Rychlobruslení neboli rychlobruslení je, když v bruslení lidé závodí proti sobě. Všichni ujedou stejnou vzdálenost. Obvykle se soutěží na oválné dráze. Prvními průkopníky bruslení byli pravděpodobně Nizozemci. Již ve 13. století začali využívat kanály k udržování komunikace pomocí bruslení od vesnice k vesnici. Bruslení se nakonec rozšířilo přes kanál La Manche do Anglie a brzy začaly vznikat první kluby a umělá kluziště. Mezi vášnivé bruslaře patřilo několik anglických králů, Marie Antoinetta, Napoleon III. a německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe.
Rychlobruslení se poprvé objevilo v roce 1924 na prvních zimních olympijských hrách v Chamonix. Zpočátku se ho mohli účastnit pouze muži. Teprve na hrách v Lake Placid v roce 1932 bylo ženám povoleno soutěžit v rychlobruslení, které bylo tehdy pouze ukázkovým sportem. Teprve na hrách ve Squaw Valley v roce 1960 bylo rychlobruslení žen oficiálně zařazeno do olympijského programu.
Soutěže se téměř vždy konají podle evropského systému, který spočívá v tom, že bruslaři soutěží po dvou. Na olympijských hrách v roce 1932 uspořádali Američané závody v americkém stylu, tj. s hromadným startem. Toto rozhodnutí vyvolalo bojkot mnoha evropských závodníků, což umožnilo Američanům získat čtyři zlaté medaile. Tento systém dal vzniknout rychlobruslení na krátké dráze, které bylo do olympijského programu zařazeno v roce 1992 v Albertville. Předpokládá se, že první známé bruslařské závody se konaly v Nizozemsku v roce 1676. První oficiální rychlobruslařské závody se však konaly až v roce 1863 v norském Oslu. V roce 1889 Nizozemsko hostilo první mistrovství světa, kterého se zúčastnily nizozemské, ruské, americké a anglické týmy.