Shrnutí
Je nutné, aby se 13 kolonií oddělilo od Velké Británie. Těchto 13 kolonií má právo stát se stejně legitimním národem jako kterýkoli jiný národ. Kromě toho je důležité vysvětlit veřejnosti, včetně veřejnosti ostatních národů, proč se toto vyhlášení nezávislosti provádí.
Toto prohlášení je založeno na určitých pravdách. Všichni lidé si mají být rovni a mají mít určitá práva („nezcizitelná práva“), která by jim vláda nikdy neměla odejmout. Mezi tato práva patří „život, svoboda a hledání štěstí.“
Vlády existují proto, aby podporovaly práva lidí. Vlády existují pouze díky moci lidí, které zastupují. Když vláda neposkytuje lidem práva a odstraňuje zapojení lidu, má lid právo změnit svou vládu tak, aby umožnila ochranu jeho nezcizitelných práv. Vlády by neměly být svrhávány z banálních důvodů; pro lidi není typické měnit systém, na který jsou zvyklí. Pokud však lidé trpěli mnohým zneužíváním pod vládou totalitního vůdce, mají nejen právo, ale i povinnost tuto vládu svrhnout.
Komentář
Vyhlášení nezávislosti je důležité, protože inspirovalo mnoho revolučních snah po celém světě a přispělo k tomu, že Američané jako nový národ pochopili své hodnoty. Úvod, nazývaný preambule, Deklarace nezávislosti je obzvláště důležitý, protože vytváří spojení mezi filozofickou teorií a praktickou politikou, vyjadřuje základní hodnoty nové americké vlády a také apeluje na ostatní národy, aby nový národ přijaly.
Úvod se do značné míry opírá o filozofické a politické myšlenky osvícenského období Evropy 18. století, včetně myšlenek Thomase Hobbese, Jeana Jacquese Rousseaua a především Johna Locka. Locke věřil, že lidé mají od přírody právo na ochranu života, zdraví, svobody a majetku. Jefferson toto tvrzení mírně pozměnil, když tvrdí, že mezi nezcizitelná práva patří „život, svoboda a snaha o štěstí“. Locke se také důrazně postavil proti božskému právu králů – podle něhož králové mají absolutní moc, protože je na trůn dosadil Bůh – a trval na tom, že lid má právo souhlasit se svou vládou a že moc vytvářet zákony náleží lidu. Jefferson tuto teorii zahrnul, když napsal, že „k zajištění těchto práv jsou mezi lidmi ustanoveny vlády, které odvozují svou spravedlivou moc od souhlasu ovládaných“. Jeffersonovo prohlášení pomohlo uvést Lockovu filozofii do reálné politiky. Mnoho revolucí, k nimž došlo po americké revoluci, se odvolávalo na Jeffersonovu Deklaraci nezávislosti jako na ospravedlnění svržení zkorumpované a diktátorské moci.
Úvod k Deklaraci nezávislosti je důležitý také proto, jak přispěl k tomu, aby Američané chápali svá občanská práva. Američané stále věří, že věta „všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni“ je základním „zákonem“ v zemi. Tato věta byla sice uvedena v úvodu deklarace, ale nikde jinde se v oficiálních dokumentech definujících práva udělená vládou USA neobjevuje. Deklarace nezávislosti nemá v naší zemi žádnou právní autoritu, přesto je stále citována jako základ americké rovnosti. Různé skupiny v průběhu dějin kritizovaly americkou „rovnost“ a na podporu se odvolávaly na úvod deklarace. Kritici poukazují na Jeffersonovo rozporuplné poselství týkající se rovnosti v souvislosti s otroctvím. Jefferson sice tvrdil, že všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovní a mají právo na svobodu, ale zároveň provozoval velkou plantáž a byl otrokářem. Další kritici poukazují na použití slova „muži“, které vylučuje občanky. Konvent v Seneca Falls v roce 1848 použil Jeffersonův formát a styl k sepsání Deklarace citů, dokumentu deklarujícího nespravedlivé zacházení s ženami ze strany americké vlády a společnosti. Jako zdroj pro debatu o rovnosti i jako definice ideologického základu nového národa sehrál úvod Deklarace zásadní roli při definování amerických hodnot a zákonů.