Souhrn

Celá Bible je shrnuta s přehlednými poznámkami a klíčovými body, užitečné pro každého a je zdrojem informací pro studium Bible. Shrnutí a klíčové body Starého a Nového zákona. – Kniha po knize.

Nebudeme studovat Bibli jen tehdy, když se nám bude chtít. Nebude dobré studovat Bibli jen tehdy, když máme volný čas. Chceme-li studovat Bibli s co největším užitkem, musíme mít v této věci pevné zásady a návyky. Nic, co budeme dělat, nebude důležitější než studium Bible a nesmí ustupovat jiným, méně důležitým věcem. Co je pravidelnost v jídle pro fyzický život, to je pravidelnost ve studiu Bible pro život duchovní. Stanovte si nějaký čas, i kdyby to pro začátek nemělo být více než patnáct minut, a dodržujte ho, dokud nebudete připraveni stanovit si delší dobu.

Stáhnout PDF Stáhnout Word Doporučujeme vytisknout PDF a ponechat si kopii ve své Bibli.

Důležité body Bible jsou v tomto přehledu.

Přehled 39 knih Starého zákona je zpracován v pořadí, v jakém jsou uvedeny ve Starém zákoně. — Kniha po knize. V Novém zákoně je přezkoumáno 27 knih Nového zákona v pořadí, v jakém jsou prezentovány v Novém zákoně – Kniha po knize.
Klíčové body Starého zákona
Klíčové body Nového zákona
Poznámky ke Starému zákonu – kniha po knize
Poznámky k Novému zákonu – kniha po knize

Shrnutí Starého zákona

Po Adamovi a Evě začíná hebrejský rod skutečně Abrahamem (asi 1900 př. n. l.).

Abrahamova osobní smlouva (kontrakt) s Bohem (Genesis 12, 15, 17)

Bůh řekl, že Abraham bude otcem „mnoha národů“ a že Abraham a jeho potomci mají osmý den po narození obřezávat děti mužského pohlaví, aby smlouvu zpečetili.

Z Abraháma pocházel Izák, pak Jákob (jehož jméno bylo změněno na Izrael), který měl dvanáct synů, čímž vzniklo dvanáct „kmenů“ Izraele. Jeden z Jákobových synů, Josef, byl prodán do otroctví v Egyptě, což vedlo k tomu, že Jákob a jeho rodina přišli do Egypta a později se jejich potomci stali otroky v Egyptě. Mojžíš (asi 1250 př. n. l.) vedl Exodus (osvobození Izraelitů z otroctví) z Egypta a byla uzavřena Boží smlouva s hebrejským národem:

Smlouva hebrejského lidu (Stará smlouva) s Bohem (2. Mojžíšova 34,27-28)

Bůh dal lidu Desatero, které měl izraelský lid dodržovat, aby byl jejich Bohem.

Židovský lid měl neustále problémy s vírou v modly a jiné „bohy“. Nakonec lid dosáhl zaslíbené země a po Mojžíšově smrti se v ní usadil. „Soudci“ vedli lid až do roku 1000 př. n. l., kdy byli dosazeni králové, kteří však byli stále považováni za lid plnící Boží příkazy (nikoliv za krále jiných národů, kteří měli veškerou moc pouze pro sebe). Král David a král Šalomoun vedli jednotnou, silnou zemi – která se po Šalomounově smrti rozdělila:

Jižní království – nazývané Juda, ačkoli se skládalo z obou „kmenů“ Judy a Benjamína; k této skupině patřilo město Jeruzalém. Jižní království padlo do rukou Babyloňanů roku 586 př. n. l.

Severní království – nazývané Izrael, skládající se z ostatních deseti „kmenů“; do této skupiny patřilo i Samaří. Severní království padlo do rukou Asyřanů kolem roku 722 př. n. l.

Přestože Hebrejci v roce 520 př. n. l. obnovili jeruzalémský chrám, nikdy už nezískali zpět svou sílu a nakonec byli dobyti Římem.

Předpokládalo se, že příčinou bojů hebrejského národa a jeho rozptýlení ze své země byla jeho víra v modly a pohanské „bohy“ (většinou v důsledku sňatků s nežidy, kteří přinesli cizí náboženství). Proroci (včetně Eliáše, Elizea, Izajáše, Jeremiáše, Ezechiela) byli mluvčími Boha pro lid a jeho vůdce: často nesouhlasili s muži u moci a nebáli se vyjádřit své poselství od Boha – většinou směřovali proti modlářství a „falešným bohům“.

Je mnoho bodů moudrosti (knihy Přísloví, Kazatel, Jób). Básně a hymny hebrejského lidu jsou vyjádřeny v žalmech. V posledních spisech se objevuje všeobecná víra v „poslední dny“ (budoucnost kolem jejich doby nebo v době, která přijde) a v Mesiáše, který je povede s velkou mocí.

