Sám badatel Robert Ripley řekl, že „pravda je podivnější než fikce“. Pokud jde o příběhy o mytologických mořských příšerách, je to rozhodně pravda. Starověcí mořeplavci na svých cestách oceánem vídali podivné a podivuhodné mořské tvory ze skutečného života a díky síle představivosti a ústnímu vyprávění nabývala tato zvířata nadživotních rozměrů.
Dnes se blíže podíváme na některé fantasticky podivné mořské příšery a na skutečné mořské tvory, kteří je inspirovali.
Ty krásné mořské krávy sirény…
Legenda o sirénách neboli mořských pannách – napůl lidech, napůl rybách a v některých verzích příběhu sladkých zpěvačkách, které lákají námořníky do záhuby – je pravděpodobně jedním z nejznámějších příběhů o mytologických mořských tvorech. Od Malé mořské víly až po „vlasy mořské panny, nestarej se“, mořské panny a sirény se množí v naší kultuře.
Předpokládá se, že tyto příběhy byly inspirovány poněkud nepravděpodobným zdrojem. Kapustňáci jsou největší vodní býložravci. Říká se jim také mořské krávy, jsou to velká, pomalu se pohybující, kníratá šedá zvířata příbuzná slonům. Patří do řádu sirén (Sirenia), což je vodítko k tomu, že se pravděpodobně jednalo o zvíře, které inspirovalo písemné doklady o tzv. sirénách
Jak tedy obrovská, pomalu se pohybující mořská kráva inspirovala legendu o mořských pannách? Mohlo by to souviset s jejich rozhodně lidským chováním k mláďatům. Je známo, že samice kapustňáků při kojení kolébají svá mláďata v ploutvích. Když k tomu připočteme chování známé jako „špehování“, kdy se kapustňák vertikálně zvedá z vody, aby si prohlédl věci na hladině, je snadné pochopit, že si námořník může tento podivný pohled splést se sirénou, zvláště po měsících strávených na moři.
Dokonce i slavný objevitel Kryštof Kolumbus hlásil, že viděl mořské panny. V roce 1493 si do svých deníků zapsal, že z paluby své flotily plující do Ameriky spatřil tři mořské panny. Jedná se o jednu z prvních evropských zpráv o pozorování kapustňáků, i když se o nich vyjadřoval sotva pochvalně: „Nejsou ani z poloviny tak krásné, jak je malují.“
Kraken nebo obří chobotnice?“
Ze všech mořských příšer z legend je jen málo tak děsivých jako kraken.
Kraken je děsivá mořská příšera, která údajně žije u břehů Norska a Grónska – je popisován jako obrovský tvor s obřími chapadly, o to lépe dokáže stáhnout rybáře nebo dokonce celé lodě námořníků na smrt pod vlny. Krakena je těžké odhalit, protože číhá pod loděmi v temnotě vody, ale říkalo se, že pokud rybáři najednou začnou chytat velké množství ryb, je to proto, že je kraken vyplašil na hladinu a je připraven zaútočit.
Jakmile se kraken potopí zpět pod hladinu, začnou skutečné potíže: jeho obrovská velikost prý vytvoří kolosální vír a strhne s sebou vše, co je ještě na hladině.
To je rozhodně věc nočních můr. Dobrá zpráva je, že kraken neexistuje. Obří chobotnice je však skutečné zvíře a pravděpodobně byla inspirací pro tyto varovné příběhy.
Existenci obřích chobotnic potvrdil v roce 1857 dánský přírodovědec Japetus Steenstrup; pojmenoval ji Architeuthis dux, což v překladu znamená „vládnoucí chobotnice“. Dnes je potvrzeno 21 druhů olihní obrovských. Mohou dorůstat až 15 metrů včetně chapadel. To je sice obrovské, ale není pravděpodobné, že by dokázaly potopit nějakou loď.
Olihně obrovské jsou nepolapitelné, takže o jejich maximální velikosti se stále horlivě diskutuje. Žije v hloubkách až 1000 metrů, pravděpodobně proto, aby se nestala chutnou svačinkou pro svého hlavního predátora – hluboko se potápějící vorvaně.
Leviatan
Když už jsme u velryb…
V prvních dobách mořeplavby vedla setkání s velrybami k podivným příběhům a vzniku mýtu o Leviatanovi, který se projevoval různými způsoby. Pro některé byl Leviatan obrovskou rybou. Pro jiné to byl had, krokodýl nebo mořský savec. V některých verzích legendy to byla obludná velryba (nazývaná Ďábelská velryba), která spala ve vodě a byla často zaměňována za ostrov. Když však námořníci vstoupili na palubu, aby si na souši připravili večeři, velká velryba se probudila, potopila se pod hladinu a vzala s sebou námořníky i jejich loď.
