Podle vědců z francouzské univerzity Ecole Normale Superieure de Lyon mohl mít vyhynulý koňovitý (Equus hydruntinus) větší areál, než se původně předpokládalo. Jejich studie byla publikována v červencovém čísle časopisu Molecular Ecology.
E. hydruntinus obýval Evropu a část Blízkého východu. Jeho přesný areál a vztah k ostatním koňovitým však nebyl znám.
„Dlouhou dobu se nedařilo na základě paleontologických údajů umístit E. hydruntinus do fylogenního stromu koňovitých, konfrontovány se skutečností, že sdílí primitivní znaky Equus se zebrami i osly a odvozené znaky s osly a hemiony,“ uvedli vědci.
Nedávno objevená lebka však přinesla více informací o stinné minulosti E. hydruntinus. DNA získaná z lebky podporuje příbuznost druhu s hemiony a ukazuje, že E. hydruntinus nebyl blízce příbuzný ani zebrám, ani oslům.
To vědcům naznačilo, že morfologie zubů, která se dříve používala ke kategorizaci starověkých koňovitých, je špatnou možností pro rozdělení druhů do čeledí.
Analýza DNA také odhalila, že E. hydruntinus objevený v Íránu pochází ze stejného druhu jako exempláře nalezené na Krymu. Areál druhu E. hydruntinus, který byl dříve považován za omezený na Evropu, Izrael a Turecko, lze tedy rozšířit až na východ do Íránu.