Při jízdě na sever po dálnici TransCanada Highway mě zastavil los.
Seděl jsem na úseku silnice v severní části Newfoundlandu známém jako Vikingská stezka, která vede k národní historické památce L’Anse Aux Meadows, jediné ověřené severské osadě v Severní Americe.
Když jsem čekal, až bude pokračovat v cestě, všiml jsem si, že větve stromů v lese lemujícím tento úsek silnice všechny směřují na východ, nakloněné silou větru vanoucího do vnitrozemí od Belle Isle, úzkého pruhu vody oddělujícího Newfoundland od Labradoru.
O dvacet minut později jsem pokračoval v cestě; k národnímu historickému místu L’Anse Aux Meadows to bylo dalších 80 km. Když jsem vystoupil z auta, chřípí mi naplnil svěží, slaný mořský vzduch, který sem přinášel vánek vlnící se v travnaté krajině.
Právě zde se odehrál významný okamžik lidské migrace a objevování
Tady, na severním cípu Newfoundlandu, se odehrál významný okamžik lidské migrace a objevování.
V roce 1000, téměř 500 let před vyplutím Kryštofa Kolumba, přivezla vikingská dlouhá loď s kapitánem Leifem Eriksonem 90 mužů a žen z Islandu, aby zde založili novou osadu – první evropské osídlení v Novém světě.
Eriksonova výprava připlula za odlivu a uvízla na mlhavé mělčině v zátoce, o níž se historici domnívají, že je to Epaves Bay. Když se příliv vrátil, přesunuli se dále do vnitrozemí a plavili se proti proudu potoka Black Duck k místu, kde měli v nově objevené zemi založit svou pevnost.
Podle moderního vnímání se Newfoundland může zdát jako drsné místo s prudkými pobřežními větry, které bičují odlehlou krajinu. Ale pro lidi, kteří právě cestovali přes nelítostný severní Atlantik na otevřených lodích, by bylo ideální. Lesy byly bohaté na zvěř, řeky se hemžily lososy většími, než kdy Seveřané viděli, pastviny poskytovaly hojnost potravy pro dobytek a na některých místech rostly divoké hrozny, kvůli kterým Vikingové pojmenovali tuto zemi „Vinland“.
Osídlení však netrvalo dlouho; komunita osadu opustila po necelých deseti letech po opakovaných střetech s domorodými kmeny na ostrově, které Vikingové nazývali „Skraelingové“.
Více než 100 let se archeologové ve Finsku, Dánsku a Norsku řídili starobylými severskými ságami při pátrání po Eriksonově ztracené osadě a prohledávali pobřeží Severní Ameriky od Rhode Islandu po Labrador.
O tom, že by zde Vikingové byli, jsme nic nevěděli
V roce 1960 zaslechl manželský tým norských archeologů Helgeho a Anne Stine Ingstadových od místních obyvatel L’Anse Aux Meadows – města, podle něhož byla lokalita pojmenována – vyprávění o něčem, co považovali za starý indiánský tábor. První vykopávky záhadných mohyl u moře odhalily uspořádání podobné dlouhým domům nalezeným v potvrzených vikingských osadách na Islandu a v Grónsku. Nález 1000 let starého hřebíku pak naznačil, že se zde stavěly lodě, což je vedlo k přesvědčení, že objevili dávno ztracenou osadu Vineland.
„Jako děti jsme si na těch podivných mohylách hráli,“ řekl Clayton Colbourne, bývalý průvodce Parks Canada v L’Anse Aux Meadows. „O tom, že tu byli Vikingové, jsme nic nevěděli.“
Od vchodu do národního historického areálu L’Anse Aux Meadows vede úzká stezka napříč krajinou, která se v průběhu staletí změnila jen velmi málo. Mechové koroptve a bakeapple vinná réva pokrývají bažinatý šelf podél skalnatého pobřeží. Kravský pastinák je vysoký jako staleté zakrslé stromy a jeho trsy drobných bílých květů kvetou v úrovni ramen. Jedinými výraznými zvuky jsou křik mořských ptáků, šustění trávy ve větru a šplouchání vln o oblázky poseté pobřeží. Na mělčině vyčnívají z klidné, průzračné vody řady rozeklaných kamenů jako zuby čekající, až se zakousnou do dna lodi.
Stezka vede k travnatým obrysům původních tří velkých domků a pěti dílen osady. V blízkosti původních mohyl obnovila společnost Parks Canada drnové sruby a další dvě dílny. Průvodci a animátoři převlečení za Vikingy zde vysvětlují severskou architekturu a životní styl a předvádějí stará řemesla. Do obnoveného srubu se vchází hobitími dveřmi zabudovanými do 6 stop tlustých zdí. Díky robustnosti konstrukce mohou venku výt větry, ale uvnitř je ticho. Pokud je L’Anse Aux Meadows skutečně místem, kde se Eriksonova výprava usadila, pak právě v jedné z těchto chatrčí se Eriksonův synovec Snorri stal prvním evropským dítětem narozeným v Novém světě.
Téměř o 1000 let později zažil tento nenápadný soubor mohyl další prvenství. V roce 1978 Unesco oznámilo vytvoření dnes vychvalovaného Seznamu světového dědictví; L’Anse Aux Meadows byla první kulturní památkou na světě, která získala status světového dědictví Unesco.
L’Anse Aux Meadows byla první kulturní památkou na světě, která získala status světového dědictví Unesco
Strávil jsem v L’Anse Aux Meadows dvě hodiny, poslouchal kostýmované rekonstruktory a studoval exponáty v návštěvnickém centru. Než jsem odešel, zdržel jsem se na břehu omývaném slaným vánkem, který urazil tisíce kilometrů po stejných mořích jako Erikson a jeho družina.
Odchod z vikingského naleziště byl jakýmsi okamžitým, extrémním cestováním v čase. Jel jsem vypůjčeným autem na jih podél skalnatého pobřeží a pak do vnitrozemí směrem k malému letišti St Anthony – celou dobu jsem dával pozor na potulující se losy.
Přidejte se k více než třem milionům fanoušků BBC Travel tím, že nám dáte lajk na Facebooku nebo nás budete sledovat na Twitteru a Instagramu.
Pokud se vám tento příběh líbil, přihlaste se k odběru týdenního zpravodaje bbc.com Features s názvem „If You Only Read 6 Things This Week“. Ručně vybraný výběr příběhů z BBC Future, Earth, Culture, Capital a Travel, který vám každý pátek přijde do schránky.