Další verze, prister, byla popsána jako „dvě stě loktů dlouhá a velmi krutá“. Měl dva foukací otvory, kterými mohl střílet na lodě jako vodními děly. Jak tuto obávanou bestii porazit? Zkuste zatroubit na trubku, abyste ji vyplašili. Samozřejmě.
Tyto příběhy byly pravděpodobně inspirovány skutečnými setkáními s velrybami – živými i mrtvými. O vorvaních – největších ozubených dravcích na světě, kteří dosahují délky až 67 stop – je známo, že uvízli na mělkých plážích, a pravděpodobně byli zdrojem mnoha legend o mořských příšerách. Je třeba také poznamenat, že plejtváci, jako je modrá velryba a plejtvák obrovský, mají dva výfukové otvory – i oni se zdají být inspirací pro tuto obávanou příšeru.
Mořský had
Nakonec by žádný průzkum mořských příšer nebyl úplný bez zmínky o mořském hadovi. Mořský had neboli mořský drak byl druh draka popisovaný v různých mytologiích. Představovali si je jako obrovská, zubatá hadovitá monstra.
Možná skutečná inspirace těchto příběhů – veslonos – je téměř stejně fantastická jako samotné legendy. Veslonos je poprvé popsán v roce 1772 a je nejdelším (známým) žijícím druhem kostnaté ryby, dosahuje délky až 56 stop a hmotnosti až 600 kg. Stejně jako obří chobotnice jsou veslonosi hlubinnými živočichy, předpokládá se, že žijí v hloubce 1000 metrů, a pozorování živých veslonosů jsou vzácná.
Jsou známí jako „král sleďů“, a to kvůli své podobnosti s těmito menšími rybami. Navzdory své mohutnosti a obludnému vzhledu nejsou nebezpečné – živí se planktonem a mají malý jícen! Přesto se někdy stává, že je veslonosi při bouřích nebo silných proudech vytlačí na hladinu, kde mohou strádat a uhynout. Není těžké pochopit, proč mohl být prskající, svíjející se veslonos považován za děsivého mořského hada.
Fotografie:
Manatee www.time.com/4719439/manatees-endangered-species/
Giant Squid www.behance.net/gallery/54729185/Giant-Squid
Sperm Whale www.hakaimagazine.com/news/sperm-whales-have-eve/
Oarfish www.nbcnews.com/science/weird-science/caught-camera-rare-sighting-oarfish-worlds-largest-bony-fish-n76376
Zdroje:
- „Kolumbus si spletl kapustňáky s mořskými pannami“. History.com, A&E Television Networks, 24. listopadu 2009,
www.history.com/this-day-in-history/columbus-mistakes-manatees-for-mermaids. - Constantino, Grace. „Pět ‚skutečných‘ mořských příšer, které oživili dávní přírodovědci“. Smithsonian.com, Smithsonian Institution, 27. 10. 2014,
www.smithsonianmag.com/science-nature/five-real-sea-monsters-brought-life-early-naturalists-180953155/. - Dockett, Eric. „Kolosální chobotnice vs. obří chobotnice: skutečná mořská příšera Kraken“. Owlcation, Owlcation, 5. září 2017,
www.owlcation.com/stem/Colossal-Squid-vs-Giant-Squid-the-Real-Kraken-Sea-Monster. - „Země – Záhada skutečného mořského hada“. BBC News, BBC, 15. ledna 2015,
www.bbc.com/earth/story/20150115-mystery-of-the-real-life-sea-serpent. - Fairclough, Caty. „Smithsonian Ocean.“ Ocean Portal | Smithsonian, Smithsonian’s National Museum of Natural History, 14. května 2018,
www.ocean.si.edu/ocean-life/marine-mammals/mermaids-manatees-myth-and-reality. - Hogenboom, Melissa. „Země – jsou masivní chobotnice skutečně mořskými monstry z legend?“. BBC News, BBC, 12. prosince 2014,
www.bbc.com/earth/story/20141212-quest-for-the-real-life-kraken. - „Jak kapustňáci inspirovali legendy o mořských pannách?“. Diskusní fóra o nevysvětlitelných záhadách,
www.unexplained-mysteries.com/news/275183/how-did-manatees-inspire-mermaid-legends. - Howard, Brian Clark. „5 překvapivých faktů o veslonosovi, který se vyplavuje na plážích“. National Geographic, National Geographic Society, 22. 10. 2013,
www.news.nationalgeographic.com/news/2013/10/131022-giant-oarfish-facts-sea-serpents/ - Kanai, Lang. „Jak se kapustňáci stali mořskými pannami“. National Geographic, National Geographic Society, 15. 3. 2016,
www.news.nationalgeographic.com/2014/11/141124-manatee-awareness-month-dugongs-animals-science/
.