Proč bys neměla říkat své nejlepší kamarádce, že k ní něco cítíš

Všechno to začalo, když jsem byla na střední škole. Měla jsem nejlepší kamarádku, kterou jsem milovala. Ale ne v romantickém smyslu.

Na střední škole jsme si byly dost blízké. Většinu času jsme seděly vedle sebe. O přestávkách mě žádal, abych mu zpívala. Podle něj jsem měla uklidňující pěvecký hlas. Rád jsem mu zpíval, protože, jak jsem řekl, byl to můj nejlepší kamarád.

V době, kdy jsme byli ve čtvrťáku na střední škole, bylo všechno trochu jinak. Všimla jsem si, že se mi začal zdát v mé blízkosti napjatý. Někdy jsem ho přistihla, jak se na mě určitým způsobem dívá.

Podle jeho nového postoje jsem poznala, že ke mně začíná něco cítit. Ale mně to bylo nepříjemné, protože jsem ho vnímala jen jako kamaráda.

Nějakou dobu jsem se tedy vyhýbala tomu, abych s ním byla sama. Nechtěla jsem mu dát příležitost, aby mi řekl o svých citech. Věděla jsem, že ve chvíli, kdy by se mi přiznal ke svým citům, už by to nikdy nebylo jako dřív.

V určitém okamžiku jsem začala trousit narážky na to, že v něm vidím bratra. S nadějí, že mu to dojde, ale všechno marně.

Jednou jsme byli ve třídě s dalšími třemi kamarády. Vyprávěl jsem jim o filmu, který jsem viděl předchozího večera. Pak jsem si všimla, že na mě znovu zírá.

Tentokrát to bylo tak nápadné, že i ostatní naši kamarádi poznali, že to není obyčejný pohled. Když byl čas odejít, požádal mě, abych si s ním promluvila.

Zůstala jsem tedy vzadu, zatímco ostatní tři naši přátelé odešli. Věděla jsem, co se chystá říct, a uvnitř jsem trochu umřela.

„Ale ne, on se nechystá říct to, co si myslím já.“

„Ale ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. Věděla jsem, že tentokrát už není úniku.

Poté mě vzal za ruku, podíval se mi do očí a řekl slova, kterých jsem se obávala. Řekl: „Zamiloval jsem se do tebe, Belindo.“

Pak se ještě víc naklonil, aby mě políbil. Okamžitě jsem se jeho polibku vyhnula a na okamžik mi všechno připadalo trapné. Ztratila jsem řeč a po několika vteřinách jsem odešla.

Po tom dni to mezi námi začalo být tak trapné. Až do té míry, že jsme se sotva dokázali slušně bavit jako dřív.

V průběhu let se mi podobné příhody stávaly a já si něco uvědomila – někteří kluci dělají tuhle chybu. Spěchají a řeknou své nejlepší kamarádce, že k ní něco cítí. Dělají to, aniž by zvážili následky.

Pokud pro tebe tvé přátelství tolik znamená, budeš si ho chránit. Nedovolila bys, aby tvé city zničily to, co máš se svou nejlepší kamarádkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.