Proč jsem tak citlivý a je to špatně?

„Ale ne, ale ne! AHHHHHHHH!“ To byla jediná slova, na která jsem se zmohl, když se moje auto vymklo kontrole a hydroplánovalo přes několik pruhů kluzké dálnice. Byl to jeden z těch okamžiků, které vídáte ve filmech, kdy vám život proběhne před očima a vy si okamžitě začnete klást spoustu otázek k sebereflexi.

Vracel jsem se z dětské narozeninové oslavy s manželkou a dvěma velmi malými dcerami na palubě. Moje holčičky byly pevně připoutané v autosedačkách a klidně spaly. Manželka mi právě řekla, abych byl opatrný, protože poprvé po několika měsících začalo hustě pršet.

„Ano, miláčku, dávám.“

„Ano, miláčku, dávám“. Odpověděl jsem, protože jsem chtěl, aby byli všichni v bezpečí, a věděl jsem, že mě čeká výměna pneumatik. Na mé opatrnosti nezáleželo. Jakmile miliony drobných kapes vody vzaly za své, byli jsme vydáni na milost a nemilost mému neovladatelnému Pontiacu Grand Prix.

Nakonec jsme se řítili přes čtyři jízdní pruhy směrem ke středovému děliči, abychom se otočili zpět do protisměru k pravé krajnici, mimo silnici a na hliněný násep. Nějak se nám podařilo vyhnout se všem ostatním autům, ale na tom nezáleželo. Čemu jsme se nemohli vyhnout, byla šestimetrová zeď ze škvárových bloků, která lemovala dálnici. Do zdi jsme narazili neuvěřitelnou rychlostí a silou – takovou, že náraz způsobil, že se auto přetočilo o 360 stupňů a nakonec dopadlo zpět na kola.

Svědci říkali, že to byla ta nejneuvěřitelnější věc, jakou kdy viděli, a že bychom to nerozchodili. I mně to připadalo neuvěřitelné, ale z jiných důvodů. Náraz pro mě nebyl náraz do zdi nebo přemet. Bylo to až potom v době hluboké sebereflexe o životě, kdy mě zasáhly všechny otázky.

Filmy vás přesvědčují, že během takového zážitku se všechno zpomalí do té míry, že můžete přemýšlet o životě. Věřte mi, že přehodnocování života přijde mnohem později, až se vám zadek nevymkne kontrole.

Takže, na co jsem se ptal sám sebe? Jaké byly otázky k sebereflexi, které přišly jako důsledek mé nehody?“

Soustředily se hlavně na základní složky mého života – rodinu, víru, vztahy, přesvědčení a činy. Na tyto oblasti jsem se do té doby zaměřoval, ale nebyl jsem si jistý, jak na tom jsem, a to nejen já, ale i všichni, s nimiž jsem denně přicházel do styku. Vše se smrsklo na to, abych byl tou nejlepší verzí sebe sama, o což bychom měli v životě opravdu všichni usilovat. Vždyť proto tu přece jsme, ne?“

Než si na tuto otázku odpovíte, podívejte se na následujících 24 otázek k sebereflexi, které vás přimějí přehodnotit život.

Žiji v daném okamžiku?“

Žít v daném okamžiku je v našem go-go-go světě bez námahy žít na autopilota. To je v pořádku pro věci, na kterých pro celkový obraz tolik nezáleží, ale ne pro celkový obraz jako takový. Klidně si vyčistěte zuby nebo se osprchujte na autopilota. Sakra, náš mozek se v tomto nastavení cítí velmi dobře. Ale už jste někdy jeli do práce a vůbec si tu cestu nepamatovali? Určitě ano, což je hrozné, když se nad tím zamyslíte. Není to jen kvůli její bezpečnosti, ale také kvůli krásným věcem, které vám mohly po cestě uniknout.

Vážím si každé vteřiny se svými blízkými?“

Ačkoli to zní jako číslo jedna, ve skutečnosti je to úplně jinak. Čas je jedním z nejcennějších zdrojů, které na tomto světě máme. Jedno staré přísloví říká, že „čas je dar“. Myslete na to, že je stejně cenný jako dar od milované osoby, a budete si ho vážit se stejnou vášní a důležitostí.

Přijímám vše jako dar?“

V životě je kromě času, který nám každý den žehná, spousta dalších darů. Jaké dary jsou součástí vašeho života? Vsadím se, že vás jako první napadlo něco jako dobré zdraví nebo milující rodina. Pozitivní věci je snadné považovat za dary.

