Toto je recenze a popis jednodenního výletu na divoké vodě a oblasti, kterou v Grand Canyonu prochází. Nedávno jsem měl možnost tento výlet absolvovat a rád bych svou recenzi předeslal, že pokud někdo někdy chtěl raftovat přes Grand Canyon; měl by se pokusit jet na co nejdelší výlet. Výlet kaňonem je neuvěřitelný zážitek a jednodenní je jen nepatrným zlomkem plného zážitku z raftingu v Grand Canyonu, je škoda, když lidé nemají čas nebo peníze na delší výlet. Pro mnoho lidí je však jednodenní výlet jedinou možností nebo se jim nechce kempovat a tento výlet v nejzápadnější části GCNP jim umožní okusit, jaké to je raftovat celý Grand Canyon. Zde je odkaz na video z výletu http://vimeo.com/4817767
Tento úsek má vícestupňové dramatické skalní srázy podobně jako proti proudu řeky v návštěvnické oblasti South Rim a je to jednoznačně scenérie Grand Canyonu, nicméně okraj kaňonu je zde nižší než v oblasti na východě (3000 stop k řece oproti 5000 stopám k řece) a o něco méně barevný. Jediná část, v tomto úseku řeky a kaňonu, která není v GCNP, je jižní strana řeky nad hranicí vysoké vody. Tato oblast je součástí kmenového území Hualapai.
Úsek kaňonu dlouhý 35 mil, kterým prochází jednodenní výlet, se nachází v poslední čtvrtině GCNP. V prvních 10 mílích má asi devět divokých, zábavných peřejí a pak je zbytek cesty hladká voda. Tento výlet začíná a končí v městečku Peach Springs v Arizoně (165 mil JV od Las Vegas a 136 mil JZ od South Rim Grand Canyonu) na staré silnici Route 66. Z chaty ve městě, kde se sejdete v 7:30 ráno, sjedete školním autobusem po silnici Diamond Creek Road k řece Colorado a na dno Grand Canyonu. Sjezd po této 21 mil dlouhé cestě trvá asi 45 minut až 1 hodinu a je to jediná cesta, která vede na dno GC. Při cestě, kterou jsem absolvoval, byla silnice ve výborném stavu, stejně jako během celého dubna a května při ostatních příležitostech, kdy jsem po ní jel. Stav silnice může být různý, zejména v poslední míli, kdy často přejíždíte Diamond Creek nebo vlastně jedete v potoce! Diamond Creek může mít bleskové povodně, které někdy silnici vážně naruší. Tyto povodně nejsou časté, ale pokud se vyskytnou, je to obvykle v období červenec-září a v odpoledních hodinách. Kmen, kterému silnice patří, se snaží, aby byla silnice co nejdříve sjízdná, protože mnoho výletníků po řece využívá tuto silnici buď k výjezdu z řeky, nebo k zahájení výletu. Za posledních 8 nebo 9 let se málokdy stalo, že by silnice byla vyplavená déle než jeden den. Příjezd je malebný, protože se vlastně sjíždí na dno Velkého kaňonu, a IMO je mnohem malebnější příjezd než odjezd, protože se před vámi rozprostírají nádherné výhledy. Na jaře může být rostlinstvo docela živé a vy začínáte cestu ve vysoko položené poušti a rychle sestupujete do nízko položené pouště s velmi odlišným rostlinstvem.
Naše cesta začala kolem 930 ráno, hned jsme narazili na peřeje, protože peřej Diamond Creek je přímo tam. Všechny peřeje, i ty malé, byly velmi mokré, mnohem mokřejší, než jsem čekal. Největší peřej je Mile 232 (někdy se jí říká Fang) a v říčních průvodcích je na stupnici 1-10 Grand Canyonu hodnocena 6-7 body. Mnoho lidí tuto peřej podceňuje v domnění, že všechny velké peřeje jsou proti proudu tohoto úseku a občas se zde dostanou do problémů. Viděli jsme soukromě provozovanou výpravu, která právě absolvovala více než 2 týdny (a 232 mil) proti proudu a pak se dostala k této peřeji a převrátila zde svůj malý 15stopý raft. Někdy se stává, že veslaři/průvodci, kteří jsou nezkušení nebo samolibí, zde udělají salto nebo se roztrhnou a občas uvíznou na tesácích na dně této peřeje. Naštěstí průvodci, kteří vedou jednodenní výlet, jezdí tento úsek neustále a umí tuto peřej dobře překonat.
