Hamiltonová, která se jako jedna z prvních žen zapojila do světa vývoje softwaru, byla průkopnicí moderní doby. Dokonce se jí připisuje autorství termínu softwarové inženýrství. Za svůj přínos oboru obdržela Hamiltonová v roce 1986 cenu Augusta Ada Lovelace Award od Asociace žen ve výpočetní technice, v roce 2003 cenu NASA Exceptional Space Act Award a v roce 2016 Prezidentskou medaili svobody (nejvyšší americké civilní vyznamenání).
V roce 2014 poskytla Hamiltonová rozhovor deníku El País o pozornosti, kterou jí přineslo šíření její fotografie na internetu. Vysvětlila:
„Software byl v počátcích tohoto projektu považován za nevlastní dítě a nebyl brán tak vážně jako jiné inženýrské obory, například hardwarové inženýrství; a byl považován za umění a za magii, nikoli za vědu. Vždy jsem věřil, že se na jeho tvorbě podílí jak umění, tak věda, ale v té době si většina myslela něco jiného. S tímto vědomím jsem bojoval za legitimizaci softwaru, aby se mu (a těm, kdo ho vytvářejí) dostalo náležité úcty, a tak jsem začal používat termín „softwarové inženýrství“, abych ho odlišil od hardwaru a dalších druhů inženýrství; přesto jsem s každým typem inženýrství zacházel jako se součástí celkového procesu systémového inženýrství. Když jsem tento výraz začal používat poprvé, byl považován za docela zábavný. Dlouhou dobu to byl neustálý vtip. Rádi si ze mě dělali legraci kvůli mým radikálním nápadům. Software si nakonec a nutně získal stejný respekt jako kterýkoli jiný obor.“
Hamilton také napsal, že mise Apollo 11 měla „nejzajímavější a nejpamátnější okamžiky na projektu Apollo“, ale že Apollo 8 bylo těsně druhé.
Tento příběh byl aktualizován pro rok 2019.