Starý zákon Bible pokrývá většinou období od roku 1500 př. n. l. do roku 100 n. l. V něm se objevuje i víra v „poslední dny“. Prvních pět knih tvoří Pentateuch (neboli Knihy Mojžíšovy; neboli Tóra) a jsou posvátné pro židy, křesťany i muslimy.

Shrnutí Nového zákona

Život Ježíše Krista (od narození z panny až po jeho službu, ukřižování a vzkříšení) je základem čtyř evangelií – knih Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Ježíš učil milovat druhé stejně jako sebe a milovat Boha jako jediného Boha. Ježíš vykonal mnoho zázraků a uzdravení, popsal nebeské království a řekl lidem, jak mají žít, jak si přeje Bůh. Mnoho příběhů-ilustrací Ježíš používal k tomu, aby lidi usměrňoval pomocí věcí, které jsou jim známé. Ježíš si vybral dvanáct učedníků (protože v Izraeli bylo dvanáct „kmenů“), aby mu pomáhali a šířili Boží slovo. Konflikt s náboženskými vůdci (farizeji a saduceji) vedl k jeho ukřižování (smrti na kříži) poté, co jej schválili římští představitelé (V Ježíšově době vládl Řím židovskému národu, který toužil po svobodě.). Smrt/oběť Ježíše Krista vedla k:

Nové Boží smlouvě (smlouvě) se všemi lidmi (Židy i pohany )
1) zapsané v jejich myslích a srdcích
(2) Všem, kdo v něj věří, jsou obětí Ježíše Krista (jeho krví)
odpuštěny jejich hříchy.
Vztahuje se k:

• Jeremjáš 31,33 (odkaz na Starý zákon)
• Matouš 26,28
• Marko 14:24
• Lukáš 22:20
• Římanům 8:3
• Filipským 3:9
• Hebrejcům 8:10
• Hebrejcům 9:15
• Židům 10:9-10

Který je dále popsán v
Janovi 3:16 — (z King James‘ Version)
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. „

Požadavky na křesťany: jsou uvedeny v 1. Janově 3,23
„A toto je jeho příkaz: věřit ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a milovat se navzájem…“

Po Kristově smrti a vzkříšení se Pavel obrátil ke křesťanství a rozšířil učení na pohany (Řeky, Římany a další nežidy), což je příčinou brzkého a rychlého rozvoje křesťanství navzdory velkému pronásledování věřících. Pavel vyprávěl o Ježíšově smrti a vzkříšení a o jeho očekávaném návratu v „posledních dnech“. Život po smrti popsal Pavel (1 Kor 15,35-58), a to v novém, nepozemském těle. Zjevení a další spisy se zabývají „posledními dny“ s křesťany, kterým je dán život v nebi, a s ostatními, kterým je dán život v „ohnivém jezeře“ (pekle).

Nový zákon Bible byl napsán kolem roku 70 až 110 n. l. První čtyři knihy Nového zákona (nazývané „evangelia“) vyprávějí příběh Ježíše Krista – každá se liší svým podáním a stylem pisatele.

Klíčové body Starého zákona
Klíčové body Nového zákona
Zápisky o Starém zákoně – kniha po knize
Zápisky o Novém zákoně – kniha po knize

Zápisky o Starém zákoně – kniha po knizeKniha
Genesis | Exodus | Leviticus | Numeri | Deuteronomium | Jozue | Soudci | Rút | 1. Samuelova | 2. Samuelova | 1. Královská | 2. Královská | 1. Letopisů | 2. Letopisů | Ezdráš | Nehemiáš | Ester | Job | Žalmy | Přísloví | Kazatel | Píseň písní | Izajáš | Jeremjáš | Pláč | Ezechiel | Daniel | Ozeáš | Joel | Ámos | Obadjáš | Jonáš | Micheáš | Nahum | Habakuk | Sofonjáš | Ageus | Zachariáš | Malachiáš

Nový zákon – poznámky k zákonu. Kniha po knize
Matouš | Marek | Lukáš | Jan | Skutky apoštolů | Římanům | 1. Korintským | 2. Korintským | Galaťanům | Efezským | Filipským | Koloským | 1. Tesalonickým | 2. Tesalonickým | 1. Timoteovi | 2. Timoteovi | Titovi | Filemonovi | Židům | Jakubovi | 1. Petrovi | 2. Petrovi | 1. Janovi | 2. Janovi | 3. Janovi | Judovi | Zjevení

Stáhnout PDF Stáhnout Word Doporučujeme vytisknout PDF a ponechat si kopii v Bibli.