Používají se 22 stop dlouhé motorové rafty ve stylu katamaránů. Zdolat 35mílový úsek za jeden den pádlováním nebo pádlováním na raftu by nebylo reálné. Mají ocelový rám mezi dvěma gumovými trubkami; klienti sedí čelem dovnitř na rámu na horní straně pontonů. Na raft se vejde až 8 pasažérů a 1-2 průvodci. Raft je prostorný a lze na něm snadno měnit polohy a pohybovat se. Jedná se o poměrně velké rafty a není pravděpodobné, že by se v tomto úseku převrátily. Jízda se podobá jízdě na malé horské dráze a v přední části raftu je poměrně drsná, ale pokud sedíte v zadní části, je pocit mnohem bezpečnější a méně drsný. Na výletě jsme měli malé děti a horní věková hranice není stanovena. Berou děti již od osmi let a tento výlet absolvovaly i skupiny Elderhostelu (zájezdy pro dospělejší). Pokud člověk umí chodit a má smysl pro dobrodružství, může tento výlet absolvovat, nevyžaduje žádné sportovní schopnosti ani dovednosti a nejtěžší částí raftingu je nastupování a vystupování z raftu. Náš výlet byl docela chladný a měli jsme poměrně dost oblačnosti. Dobrá pláštěnka a kalhoty jsou v těchto podmínkách nezbytné a v každém ročním období by člověk měl mít alespoň levnou pláštěnku. Bylo tam pár lidí, kteří neměli pláštěnku a po pár peřejích byli pěkně zmrzlí. Naštěstí se mohli ohřát na břehu při výšlapu a při obědě.
Po pěti mílích cesty jsme podnikli velmi krátkou túru/výstup do krásného a jeskynního kaňonu Travertine Canyon. Dostat se na konec této túry vyžadovalo pro jistotu slušné říční sandály nebo tenisky. Dostat se k vodopádu a jeskyni na konci vyžaduje určitou rovnováhu, sílu v rukou a žádný strach z výšek. Na strategických místech jsou umístěny provazové žebříky a průvodci používají lano, na několika místech dávají pokyny a pro větší bezpečnost zaměřují cestující. Po výšlapu následuje ještě několik peřejí a pak zastávka v dalším bočním kaňonu na oběd. Oběd v krabičce je zajištěn
Zastavili jsme se také u historické pamětní desky v kaňonu Separation, která označuje místo, odkud vyšli 3 Powellovi muži, aby je už nikdy nikdo neviděl. Zastavili jsme se také u dalšího kaňonu, kde byly za křovím umístěny porta-potties. Někteří z nás zde šli kousek po proudu a náš raft nás vyzvedl. Při teplejších výpravách prý obvykle dělají zastávku, aby se lidé mohli vykoupat nebo se vyřádit ve vodě o teplotě přibližně 56F-62F.
Tuto cestu provozuje indiánský kmen Hualapai již více než 20 let. Náš domorodý průvodce byl tichý typ, ale zdvořilý a informativní. Právě absolvoval vzdělávací výlet pro průvodce, který provozuje GCNP a další říční outfitters, na horní části kaňonu a byl nadšený z toho, co se naučil, a ochotně se podělil o své znalosti. Průvodci byli tichá parta, ale byli dostatečně příjemní a pečlivě sledovali klienty na túře a byli tam nápomocni. Všichni měli schopné průjezdy peřejemi a všichni byli rádi, že mají zaměstnání jako raftoví průvodci.
Na helipad jsme dorazili asi ve 14:30 a 26 z nás bylo vyvezeno dvěma vrtulníky na okraj. Byla to fantastická šestiminutová jízda s úžasným výhledem na kaňon. Celý tento proces trval asi hodinu. Asi 30 minut jsme museli čekat u řeky a 20 minut na letišti nahoře. Zpět do Peach Springs jsme jeli 2 hodiny školním autobusem. Prašná část cesty byla ve skvělém stavu a velmi hladká, prý může být dost vymletá (na letošní zimu se plánuje její asfaltování). Zpevněná část vedla opět po staré cestě 66. Projížděli jsme lesy stromů Joshua a otevřenými pastvinami, které krásně ukazují důvod, proč je Západ proslulý svými rozsáhlými otevřenými prostory. Do chaty, odkud jsme vyrazili, jsme se vrátili před 18. hodinou. Lodge byla překvapivě příjemná a jídlo v restauraci dostatečné a dobré.