A co ty ne tak samozřejmé nebo dokonce hrozné? I něco tak traumatizujícího, jako je život ohrožující autonehoda, může a mělo by být považováno za dar. Jak slavně řekl Steve Jobs: „Nemůžete spojit body při pohledu dopředu, můžete je spojit pouze při pohledu dozadu. Takže musíte věřit, že se ty tečky v budoucnu nějak spojí.“

Chovám se ke každému s úctou a laskavostí?“

Jedná se o jednu z nejčastěji opomíjených otázek k sebereflexi a zároveň jednu z nejdůležitějších. Hodíte flintu do žita někomu, kdo vám v dopravní zácpě přeruší cestu, vysmějete se kolegovi z oblečení úplně cizího člověka nebo zapomenete říct prosím a děkuji pokladní v obchodě s potravinami. Obraťte scénář a představte si sami sebe na straně příjemce všech těch ublížení a uvidíte, že to prostě není nutné.

Škodím svými slovy nebo činy?“

Stejně jako u čísla čtyři mnozí z nás praktikují špatné návyky s věcmi, které druhým škodí, a ani si to neuvědomují. Výzkum komunikace od Dr. Alberta Mehrabiana ukázal, že 7 % sdělení získáme ze slov, 38 % z tónu a 55 % z řeči těla.

Přemýšlení o tom, než začnete mluvit nebo jednat, nám tuto otázku opravdu přiblíží. Jakékoli slovo nebo čin mohou být škodlivé, pokud jsou vysloveny ostrým tónem nebo urážlivou řečí těla. Zkontrolujte svá slova a činy, abyste se ujistili, že nejsou brány škodlivě.

Jsem hloupý?“

Další důležitá sebereflexe je „Jsem hloupý?“

Mr. T. ve filmu Rocky III slavně řekl: „Lituji hlupáka!“, když se ho ptali na jeho nadcházející zápas s Rockym Balboou. Pokračoval slovy, že Balbou lituje, protože je předvídatelný a hloupý. V jakých oblastech svého života postrádáte zdravý úsudek a jste nerozumní?“

Jak moc jsem marnotratný?“

Žijeme ve společnosti, kde se věci rychle vyhazují mrknutím oka. Ne vždy se jedná o plýtvání hmotnými předměty, protože můžeme plýtvat i takovými věcmi, jako je čas a energie. Než něco hmotného či jiného vyhodíte, zamyslete se nad tím, jak to můžete napravit. Budete překvapeni, jak snadno můžete věci opravit, když jim budete věnovat náležitou pozornost.

Spěchám?“

Příliš často se soustředíme na cíl, že prolétáváme procesem a cestou si neužíváme cestu. Mohou nám uniknout zásadní detaily, příležitosti k učení nebo zážitky s druhými. Jeden můj mentor mi kdysi řekl: „S ničím nespěchej“. To jsou moudrá slova, kterými bychom se všichni měli řídit každý den.

Jsem sám sebou ve všech situacích, ať se děje cokoli?“

Pro mnohé z nás je to náročné, protože máme svou pracovní a rodinnou osobnost. Všichni jsme krásné osobnosti, které jsou zároveň nedokonalé i úžasné. Neochuzujte sebe ani ostatní lidi ve svém životě o své „chybující“ já.

Je mé srdce otevřené?“

Když žijete s otevřeným srdcem, dovolíte, aby se všechny fantastické části života na zemi staly vaší součástí, když se spojíte s ostatními ve vesmíru. Nebojte se být otevření novým možnostem v jakékoli oblasti svého života. Budete rádi, že jste to udělali.

Považuji něco za samozřejmost?“

Naneštěstí si to často neuvědomujeme, dokud nás na to neupozorní někdo, kdo je na straně poražených, obvykle někdo blízký. Nikdy neberte věci jako samozřejmost. Věřte mi, že nechcete nikdy ničeho litovat. Když si položíte mnoho otázek k sebereflexi z tohoto seznamu, snad se tak nestane.

Vkládám do svých vztahů dostatek úsilí?“

Toto je další otázka k sebereflexi, na kterou za nás často odpovídají druzí tím, že nám dávají najevo, jak si stojíme. Vaše odpověď na otázku: „Jak moc každý člověk přispívá do vztahu?“ by měla být 100% a nic méně.

Dovolím, aby mě stresovaly záležitosti, které nemám pod kontrolou?“

„Život je z 10 % to, co se vám děje, a z 90 % to, jak na to reagujete,“ tvrdí autor a pedagog Charles R. Swindoll. Tento citát zdůrazňuje, jakou roli v životě hraje náš postoj a zda nás negativně ovlivňují věci, které nemůžeme ovlivnit. Čím více přijímáte to, co se děje, a žijete podle tohoto citátu, tím jste šťastnější.

