Poloha
Filipíny se nacházejí v jihovýchodní Asii, na východním okraji asijského Středomoří. Na západě jsou ohraničeny Jihočínským mořem, na východě Tichým oceánem, na jihu moři Sulu a Celebes a na severu průlivem Baši. Jeho hlavním městem a hlavním přístavem je Manila. Druhou největší mezinárodní vstupní branou do země je Cebu, které leží asi 562 kilometrů jižně od Manily.
H)
Pozemek
Filipíny jsou souostrovím tvořeným 7 100 ostrovy o celkové rozloze přibližně 300 000 km2. Má tři hlavní ostrovní skupiny – Luzon na severu, Visayas uprostřed a Mindanao dále na jihu.
Populace
Současná populace Filipín čítá přibližně 80 milionů lidí. Filipínci jsou v podstatě indomalajského rasového původu, smíšeného s některými čínskými a španělskými předky.
Klima
Země má tropické podnebí se dvěma odlišnými ročními obdobími – vlhkým a suchým.
Jazyk
Národním jazykem je filipínština, která vychází z jazyka tagalog, i když v každém regionu se mluví alespoň jedním nebo dvěma dialekty. V zemi existuje více než 87 jazyků a dialektů. Angličtina je považována za úřední jazyk, protože se jí mluví a rozumí na celém území Filipín a používá se v obchodě, státní správě a ve školách.
Náboženství
Více než 80 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání. K dalším hlavním náboženstvím patří muslimové a protestanti.
Písemnost
Míra gramotnosti v zemi je 92,6 %
Měnová jednotka
Měnovou jednotkou je filipínské peso. Kurz pesa k americkému dolaru se pohybuje v rozmezí P50-P54 za americký dolar.
Krátká historie Filipín
Raná historie
Historici se domnívají, že Filipíny sahají až do paleolitu. Na základě nalezených archeologických artefaktů lze usuzovat, že filipínská společnost a kultura byla poměrně rozvinutá již před kontakty s jinými zeměmi.
Filipínci měli v rané fázi obchodní vztahy s Čínou, Indočínou, Malajsií, Indií a arabskými zeměmi. Čínské hedvábí, porcelán, nádoby, zlatá slonovina a korálky byly vyměňovány za vosk, ptačí hnízda, teakové dřevo, ratan, perly, drahé kameny a další mořské a lesní produkty.
Předkové dnešních Filipínců již obchodovali s okolním světem
Španělské koloniální období
Ferdinand Magellan připlul na Filipíny 16. března 1521 a nárokoval zemi pro španělskou korunu. V roce 1571 byla v Manile zřízena koloniální vláda. Španělsko zavedlo změny v politickém, společenském a kulturním životě obyvatel. Jednou z nich je křesťanství.
V roce 1896 uspořádali Filipínci první nacionalistickou revoluci v Asii proti Španělům. Revoluce z roku 1896 byla vyvrcholením povstání proti španělskému útlaku. Smrt doktora Josého Rizala, který stál v čele reformního hnutí, mušketou rozdmýchala oheň revoluce.
12. června 1898 vůdci revoluce prohlásili zemi za suverénní stát a vyhlásili první Filipínskou republiku. Mezitím Španělsko vyhlásilo Spojeným státům válku kvůli Kubě a bylo poraženo. V důsledku toho byly Filipíny Pařížskou smlouvou postoupeny Španělskem Americe.
Revoluce EDSA People Power obnovila na Filipínách demokracii
Americká éra
Pod vládou Američanů se rychle rozvíjelo zemědělství, obchod a živnosti. Mezi změny, které zavedli, patřily: modernizace dopravy a komunikací, zdokonalení bankovnictví a měny, americký systém vzdělávání, literatura, jazyk, umění a vědy. Během vypuknutí druhé světové války obsadilo zemi Japonsko. V roce 1945 Američané zemi osvobodili a 4. července 1946 jí udělili nezávislost.
Lidová moc
V roce 1972 vyhlásil tehdejší prezident Ferdinand Marcos stanné právo. Politické represe a hospodářský úpadek v letech stanného práva vyústily 25. února 1986 v historickou revoluci „Lidová moc“. Ta vedla k vyhlášení Corazon C. Aquino prezidentkou Filipín. Současným prezidentem, který je stále jednou z nejsilnějších demokracií v Asii, je Benigno S. Aquino III.
Dnešní vláda
Palác Malacanang je místem, kde úřadují filipínští prezidenti
Prezidentská forma vlády
Filipíny jsou dnes demokratickým a republikánským státem s prezidentskou formou vlády podle filipínské ústavy z roku 1987. Oddělení moci je zajištěno prostřednictvím brzd a protivah mezi třemi složkami moci: výkonnou, reprezentovanou prezidentem a jeho kabinetem, zákonodárnou, reprezentovanou dvoukomorovým Kongresem složeným ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, a soudní, s pravomocí soudního přezkumu.
Barevné vinty brázdí vody Autonomní oblasti v muslimském Mindanau
Autonomní oblast muslimského Mindanaa
Jednou z jedinečných decentralizovaných místních samospráv v zemi je Autonomní oblast pro muslimské Mindanao (ARMM). ARMM byla vytvořena zákonem, aby umožnila čtyřem provinciím Tawi-Tawi, Sulu, Lanao del Sur a Maguindanao na jihu ostrova Mindanao mít autonomní regionální vládu. Jako autonomní vládní jednotka je ARMM oprávněna iniciovat a přitahovat přímé zahraniční investice pro rozvoj a růst převážně muslimského obyvatelstva.