Snažím se být v této recenzi co nejvíce nezaujatý a nejprve řeknu, že jsem více než dvacet let dělal průvodce na většinou dvoutýdenních plavbách na raftech poháněných vesly v Grand Canyonu. Tento výlet jsem měl možnost absolvovat, protože na něj chtěl jet kamarád, který nechtěl jet sám, a tak mě pozval s sebou. Tento výlet stál celkem 354 dolarů/osoba.
Tady jsou klady tohoto výletu;
1) Je to velmi zábavné, vzrušující a mokré v peřejích a průvodci z toho rozhodně vytěží maximum, nicméně na delších vícedenních úsecích jsou mnohem větší peřeje proti proudu.
2) Pokud máte jen jeden den, je to jediný způsob, jak splout část Velkého kaňonu.
3) Zahrnuje krátký vyhlídkový let vrtulníkem.
4) Scenérie jsou úžasné jak na řece, tak při cestě. I když si myslím, že proti proudu řeky je scenérie ještě velkolepější.
5) Nemusíte jezdit vlastním autem po úsecích polní cesty k řece a od řeky.
6) Termín raftingu si můžete bez sankcí přeložit na jiný termín.
Tady jsou nevýhody tohoto výletu.
1) Není to vícedenní výlet, IMO nejlepší způsob, jak raftovat kaňon!
2) Jsou to 4 a více hodin cesty nebo čekání, na 4-5 hodin na řece.
3) K cestě na výlet a zpět se přece používá neklimatizovaný školní autobus, pokud je horký den, může to být na zpáteční cestě mizerné (cesta dolů k řece bude ráno vždy příjemná). Upřímně řečeno, je s podivem, že se vůbec dá tento úsek kaňonu za jeden den splavit, když je to tak rozlehlá oblast a odlehlá lokalita.
4) Oběd je jen dostačující a není to nic vzrušujícího; skládal se ze sub-sendviče a výběru brambůrků a ovoce. K dispozici byl dostatek dalších chipsů, limonády a vody. Na vícedenních výletech proti proudu se podávají propracovaná a chutná jídla.
5) Z bezpečnostních důvodů by v případě dostatečně nepříznivých povětrnostních podmínek mohl být odlet vrtulníkem zrušen. Jedná se o dvouhodinovou jízdu na raftu k dalšímu výstupnímu místu na jezeře Mead. Není to úplně špatné, protože je to malebné a těsně před výstupem jsou 2 nové a velmi náročné peřeje. Pro lidi, kteří se bojí létání, by mohlo být nejetí vrtulníkem výhodou.
6) Pokud si výlet rezervujete u Hualapai River Runners a zrušíte ho (kdykoli po rezervaci), přijdete o plnou cenu, pokud si však výlet rezervujete u Rivers and Oceans Inc, přijdete o plnou cenu pouze v případě, že ho zrušíte 5 dní nebo méně před datem výletu.
Jak se na tento výlet dostatečně připravit;
1. Vždy si s sebou vezměte pláštěnku, i když je venku přes 100 stupňů. Na jaře a na podzim si vezměte také kalhoty do deště a nějaké teplé syntetické outdoorové oblečení. Voda má vždy kolem 55-60 stupňů-ZIMA.
2. Vezměte si s sebou náhradní svačinu a láhev s vodou pro případ, že by se vám na zpáteční cestě v odlehlé oblasti porouchal autobus nebo byste nemohli odletět vrtulníkem, zpět byste se mohli dostat až v devět hodin večer.
3. Vezměte si pevné sandály říčního typu (Keens, Chacos, Teva, Nike nebo nějakou jejich napodobeninu) nebo staré tenisky, ne módní-šmrncovní žabky s koženou podrážkou a květinami. (Viděl jsem to)
4. Vezměte si klobouk a bavlněné tričko s dlouhým rukávem, které vás ochrání před sluncem a udrží vás v chladu tím, že ho navlhčíte, pokud je extrémní horko.
5. Vezměte si nějakou hotovost, abyste dali průvodci (a možná i pilotovi vrtulníku, řidiči autobusu) spropitné, které ocení.
6. Pokud si berete fotoaparát, vezměte si na něj vodotěsný nebo vodotěsnou tašku. Pokud to neuděláte, budete moci fotoaparát použít pouze po obědě a při krátkém výšlapu k vodopádům, protože vodotěsný vak, ve kterém máte uloženy další věci, není kromě zastávek snadno dostupný.
7. Vezměte si pozitivní přístup a uvědomte si, že se jedná o velmi odlehlou a náročnou lokalitu pro provozování raftingu; je s podivem, že je takový zájezd vůbec k dispozici.
.