končetiny a dlouhý ocas.

„Je to vrcholový predátor žijící na izolovaných ostrovech a je naprosto gigantický. Je to prostě úžasné zvíře,“ řekl Benoit Bruneau, ředitel Gladstonova institutu kardiovaskulárních onemocnění při Kalifornské univerzitě v San Francisku, jeden z hlavních autorů studie publikované v časopise Nature Ecology &Evolution.

„Plazi jsou pro evoluci něco jako hřiště. Existuje tolik rozmanitostí ve velikosti a tvaru, chování a jejich fyziologii,“ dodal Bruneau.

Tým sekvenoval genom na základě vzorků krve dvou komodských draků chovaných v Zoo Atlanta, kteří se jmenují Slasher a Rinca.

Výzkumníci objevili genetické adaptace týkající se funkce mitochondrií, generátorů energie v buňkách, které jsou rozhodující pro řízení funkce srdečních a jiných svalů, které mohou zesilovat aerobní kapacitu ještěrů.

Jako studenokrevní tvorové mají plazi obvykle nedostatek aerobní kapacity a po fyzické námaze se rychle vyčerpají, na rozdíl od teplokrevných savců. Komodští draci, kteří jsou mezi plazy výjimkou, mohou dosáhnout metabolismu blízkého metabolismu savců.

Vědci také zjistili adaptace zahrnující geny, které řídí chemické senzory zapojené do pokročilého smyslového systému, který umožňuje komodským drakům detekovat hormony, chemické posly těla, a feromony, chemické látky uvolňované zejména savci, které slouží jako signály pro ostatní příslušníky jejich druhu.

Tato přizpůsobení mohou komodským drakům pomoci najít kořist na velké vzdálenosti, dodala spoluautorka studie Katherine Pollardová, ředitelka Gladstone Institute of Data Science & Biotechnology.

Jednou ze složek jedu komodského draka je protisrážlivá sloučenina, která zabraňuje srážení krve oběti, což způsobuje její vykrvácení. Vědci zjistili v genech komodských draků, které se podílejí na srážení krve, adaptace, díky nimž jsou tito ještěři imunní vůči protisrážlivé látce v jedu, což je chrání před vykrvácením při napadení jiným příslušníkem vlastního druhu.

„Když spolu bojují dva samci,“ řekl Bruneau, „je to jedna působivá ukázka síly.“