Postarám se o sebe fyzicky?“

Jednoduše by se sebereflexe mohla vztahovat k duševnímu a duchovnímu zdraví, protože je považována za vnitřní. Je důležité si uvědomit, že jsme skutečně v nejlepší možné kondici, když naše mysl, duch a tělo fungují na optimální úrovni. To je samo o sobě dostatečným důvodem, aniž bychom brali v úvahu všechny zdravotní výhody, které člověk získá díky péči o své fyzické já.

Dosahuji cílů, které jsem si stanovil?“

Jeden moudrý muž kdysi řekl: „Život prožitý bez dosažení svých cílů není životem, který by stál za to žít“. Rozhodně to byl člověk, který toho v životě hodně dokázal. Cíle nejsou jen něčím, co si můžete napsat na začátku roku, ale také dávají vaší mysli smysl a jasnost.

Jak pro mě vypadá dokonalý den?“

Krása této otázky k sebereflexi spočívá v tom, že na ni můžete během svého života odpovídat stovkami různých způsobů. To také činí tuto otázku mimořádně výjimečnou. Kdykoli se budete cítit na dně, věnujte několik minut tomu, abyste si na tuto otázku odpověděli, a zapojte více složek, které vás napadnou, do svého každodenního života.

Držím se něčeho, co bych měl pustit?“

V centru této otázky obvykle najdete nějaký druh odpuštění. Když si na tuto otázku upřímně odpovíte, uvědomíte si, že potřebujete odpustit sobě nebo někomu jinému. Učiňte tak co nejdříve, protože odpuštění je jednou z nejúžasnějších věcí, které můžeme v životě udělat.

Kdy jsem naposledy posunul/a hranice své zóny pohodlí?“

Žít pohodlně může na první pohled znít hezky, ale ve skutečnosti to znamená, že jste stagnovali. Chcete-li ze života vytěžit maximum, musíte se neustále rozvíjet. Buďte tedy nepohodlní a překračujte hranice pohodlí.

Co na sobě potřebuji změnit?“

Tato otázka je rafinovaná v tom, že se ptá „potřebuji“, nikoli „chci“. Mnozí z nás se zaseknou na tom, že něco chtějí, ale nikdy to nepromítnou do činů. Když je něco dostatečně důležité, stane se to potřebou, což znamená, že se to udělá. Potřeby vedou k činům a činy vedou ke změně.

Sloužím druhým?

Podle Ziga Ziglara můžete mít v životě vše, co chcete. Stačí, když pomůžete dostatečnému počtu ostatních lidí získat to, co chtějí. To je jedno z tajemství hojného života. Sloužte druhým a oba budete sklízet plody dobré vůle.

Kdo měl největší vliv na můj život?“

Reflexe vlastního života by nebyla úplná bez uvědomění si vlivu druhých. Všichni jsme měli někoho, kdo nám pomohl nasměrovat se správným směrem, když jsme to nejvíce potřebovali, ať už jsme to věděli, nebo ne. Poděkujte jim ve svém srdci i v uších tím, že jim vyjádříte vděčnost za to, že se chopili kormidla, když to bylo potřeba.

Mám nějaký cíl?“

Zeptejte se kteréhokoli z nejúspěšnějších lidí na tomto světě, co je pro ně nejdůležitější, a řeknou vám, že nezáleží na bohatství, slávě nebo moci – záleží na cíli. Když máte cíl, jste naplněni, a naplněný život je život, který stojí za to žít.

Jakou věc bych chtěl, aby si o mně ostatní zapamatovali na konci mého života?“

Tato otázka obvykle nikoho nenapadne, dokud není v závěrečné fázi života, protože obvykle souvisí s 22. otázkou. Buďte v životě aktivní a položte si tuto otázku k sebereflexi dostatečně brzy, aby se tato „jedna věc“ stala vaším posláním.

Jsem nejlepší verzí sebe sama?“

Na první pohled se může zdát, že odpověď na tuto otázku je obtížná, ale ve skutečnosti tomu tak není. Stačí, když si nejprve položíte všechny ostatní otázky z tohoto seznamu, a odpověď na tuto otázku určitě znáte.

Závěrečné myšlenky

Když se nyní na tyto otázky dívám zpětně, uvědomuji si, že se mé odpovědi od mé nehody změnily – většinou k lepšímu. Jsem vděčný, že se mi před téměř dvaceti lety stala zkušenost, která mi změnila život, protože mě nasměrovala na cestu rozvoje a růstu.

Takže se vás ptám, jaká je vaše cesta? Doufejme, že k odpovědi nebudete potřebovat nehodu – bude vám stačit výše uvedených 24 otázek.

Další články o sebereflexi

• Jak vám sebereflexe zajistí šťastnější a úspěšnější život
• Lidé neuspějí díky štěstí, ale díky velké sebereflexi

Featured photo credit: Matthew Henry via unsplash.com

Další články o sebereflexi

Jak vám sebereflexe zajistí šťastnější a úspěšnější život?